Praxe ale vypadá většinou jinak. Podobu přijímacího řízení znatelně ovlivňuje demografický vývoj. Letošní ročník patnáctiletých je mimořádně slabý, takže téměř každý se dostane na střední školu, kterou si vybere. Těch už je totiž víc než činí poptávka. Proto také 42 procent SŠ vůbec nepořádá přijímací zkoušky.

Prima se neotvírá!

Týká se to hlavně středních odborných škol, na nichž se připravují budoucí řemeslníci. Ale postižena zdaleka nejsou jen učiliště. „My jsme předem vyhlásili, že pokud se nepřihlásí do primy osmiletého studia nejméně dvacet dětí, otevírat ji nebudeme. A to se také stalo,“ řekl ředitel Gymnázia v Jevíčku Dag Hrubý.

Omezování tříd i na gymnáziích

Pardubický kraj patří k těm, které důsledně kopírují populační křivku a omezují počty tříd na středních školách, včetně gymnázií. „V následujících čtyřech letech klesne počet středoškoláků z 30 na 25 tisíc. Přebývají absolventi manažerských a administrativních oborů, zatímco těch technických se nedostává,“ vysvětluje náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL). Na gymnáziích a v ekonomických oborech nyní studuje 48 procent z celkového počtu žáků v kraji, ale podle statistik právě oni nejčastěji končí v evidencích úřadů práce. Školy vyučující technické obory naopak živoří a v extrémních případech jsou naplněny pouze ze 46 procent.

„Se snižujícím se počtem dětí klesá i počet žáků, kteří mají ke studiu na gymnáziu nebo obchodní akademii předpoklady. Kapacita těchto škol se však dosud neměnila, což zákonitě vede k menším nárokům na přijímané děti a tím pádem i k slabší úrovni celého vzdělávacího procesu,“ vysvětluje radní pro oblast školství Jana Pernicová (ČSSD).

Přetlak až pětinásobný

Dusno je tak především ve velkých městech, kde je velký přetlak na víceletých gymnáziích. Pětinásobný převis poptávky není výjimkou. Na 206 těchto školách využívají k výběru svých žáků testy společnosti SCIO. Proto nemají zájemci příliš šancí na trojnásobný pokus, gymnázia konají se zkouškami SCIO vypisují termíny na 22. a 23. dubna. „Veřejnost rozhodla zvolit kompromis a podle průzkumů většina uchazečů využila pouze dvou přihlášek v prvním kole,“ říká mluvčí SCIO Bohumil Kartous. Ten také upozorňuje, že rostě zájem zřizovatelů o plošné řešení přijímaček. „My jsme využili spolupráce se společností SCIO a všichni žáci devátých tříd z našich středních škol si letos zkusí jejich testy, minimální hranicí pro úspěšnost je padesát procent,“ řekl Deníku náměstek zlínského hejtmana Josef Slovák. Nespornou výhodou bude, že zřizovatelé ZŠ získají jasný přehled, jak na tom jsou jejich deváťáci v porovnání s ostatními se znalostmi. A rodiče díky tomu zjistí, která základní škola je třeba při umístění dětí na prestižních gymnáziích nejúspěšnější.

Jednotné testy

Na nedomyšlenost současného systému tří přihlášek nicméně upozorňuje většina ředitelů SŠ. „Mezi třicítkou přijatých se většinou objeví stejná jména u tří podobně zaměřených škol. Znamená to zbytečné stresy jak pro neúspěšné uchazeče, tak pro vedení gymnázií,“ říká Jiří Růžička ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze 6. Ten dlouhodobě navrhuje, aby všichni zájemci dělali jednotné testy a podle získaných bodů byli přiřazeni na jednotlivé školy.