První je ohledání zesnulého lékařem. Jeho úkolem je stanovit pravděpodobnou příčinu smrti a rozhodnout o eventuálním provedení zdravotní pitvy.

„Administrativně to obnáší vyplnění Listů o prohlídce zemřelého, zajištění jejich distribuce, která se liší v případě nařízení zdravotní pitvy oproti situaci, kdy pitva nařízena nebyla," popsal Dorián Pfeifer ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje.

Zdravotní pitvu je podle zákona lékař povinen nařídit například při náhlých a nečekaných úmrtích či pokud nelze jednoznačně stanovit příčinu smrti.

„Dále při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy nebo při podezření, že úmrtí bylo způsobeno užíváním návykových látek," vyjmenoval Pfeifer. Zdravotní pitvy se provádějí podle něj zásadně v Ústavech soudního lékařství, které se spádově pro Zlínský kraj nacházejí v Olomouci a Brně.

Převoz hradí pojišťovna

V případě nařízené zdravotní pitvy je zodpovědný za převoz těla zemřelého lékař provádějící prohlídku zesnulého.

„Vzhledem k tomu, že převoz zajišťují pohřební služby, snažíme se umožnit příbuzným vybrat si pohřební službu, která převoz obstará. Pro příbuzné je zásadní také to, že převoz těla do Ústavu soudního lékařství a zpět je hrazen zdravotní pojišťovnou zemřelého," zdůraznil Dorián Pfeifer.

Pozůstalí mohou zdravotní pitvu odmítnout. Lékař jim v tom může, pokud jsou naplněny zákonem přesně dané podmínky, vyhovět. „Jde o záležitost natolik výjimečnou, že jsem se s ní v praxi ještě nesetkal," uvedl Dorián Pfeifer.

V případě, že pozůstalí situaci prožívají emočně velmi silně, je lékař na místě vždy připraven poskytnout jim neodkladnou péči.

Pokud je u zesnulého jasně stanovena příčina úmrtí, pozůstalí si dle svého uvážení vyberou pohřební službu, která sama kontaktuje příslušnou matriku podle místa úmrtí.

Informaci o úmrtí předají pojišťovně

Pohřební službě je následně potřeba přinést potřebné doklady. Je však možné je předat na matriční úřad i osobně. Jde například o občanský průkaz zemřelého, rodný, případně oddací list, cestovní doklad či průkazku pojištěnce zdravotní pojišťovny.

„Pokud tyto doklady nemá, matriční úřad dohledá údaje pomocí informačních systémů," vysvětlil standardizovaný postup mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Matrika následně vystaví úmrtní list. Ten pak společně s rodným či oddacím listem zemřelého zašle na adresu zařizovatele pohřbu doporučeně do vlastních rukou. Po dohodě je možné osobní převzetí na matrice.

„Po vyznačení úmrtí v informačním systému evidence obyvatel plní matrika oznamovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení, Všeobecné zdravotní pojišťovně a dědickému oddělení soudu příslušnému podle trvalého pobytu zemřelého," doplnil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Soud následně určí notáře pro vyřízení dědictví.

Dědictví vyřizuje notář

Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika.

V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Odměna notáři závisí na ceně majetku zahrnutého v dědictví a dle provedených úkonů. Dědí se ze závěti (závěti sepsané u notáře jsou registrovány v centrální evidenci závětí, kterou spravuje Notářská komora ČR), ze zákona nebo na základě dědické smlouvy. Je ale možná i jejich kombinace. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona.

Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice.

Výběr typu obřadu u pohřební služby

Je dobré vědět, jaký druh obřadu budete chtít, místo a datum konání a také zda zvolíte uložení ostatků do země, či zpopelnění. Někdy k tomu ještě před smrtí zemřelý vyjádří přání a je vhodné jej respektovat.

V případě kremace je možnost volby s obřadem či bez obřadu. Urnu se zpopelněnými ostatky je možné nechat uložit do vsypové loučky nebo do hrobu.

V případě, že se příbuzní k zesnulému nehlásí nebo je nemá, vypraví pohřeb na vlastní náklady město. „Kremace v takových případech probíhá bez obřadu a bez přítomnosti pozůstalých," uvedl mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Pohřeb není levnou záležitostí a zpravidla je vyžadována platba nebo alespoň záloha předem, a to už při objednání.

