Hlavní vinu na tom podle ředitelky Okresní agrární komory a Zemědělského svazu ČR – územní organizace Uherské Hradiště Karly Malinové (na snímku) má cenová strategie obchodních řetězců.

Všeobecně se uvádí, že za zdražování potravin mohou naši zemědělci. Co si o tom myslíte vy?

Ceny zemědělských výrobců se za tři čtvrtletí roku 2007 oproti prvnímu čtvrtletí roku 2004 zvýšily jen o 0,9 procenta a spotřebitelské ceny potravin o 2,9 procenta při inflaci 3,8 procenta. Ceny vstupů do zemědělství se však za uvedené období zvýšily o 9 procent, a to přes stále posilující českou korunu. Proto je možno říci, že za období 3,5 roku od vstupu ČR do EU nemělo zemědělství prakticky žádný vliv na zvyšování cen potravin, respektive nadále výrazně přispívalo k zmírňování inflace.

Proč došlo ke zvýšení ceny obilí ve třetím čtvrtletí minulého roku? Jak velký cenový skok se vlastně udál a na kterých produktech se to nejvíce projevilo?

Bylo to z důvodu nižší produkce obilí v Evropě, ale i ve světě, a větší poptávce po obilí na výrobu bioetanolu. Zatímco vloni v lednu jedna tuna potravinářské pšenice stála 3 780 korun, v říjnu to bylo již 5 591 korun. Na výrobu jednoho kilogramu chleba nebo pečiva je třeba 0,80 až 0,85 kila obilí v hodnotě zhruba 4,50 až 4,75 korun. Zemědělec, který musí na podzim obilí zasít, do sklizně o porost pečovat, sklidit, přečistit a ošetřit, má z tohoto obilí zisk (marži) kolem dvou korun. Obchodník má ale z kilogramu chleba marži zhruba 4,60 korun a z bílého pečiva dokonce ještě více.

Můžete to srovnat s nějakými komoditami v živočišné sféře?

Obdobné je to i u mléka. Například v říjnu 2007, kdy došlo k mírnému zvýšení ceny mléka na 8,55 korun za litr, měl zemědělec zisk asi 50 haléřů z litru syrového mléka. Marže obchodníků ale činila u mléka polotučného 3,96 korun za litr a u čerstvého másla 33,41 korun za kilogram. Přes pokles cen za prasata a jatečný skot ceny masa v obchodech mírně vzrostly a marže obchodníků činí u hovězího masa zadního bez kosti 31,20 korun za kilo, vepřové pečeně s kostí 18,65 korun za kilo a vepřové šunky 41,52 korun za kilogram.

Kdo v tuzemsku podle vašeho názoru na cenových výkyvech zemědělských produktů nejvíce profituje?

Čeští zemědělci nejsou těmi, kteří by měli podstatný vliv na zdražování potravin. Dotace, které získávají z EU, především slouží k plnění náročných požadavků správné zemědělské praxe, pohody zvířat a na environmentální opatření. Nejsou to ani zpracovatelé, které tvrdě drží „na uzdě“ obchodní řetězce, přestože musí investovat do nových technologií, zdravotních a hygienických standardů. Jsou to zejména obchodní řetězce, které na úkor zemědělců a zpracovatelů získávají cenovým diktátem a celkovou obchodní politikou stále vyšší marže, jak při poklesu cen, tak při zvýšení cen některých agrárních komodit.

Lze tomu v případě současného globálního trhu vůbec čelit? Jakým způsobem?

Je nutné, aby tuzemští zemědělci měli stejné podmínky pro hospodaření, včetně výše dotací, jako zemědělci ostatních členských států EU. Dále považuji za důležité, aby vliv obchodních řetězců byl i u nás řešen zákony, tak jak je to obvyklé v ostatních zemích EU.