Vedení společnosti v souvislosti s ekonomickou krizí už upravilo směny, vyhlásilo odstávku a rozloučilo se s desítkami lidí. Propouštění ale ještě není konec. A zaměstnanci začínají mít obavy.

„Řada kolegů už přišla o místo a propouštět se má dál. Já i manžel máme strach o místo, pokud skončíme, nebude to jednoduché,“ povzdechla si například Věra Dejmková z Kroměříže.

Nyní je doma na neschopence, už se ale začíná obávat, co ji přinese návrat do zaměstnání.

„Bojím se, že se pak dozvím, že jsem skončila. Určitě nebude v práci ani příjemná atmosféra,“ spekuluje žena.

Strach o místo má i další pracovník Pavel Konečný.

„Bojím se, co bude. Ztratit místo bych určitě nechtěl,“ prozradil.

Loni touto dobou měl Magneton 840 zaměstnanců, v pondělí už jich bylo jen 588 a dalších čtyřiačtyřicet v dceřiné společnosti.

„Propustili jsme už zhruba dvě stovky lidí a budeme pokračovat. Začali jsme dříve než ostatní, tedy k 30. říjnu. Jednalo se tehdy o racionalizační opatření, ale nakonec se ukázalo, že to bylo dobře, i když málo,“ informoval Peštuka.

Nynější situace je podle něj bojem o přežití.

„První signály jsme měli někdy v polovině loňského roku. V září to bylo ještě dobré, naplno se nás problémy dotkly ale až v prosinci,“ poznamenal ředitel.

Na vině je hlavně úbytek zakázek.

„Například v závodě povrchových úprav nám klesl objem zakázek asi o dvacet procent. Loni jel v nepřetržitém provozu, letos jen v třísměnném s tím, že lidé mají volné soboty a neděle. I v nástrojárně je cítit pokles, ale není tak dramatický. Výroba se přesouvá z větších celků do menších,“ přiblížil důsledky krize Peštuka.

Co se týče hlavní výroby startérů a alternátorů, tam jsou problémy nejmarkantnější.

„Aktuálně jede celá výroba na jednu směnu, pokud nejsou odstávky. A ty máme, teď vychází zaměstnancům na každý pátek volno,“ upozornil ředitel Magnetonu.

Zda se situace ještě zlepší, nedokáže odhadnout.

„Nevíme ani, co bude zítra. Nabírat nové pracovníky ale určitě nebudeme. Podle mého nás čekají minimálně dva černé roky,“ uzavřel Peštuka.