Před tak náročný úkol byli kantoři postaveni vůbec poprvé. Jedním z příkladů, jak si s ním školy poradily, je projekt Tvořivá škola – činnostní učení. Ke spolupráci na projektu, který je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, byla v roce 2006 vybrána Základní škola ve Velehradě, jedna z 25 škol stejného druhu v republice. Její ředitel Radomír Válek poskytl Slováckému deníku rozhovor.

Co je cílem projektu Tvořivá škola – české činnostní učení?

Cílem je umožnit učitelům škol se základním vzděláváním poznat přístupy, metody a praktické postupy takzvaného činnostního učení. Hlavním účelem tohoto ryze českého projektu je šíření moderních činnostních postupů učení, které vedou k dobrému a trvalému pochopení učiva a motivují žáky pro celoživotní učení.

V projektu se hovoří o činnostním učení. Můžete je blíže specifikovat?

Při činnostním učení se žáci učí názorně vlastní činností a prožíváním. Za zvlášť důležité považujeme, že činnosti s pomůckami významně podporují rozvoj logického myšlení, komunikace a sociálního cítění žáků. V souladu s probíhající reformou základního vzdělávání se tak snažíme přispět k překonávání jednostranně receptivního, paměťového a encyklopedizujícího pojetí obsahu vzdělávání. Projekt, do něhož je už v současné době přihlášeno v celé republice zhruba 490 základních škol, je zaměřený především na dobré zvládnutí a pochopení učiva matematiky, fyziky, českého a anglického jazyka.

Nejedná se zase o nějaký experiment, jakých už bylo v českém školství víc než dost?

Tvořivá škola staví na odkazu J. A. Komenského, české prvorepublikové reformní pedagogiky a na zkušenosti úspěšných českých učitelů. Nejde tedy o žádný nový experiment, ale o předávání prakticky ověřených metod a postupů učení. Činnostní učení vede přirozenou cestou k probouzení schopnosti žáků, k rozvoji jejich tvořivosti a logického myšlení.

Baví vůbec žáky činností učení a není určeno jen pro úzký okruh nadaných dětí?

Činnostní učení žáky baví. Je tomu tak proto, že se učivo procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život, a tak má pro žáky osobní smysl. Žáci se při něm nenudí a každý z nich má možnost být úspěšný. Přináší jim radost, pocit uspokojení z pochopení probraného učiva, podněcuje mysl žáků k aktivitě a vtahuje je do výuky. Předností činnostního učení je také to, že není určeno pouze úzkému okruhu dětí. Díky aktivní práci všech žáků vede k přirozenému zapojení dětí jak nadaných, tak i dětí se speciálními potřebami učení.

Jak jsou s tímto experimentem spokojeni učitelé a rodiče?

Nový styl výuky si pochvalují učitelé i rodiče. Odpadá složitá domácí příprava, protože všemu podstatnému se žáci naučí ve škole. Doma si procvičují jen to, co již umí. Ač to zní neuvěřitelně, na vybraných vzorových školách se třeba matematika stává nejoblíbenějším předmětem. Na první pohled se to asi nezdá, ale Tvořivá škola je velký krok kupředu.