Ceny se pohybují zhruba od deseti tisíc za kremaci bez obřadu až po nejdražší honosné pohřby podle množství objednaných doplňkových služeb, které se mohou lišit, za něž můžete zaplatit i několik desítek tisíc korun.

Peníze na pohřeb je možné si předem odkládat, spořit nebo využít možnosti pojištění pro tyto případy, které nabízejí některé pojišťovny. V tom případě peníze dostane pověřená osoba na základě předložení faktury za pohřeb nebo úmrtního listu.

Účet v bance

Účet v bance smrtí jeho majitele nezaniká. Po oznámení úmrtí, které doložíte úmrtním listem, je účet zablokován.

„Banka pokračuje v provádění platebních transakcí na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné," popsal mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

Banka také sdělí veškeré informace o účtu, včetně jeho zůstatku ke dni úmrtí, notáři na jeho písemnou výzvu.

V případě, že měl k účtu dispoziční právo ještě někdo další, může s ním dále nakládat.

„Disponent bude mít plný přístup k účtu i po smrti majitele a bude moct provádět transakce. Ale je potřeba říct, že disponent v takovém případě odpovídá za to, že nepoškodí práva dědiců," zdůraznil mluvčí mBank Pavel Vlček s tím, že stejné je to i v případě spolumajitele účtu.

Banky ve všech případech čekají na skončení dědického řízení. „Na jeho základě a v souladu s dohodou pozůstalých účet poté vypořádáme," dodala mluvčí České spořitelny Pavla Kozáková.

Telefonní číslo

Smlouvu s mobilním telefonním operátorem je potřeba vypovědět, pokud ji měl zesnulý uzavřenou.

„Pozůstalý předloží úmrtní list a tarifní smlouva je ukončena ke dni úmrtí a převedena na předplacenou kartu s kreditem 20 Kč," popsala postup mluvčí mobilního operátora T-Mobile Martina Kemrová. Žádný poplatek si společnost za tento úkon neúčtuje. Pozůstalí mohou smlouvu vypovědět ve kterékoli prodejně.

„Je však možné ji zaslat i písemně dopisem, faxem či e-mailem," dodala Kemrová.

Postupy jsou podobné u všech operátorů. Pozůstalí se nemusejí obávat ani sankcí za předčasné ukončení smlouvy v případě, že byla vázána na dobu určitou.

„Ke zrušení služby dojde ihned po oznámení, a to bez účtování paušálního odškodnění nebo smluvní pokuty," zdůraznila mluvčí společnosti O2 Kateřina Mikšovská.

Číslo dají 6 měsíců do ‚karantény'

Číslo je možné si ale také ponechat. „Dohodne-li se žadatel o zrušení na dalším využívání služby, vyplní formulář Čestné prohlášení dědice," zmínila.

V případě, že pozůstalí služby dál využívat nechtějí, číslo operátor na čas vyřadí z nabídky. „Zůstává v tzv. karanténě minimálně 6 měsíců. Následně se může dostat znovu do oběhu," vysvětlila Mikšovská.

Stejně postupuje i Vodafone. Ten navíc nabízí pozůstalým na svém webu ke stažení formulář. „V něm si zvolí, zda chtějí číslo převést na jiného majitele, nebo úplně zrušit," vysvětlila mluvčí operátora Adéla Konopková.

Telefonní číslo po zesnulém zruší také bez poplatku. „To i v případě, že by se jednalo o číslo se závazkem," dodala.

Pojištění a výplata

Může se stát, že pozůstalí nevědí o všech pojistkách, které mohl mít zesnulý příbuzný uzavřené.

„V případě smrti pojištěného dochází zpravidla k zániku pojištění. Existují ovšem výjimky, například povinné ručení, kde práva a povinnosti z pojištění zesnulého vlastníka vozidla přecházejí na dědice," zmínil mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.

Příbuzní se také mohou v některých případech o pojistkách dozvědět až z upomínek či výročních dopisů. V každém případě je ale třeba kontaktovat pojišťovnu co nejdříve.

„V případě, že s úmrtím pojištěného je spojeno pojistné plnění, je třeba pamatovat na lhůtu, po jejímž uplynutí se právo na výplatu peněz promlčí. Její délka závisí na příslušném druhu pojištění," uvedl Bálek.

