Obyvatele vsetínské Poschlé trápí plíseň a vlhkost

„Jsme tady odříznutí od města, chceme oslovit dopravní podnik, aby nám alespoň zřídil autobusovou zastávku,“ zachmuřil se Roman Tulej, otec pěti dětí.
Po frekventované silnici své potomky pěšky pouštět nechce, do školy vzdálené více než dva kilometry tak musejí podjezdem pod železniční tratí, zvanou Myší díra. „Když zaprší, drží se v průjezdu třicet čtyřicet čísel vody a přes koleje mají děcka zákaz,“ říká Tulej.

Vlhko a plíseň

Nejvíce ale obyvatele domů, pro něž zlidověl název Čunkoboxy, trápí všudypřítomná vlhkost. „Je to tady taková Potěmkinova vesnice. Z dálky to vypadá hezky, uvnitř se ale nežije dobře,“ pokračuje Tulej a ukazuje na venkovní stěny, které jsou plechové, a tudíž neprodyšné.

„Šíří se plíseň. Nepomáhají ani ventilátory, a tak lidé musejí i v zimě pořád větrat a prodražuje se topení,“ postěžoval si Roman Tulej. Na vlhkost poukazují i další rodiny. „Děti jsou pořád nemocné, manžel je astmatik a jeho zdravotní stav se v takovém prostředí zhoršuje. Ze stěn, které jsou z překližky, se navíc šíří puch,“ komentovala matka pěti dětí Anna Pačanová. Sama už příliš nevěří, že se něco zlepší.

 

Kompletní články najdete pouze v papírovém vydání Zlínského deníku a nově ve službě E-paper.