Ačkoliv je ještě relativně brzy, už teď se obávají reformy financování regionálního školství. Stanovený počet čtyřiadvaceti dětí v jednotlivých třídách totiž může být především pro řadu venkovských škol likvidační.

Čtyřiadvacet dětí ve třídě bude problém

Například základní škola ve Zborovicích na Kroměřížsku má už nyní udělenou výjimku: předepsaný průměrný počet sedmnáct dětí v každém ročníku nesplňuje, kvůli tomu musí mzdové prostředky doplácet obec. „Mít po případném schválení reformy čtyřiadvacet dětí ve třídě bude velký problém. Raději na to nechci ani myslet,“ říká smutně k záměru tamní ředitelka Marcela Hanáková. Pevně však věří, že zborovická škola se zhruba dvousetletou historií i přesto zůstane.

„Obec si uvědomuje, že jsme důležitou institucí. A snad to tak vnímají i jinde. V opačném případě by reforma měla devastační dopad na zhruba třetinu všech českých škol,“ podotýká Hanáková.

Obec Zborovice jakožto zřizovatel investuje ročně do školy asi dva miliony korun. Peníze jdou hlavně na náklady spojené s teplem, světlem a vodou.

„Z toho asi tři sta tisíc korun dáváme na dofinancování platů učitelům, právě proto, že má škola udělenou výjimku kvůli počtu žáků,“ vyčísluje zborovický starosta Jaromír Kunc.

Ujišťuje také, že o školu v obci budou bojovat. „Záměr ještě schválený není, a uvidíme vůbec, zda bude. Pokud ano, odrazí se výrazně v obecním rozpočtu. Peníze pro školu snad v něm ale najdeme, o to však ochudíme jiné investice v obci,“ varuje starosta.

V základní škole v Babicích na Uherskohradišťsku jsou na tom prozatím lépe. Nynější stanovený průměr sedmnáct žáků ve třídě splňují, na podmínku čtyřiadvaceti dětí však už pravděpodobně nedosáhnou.

„Dětí se rodí méně. My jsme sice spádová škola pro okolní obce Huštěnovice a Kudlovice, i tak je jich ale málo. Po schválení reformy v současně navrhované podobě nám hrozí uzavření druhého stupně,“ vysvětluje ředitel babické školy Pavel Hubáček.

Budoucnost vidí velmi černě

Z deváté třídy tam letos vyjde čtyřiatřicet dětí, od nového školního roku do první třídy zase nastoupí jen asi třináct. „Jakmile jednou uzavřeme druhý stupeň, vidím jeho budoucnost černě. Stěží se pak v budoucnu obnoví,“ říká pesimisticky Hubáček.

Nad budoucností školy dumají také v Halenkovicích na Zlínsku, kde tamní starosta Jaromír Blažek stejně jako jeho kolegové věří, že reforma v současné podobě nakonec schválena nebude.

„Obavy jsou sice reálné, zavření školy však nedopustíme, zůstaly by nám takříkajíc v klíně opuštěné a chátrající deseti- či stamilionové stavby. Budeme shánět peníze všude, kde se dá. Zatím je ale záměr ve fázi dohadů a spekulací,“ míní Blažek. Ten také upozorňuje, že odlivem školáků do měst se obce vylidní a v případě zachování prvního stupně se ze tříd stanou dvojtřídky.

Na Valašsku se panika nekoná

Oproti tomu ale v Choryni na Valašskomeziříčsku panice zatím jako jedni z mála nepodléhají. „Zatím nic neřešíme, protože není nic jistého. Nyní fungujeme na výjimku, obec na nás doplácí. Pak bude záležet na ní, jestli bude i nadále chtít podporovat školství v obci. Do jaké míry to pro ni bude únosné,“ krčí rameny tamní ředitelka Blanka Palátová.

Vyzvali obce k podpisu petice

Proti kontroverznímu návrhu ministerstva školství se už také ohradili někteří odborníci a do e-mailové pošty českých starostů v těchto dnech putují petiční archy.

„Návrh reformy, která bezprostředně ohrožuje padesát až sedmdesát procent venkovských škol, je potřeba odmítnout jako celek. Vypuštěn byl bez náležité analýzy dopadů na žáka, rodiče, učitele a zřizovatele. Petice má za cíl shromáždit deset tisíc podpisů k tomu, aby se problematika regionálního školství dostala na pořad jednání horní komory Parlamentu České republiky,“ vyzývá k podpisu petice Oldřich Vávra, předseda Pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR.