Rozhovor s Lucií Javoříkovou, koordinátorkou Preventivně informační skupiny zlínské policie

„Jednou z nich je oblast sociálně patologických jevů, kde se řadí například šikana, zneužívání drog nebo týrání. A tou druhou kategorií jsou trestné činy. Naším úkolem je si s nimi povídat o určitých tématech tak, aby o nich měli co největší znalosti a věděli i o možnostech pomoci nebo hrozícího trestu,“ vysvětlila Javoříková.

Na kolik si myslíte, že jsou tyto preventivní akce účinné? Dalo by se to demonstrovat i na nějakém případu či na statistických číslech?

Co se týče účinnosti, nelze ji statisticky nijak vyjádřit. Je to o tom, že od nás dostanou školáci informace o daném problému a znají i možné následky nebo postihy. To jim dává velkou možnost pak o tom dál přemýšlet, diskutovat o problému mezi sebou nebo v rodině. A to je první a hodně důležitý krok. Je pak otázka, co si z toho ten človíček už vezme s sebou do života.

Pomohli jste už díky těmto akcím nějakému školákovi s jeho problémem?

Pár už jich bylo. Například za mnou přišel jeden žák, který se mi svěřil, že u něj doma dochází k násilí. Společně s mými kolegy, kterým jsem to předala, jsme mu pomohli. Podobně je tomu i třeba u šikanování. Děti si často neuvědomují, že to, co se jim děje, už je šikanování. Takže i pár takových případů se nám podařilo vyřešit.

Zejména dospívající mají hodně bujnou fantazii. Co je nejvíc zajímá?

Třeba i to, jestli jsem vdaná a kolik mi je let. Ale to neprozradím. Jiné zajímá zase to, jestli jsem už někoho zastřelila a kolik lidí to bylo. Teda řeknu to i teď, nikoho jsem nezastřelila. Ale hodně se mě ptají i na určité scénky z filmů. Až mě to i zaráží, jak takové filmy ovlivňují jejich vnímání práce policistů. Často mají zkreslenou představu.

V čem?

Ve filmu vidí například, že když policista zabaví balíček s drogou, tak ho otevře a obsah ochutná a určí, o co jde. A myslí si pak, že to skutečně tak chodí. Ale to je naprostý nesmysl. Kolikrát i ty krimiseriály, ve kterých používají policisté supermoderní prostředky a za chvíli chytí vraha, jsou fiktivní.

Zmínila jste se o vnímání policistů. Jaký pohled na ně mají školáci?

Řekla bych, že takový neutrální. Samozřejmě že ti, co už jednou něco udělali, tak nás vždy budou vnímat negativně. Ale je tady hodně těch, které naše práce zaujme. Když jim například kolegové z oddělení psovodů vykládají o svém povolání, tak mi někteří říkají, že by to jednou chtěli i dělat.