Mezi nejohroženější obce a města v kraji patří především sídla na úbočí Bílých Karpat, Javorníků, Beskyd, ale i Chřibů. Podle odborníků byly sesuvy a ohrožená místa ještě donedávna vcelku stabilní. Po povodních v roce 1997 však došlo v přírodě ke změnám, které můžou spící sesuvy probudit.

„Nejohroženější oblasti jsou v okolí takzvaného karpatského flyše. Není tu pevné podloží, ale střídá se hodně měkkého pískovce, jílu a také prachu. Od roku 1997 se navíc v přírodě hromadí události, které jsou spouštěčem sesuvů. Předtím byl padesát let relativní klid. Nyní však pozorujeme, že se řada sesuvů probouzí," vysvětlil Michal Bíl, pracovník Centra dopravního výzkumu v Olomouci.

Březůvky, Halenkovice, Brumov-Bylnice, Rokytnice, Štítná nad Vláří, Valašské Klouboky, ale i Zlín. Výčet obcí, kde hrozí riziko sesuvu, by mohl být mnohonásobně delší. Například jen v Halenkovicích došlo k prokázaným sesuvům v letech 1941, 1965, 1970, 1996 nebo 2006. Tento sesuv byl dokonce „probuzeným" sesuvem z roku 1970.

„Každá taková událost s sebou přirozeně přináší řadu škod. Bohužel máme v obci i takzvané spící sesuvy, které se mohou v budoucnu aktivovat. V územním plánu se s tím však počítá. Ohrožené oblasti nejsou určené k další výstavbě," prozradil Jaromír Blažek, starosta Halenkovic. Podobné problémy mívají i v Březůvkách. Zde došlo k velkému sesuvu v březnu roku 2006.

„Musím zaklepat, ale zatím vše drží. Hodně pomohla takzvaná záchytná lavice. Každý rok však svah monitorujeme, zda se nějak nepohnul. Také dvakrát ročně děláme rozbor vody. Z toho se také případné změny dají poznat," informoval František Kolařík, starosta Březůvek. Problémy se týkají i měst. U Valašských Klobouk se před pěti lety utrhl svah u cesty na rozhlednu Královec.

„K většímu sesuvu došlo v roce 2006 pod fotbalovým stadionem, kdy muselo být přikročeno k odvodnění svahu v horní i dolní části a pata svahu byla zpevněna lomovým kamenem. Došlo také k terénním úpravám a výsadbě zeleně. Zemina, která se sesunula, byla vrácena zpět na svah, který byl upraven do přirozenějšího sklonu. Zásah si vyžádal přibližně 6 milionů korun," prozradila Lenka Zvonková, mluvčí radnice ve Valašských Kloboukách. Ani krajskému Zlínu a nejbližšímu okolí se podobné problémy nevyhýbají. Nejvážnější události proběhly v letech 2005, 2006 a 2010.

„V říjnu 2005 proletěl sesuv rodinným domem v Lužkovicích. O rok později zapříčinilo dubnové abnormální tání sněhu problémy v místních částech Salaš, Lhotka či v zahrádkářské kolonii v Malenovicích," prozradil Zdeněk Dvořák, mluvčí zlínského magistrátu.

K menším sesuvům dochází ve Zlíně i v okolí zimního stadionu nebo na Jižních Svazích v ulici Pod Stráněmi.

„V červnu 2010 byl dokonce vyhlášen stav nebezpečí. Sesuvy se vyskytly v hojném počtu na Mladcové v zahrádkářských osadách a v Jaroslavicích v ulici U Potoka nad řadou rodinných domů. Postižena byla i lokalita Pod Babou ve Zlíně," doplnil Dvořák. Mapu nebezpečných míst si mohou zájemci prohlédnout na webové prezentaci města.

Asi k největší tragédii v kraji došlo před více než čtyřiceti lety v Maršově nedaleko Uherského Brodu. Postupný roční sesuv donutil místní obyvatele vystěhovat se, a obec tak v podstatě zanikla.

Geolog: Dávné sesuvy poznáme i z obrazů Josefa Lady

Halenkovice, Olomouc – Jako mají svá oblíbená místa rybáři či houbaři, mají srdeční lokality i geologové. Pro Michala Bíla z veřejné výzkumné instituce Centrum dopravního výzkumu, jsou takovým místem Halenkovice. Fascinován touto lokalitou sem pravidelně zajíždí již deset let. Mezi místními pamětníky se snaží pátrat po stopách dávných sesuvů. Kromě vzpomínek místních mu v tom pomáhají kroniky, staré mapy nebo i obrazy.

„Staré vojenské mapy jsou pro nás zdrojem spousty informací. Skutečně podrobné mapy se však začaly tisknout až v první polovině 19. století. Také z obrazů je možné leccos vyčíst. Například na Ladově obrazu zříceniny hradu Zlenice je sesuv jasně patrný," vysvětlil Bíl, jak je možné čerpat informace.

Halenkovice mu učarovaly právě obrovským množstvím ať už starých či spících sesuvů.

„Asi nejstarší, zjištěný sesuv v Halenkovicích se uskutečnil už před dvanácti tisíci lety. Přišlo se na to náhodou, při ražení průzkumných vrtů," prozradil.

Mladého geologa však můžete nejčastěji potkat v terénu.

„Nejpodrobněji a zároveň nejlevněji se pracuje právě v terénu. To totiž stačí dobré boty, svačina a cvičené oko," říká.

Lidé se jej často ptají, co mají proti sesuvům dělat nebo kde mohou bezpečně stavit dům.

„Říct stoprocentně kde stavět a kde ne si zrovna v Halenkovicích moc netroufnu předpovídat,"

Mezi nejznámější halenkovické lokality sesuvů patří takzvaný rektorův žleb, místní část Dolina či takzvaně u Trvajových.

Největší známý sesuv půdy v Česku, obsáhl plochu dvacet kilometrů čtverečních. Ve Zlínském kraji je nejrozsáhlejší oblast nedaleko přehrady Bystřička. Místní sesuv zabírá víc než dva kilometry čtvereční.

LUKÁŠ FABIÁN