VYBERTE SI REGION

Původní sídlo JZD Slušovice po letech zřejmě znovu ožije

Slušovice - Když ji krátce před sametovou revolucí otevírali, měla být novým administrativním sídlem stále se rozrůstajícího JZD Slušovice. A stejně jako družstvo samo, i budova takzvaného „nového AB" za dostihovou dráhou směrem na Trnavu se měla ještě zvětšit.

12.3.2016
SDÍLEJ:

Bývalá správní budova JZD Slušovice ve Slušovicích.Foto: DENÍK/Karásek Jan

Současný majitel budovy AB za slušovickou dostihovou dráhou plánuje se zahraničním partnerem její nové využití

„JZD zvyšovalo svoji produkci každý rok minimálně o 30 % a vznikla potřeba mimo jiné dalších administrativních pracovníků, a proto bylo vybráno místo, kde by bylo možné pro ně postavit administrativní budovu a v budoucnu ji rozšířit o její druhou polovinu," zavzpomínal pro Deník někdejší předseda JZD Slušovice, nyní senátor František Čuba.

K rozšíření také vzhledem k porevolučnímu vývoji ale nedošlo a budova již řadu let zeje prázdnotou. „Budova je v dnešní době nepřístupná veřejnosti, tak nemohu posoudit, v jakém je stavu. O jejím využití rozhodují vlastníci," dodal Čuba.

ejí současný majitel podnikatel Alexandr Cach s ní má do budoucna plány. Ty však nehodlá blíže specifikovat.

„Budova nyní slouží ke konferencím a školením. V současné době připravujeme projekt ve spolupráci se zahraničním partnerem," uvedla za majitele Linda Křenovská.

Podle několika oslovených realitních makléřů má několikapodlažní budova velký potenciál například pro transformaci na hotel. Původně nabídku k jejímu odkoupení dostalo i samotné město Slušovice.

„V době, kdy byla prodávána konkurzním správcem, nám byla nabízena za desítky milionů korun, což bylo pro nás finančně neúnosné," objasnil postoj města starosta Slušovic Petr Hradecký. O jejím současném či budoucím využívání ale prý informace nemá. Místní by uvítali, kdyby se do prázdného kolosu vrátil život.

„Vypadá to opuštěné. Nikdy jsem tady neviděl ani živáčka, snad kromě nějakého hlídače," svěřil se jeden z kolemjdoucích přímo na místě. Oživení by to prý chtělo.

„Ideálně, kdyby z toho udělali třeba hotel," míní. „Přitáhlo by to sem turisty a snad by i místní našli v objektu nějakou práci. Ale kdo ví?" pokrčil rameny Slušovjan.

Budova AB disponuje plochou 10 tisíc m2… Celý objekt je dimenzován pro provoz s celkovým počtem dvou set třiceti zaměstnanců. V budově i na přilehlé parkovací ploše je k dispozici přes 200 stání pro vozidla. Budova je sestavena z železobetonové konstrukce, obvodový plášť je tvořen závěsnou stěnou z ocelových a hliníkových dílů a sendvičových parapetních panelů.

Vznik JZD Slušovice spadá do roku 1952. Již od roku 1963 stál v čele družstva František Čuba, který jej postupně dovedl k celonárodnímu věhlasu.

Čuba dle svých slov neměl od roku 1963 dovolenou a v tomtéž roce vyhlásil boj alkoholu mezi všemi družstevníky ve Slušovicích, který se ukázal jako funkční a účinný. Velmi dobře JZD Slušovice přestálo i lokální ničivou bleskovou letní povodeň v červnu 1987, která velmi těžce zasáhla její objekty. Tržby družstva v roce 1989, kdy bylo na vrcholu, dosáhly 7 miliard korun, a bylo v zisku téměř 830 milionů. Expandovalo do SSSR, Vietnamu či Egypta a spolupracovalo i s firmami v Itálii či západním Německu. Zdroj: Wikipedie

JAKUB MIKEL, TOMÁŠ PATRICK HYÁNEK

Autor: Redakce

12.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Odkoukáváme to od Kanaďanů, hlásí Říčka

Zlín /ROZHOVOR/ – Na seznamu zvaných VIP hostů pražské 02 areny jej nenajdete. On je vetřelec, který si na tamním ledě hoví jako ve vlastním obýváku s televizním ovladačem v ruce. Jeho přítomnost se totiž blíží jistotě, že hlasatel oznámí útočníka hokejistů PSG Zlín s číslem 62 Roberta Říčku jako střelce branky.

Martínek míří ze Švédska do zámoří. Můj styl tam bude sedět, věří

New York, Zlín – /ROZHOVOR/ Chová obdiv k Radko Gudasovi. Ovšem i on má se soupeři slitování asi jako kladivo s hřebíkem. Od něj nečekejte krásné akce a góly, osmnáctiletý zlínský hokejový odchovanec a rodák z Hluku David Martínek to má za úkol na ledě především řezat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies