„Facebook, skype či ICQ jsou skvělá věc. Můžu být najednou v kontaktu s více lidmi z různých míst republiky i ze světa. Povídáme si, užijeme si spoustu zábavy. Ven mě to vůbec neláká. Taky můžeme hrát hry, které nás přenesou do úplně jiného světa,“ svěřila se například šestnáctiletá Barbora ze Zlína.

Podobný názor má i patnáctiletý Filip z Otrokovic. „Přijdu domů, najím se a zasednu k počítači. Pokud mě přes den něco naštvalo, můžu to řešit s kamarády na síti, a to dokonce i s těmi, které osobně vůbec neznám. Probereme celou věc a můžu ji hodit za hlavu. Nemám potřebu chodit po škole ven. Mezi lidmi, které znám, bych se třeba bál říct spoustu věcí,“ vysvětluje.

Vymoženosti internetové komunikace zná i patnáctiletá Michaela z Vizovic.

„Ven skoro nechodím. Jen někdy třeba na diskotéku. Bez toho bych se obešla. Ale kdybych nemohla být každý den na Facebooku, nevím, jak bych to vydržela,“ konstatovala.

Podle odborníků však častý pobyt u počítače a komunikace bez osobního kontaktu přinášejí řadu nevýhod. „Pokud máme jmenovat ten úplně nejzákladnější a prvotní problém, tak děti tráví čas, který by měly věnovat učení, zábavou u počítače. To s sebou nese zhoršené školní výsledky,“ ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně­Loukách Greta Mikulková.

Další negativa zmínil zlínský dětský a dorostový psychiatr Vítězslav Kouřil. „Sociální trénink se děje zejména neverbální cestou, například gesty, a toto je u této formy komunikace odbouráno,“ konstatoval.

Doplnil, že pro vyjádření pocitů jsou často užívány pouze obrázky jako emotikony. „To může způsobovat problémy v běžné komunikaci. Dále pak se může jednat o určitý předstupeň závislosti a sklon k úniku z reality, které vedou k odkládání problémů běžného života a neochotě k jejich řešení,“ dodal Kouřil.

Podobně vidí problém i pedagogové. „Setkali jsme se i s tím, že děti mezi sebou hovoří svou vlastní řečí, ve které používají zkratky užívané v internetové nebo sms komunikaci,“ řekla zástupkyně ředitele a výchovná poradkyně Církevní základní školy ve Zlíně Iva Šiková.

Podotkla navíc, že se často stává, že žáci díky přemíře informací z internetu nedokážou již rozlišit jejich relevantnost. „Mají pocit, že vše vědí a ve škole nedávají pozor,“ upozornila Šiková.