V případě, že měl zesnulý životní pojistku, v níž uvedl konkrétní osobu, které má být vyplaceno pojistné plnění, je promlčecí lhůta deset let, kdy o výplatu musí dotyčný požádat. „Ta začíná běžet jeden rok po úmrtí pojištěné osoby," dodal mluvčí. V tomto případě lze vybrat pojistku ještě před skončením dědického řízení.

Převody energií

Jestliže byla smlouva na odběr elektřiny či plynu uzavřena se zemřelým příbuzným, existují v zásadě dvě možnosti. Pozůstalí chtějí na odběrném místě zachovat dodávku energií, tedy provést přepis, nebo ukončit odběr, protože na daném odběrném místě už dodávka pokračovat nebude. „Obě varianty jsou možné i v případě, že zatím neproběhlo nebo není dokončeno dědické řízení. Přepis na jinou osobu nebo ukončení dodávky jsou opravdu nezbytné, není možné dále pokračovat v odběru na zemřelou osobu," uvedl například za společnost E.ON Vladimír Vácha.

Po provedení přepisu či ukončení dojde obvykle v řádu několika dní k vystavení ukončovací faktury. Ta odchází na osobu, která byla uvedena v žádosti jako příjemce konečného vyúčtování.

Případný přeplatek či doplatek se řeší až po ukončení dědického řízení.

Výplaty důchodů

Pokud zesnulý pobíral důchod, není třeba to hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tuto povinnost mají ze zákona úřady pověřené vedením matrik.

Důchody jsou vypláceny bezhotovostně nebo prostřednictvím pošty vždy dopředu. „Pokud důchodce v den splatnosti důchod převzal a poté zemřel, důchod byl vyplacen oprávněně a ČSSZ nepožaduje vrácení poměrné částky, přestože důchod byl vyplacen na měsíc dopředu," vysvětlila za ČSSZ mluvčí Renáta Provazníková.

Důchod poštou

Pokud měl zemřelý příjemce důchodu zařízenou výplatu důchodu prostřednictvím pošty, je ze strany pozůstalého dostatečné, pokud sdělí datum úmrtí přímo poštovnímu úřadu, který výplatu prováděl. „Pokud tak pozůstalý neučiní, zatavení výplaty zrealizuje ČSSZ po nahlášení úmrtí ze strany matriky," zmínila.

Na účet

Pokud si nechal zesnulý vyplácet důchod na účet, zastaví ČSSZ po nahlášení úmrtí výplatu od nejbližší důchodové splátky.

„Než dojde k ukončení výplaty v našich systémech, může nastat situace, že je na účet převedena ještě splátka důchodu, která již k výplatě nenáleží a vznikne přeplatek na důchodu. Pokud jsou navíc vyplacené peníze na účtu k dispozici, na žádost nám je příslušná banka vrátí," uvedla Renáta Provazníková s tím, že pokud na účtu zemřelého není už dostatečný zůstatek a má-li k účtu dispoziční právo i někdo jiný, je povinen ČSSZ tyto peníze vrátit.

Nárok mají i muži

Pozůstalostní důchody jsou vdovské, vdovecké a sirotčí, které náleží za splnění zákonných podmínek manželovi, manželce a nezaopatřeným dětem. Žádat o něj lze na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné dle místa bydliště.

„Pracovníci OSSZ Zlín ze své praxe potvrzují, že rodinní příslušníci si někdy neuvědomí, že po zemřelém mohou mít nárok na pozůstalostní důchod. Někdy se stává, že se pozůstalý manžel domnívá, že nárok na vdovský důchod má pouze žena, proto se na OSSZ neobrátí a žádost o vdovecký důchod nepodá. Pokud je o této možnosti informován nebo se ji dozví dodatečně, může samozřejmě podat žádost o vdovecký důchod později, protože důchod je možno přiznat se zpětnou platností a doplatit až pět let zpětně od data uplatnění nároku," uvedla Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení.

Poraďte se

Dodala, že pozůstalí, kteří si nebudou vědět s čímkoli v souvislosti s důchody rady, mohou se obrátit na správu sociálního zabezpečení v místě bydliště. „Poskytnou radu či nezbytnou pomoc," dodala.