Slabiny kraje: doprava a nízké platy

Do druhé poloviny tabulky krajů se region posunul mimo jiné kvůli nízkému hrubému domácímu produktu. Má totiž třetí nejnižší hodnotu v republice. Podle analytiků však v posledních letech zaznamenáváme poměrně dynamický růst.

„Zlínský kraj patří mezi ekonomicky slabší regiony republiky zejména z toho důvodu, že byl v 90. letech poznamenán výrazným útlumem nosných oborů výroby,“ komentoval výsledky studie generální ředitel organizující společnosti MasterCard Europe Ján Čarný.

Podle hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše má v blízké budoucnosti k výraznému rozvoji regionu a tím ke zvýšení růstu HDP přispět několik započatých projektů. Mezi ty nejdůležitější podle něj patří třeba výstavba průmyslové zóny v Holešově, která patří mezi strategické rozvojové plochy České republiky.

„Budou tam umístěny především inovativní výroby s vysokou přidanou hodnotou, což bude dalším impulzem pro růst hospodářské úrovně celého regionu střední Moravy,“ míní Lukáš.

Podle zveřejněné studie je Achillovou patou regionu již několik let především oblast dopravy. Zlínský kraj je dle analýzy sice součástí Trans­ evropské dopravní sítě a má poměrně hustou infrastrukturu, ale ta je v současné době technicky zaostalá.

První kroky vedoucí ke zlepšení této nepříznivé situace podle ministerstva dopravy už byly podniknuty.

„Před měsícem byl otevřen další úsek dálnice D1 Kojetín – Kroměříž, staví se také nedokončený úsek mezi Vrchoslavicemi a Kojetínem,“ informoval mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Upozornil rovněž na výstavbu dálničního úseku z Kroměříže do Hulína a také velkokapacitní dálniční křižovatky u Hulína, kde se budou stýkat D1, R49 a R55.

„Zahájeny byly letos i stavby rychlostní silnice R55 Hulín – Skalka, která navazuje na obchvat Otrokovic a komunikace R49 z Hulína do Fryštáku. Jde tedy doslova o stavební boom, jaký mohou Zlínskému kraji ostatní jenom závidět,“ dodal.

Stinnou stránkou kraje však není pouze doprava. Také hladina platů výrazně zaostává. V půlce letošního roku dosahovala hrubá průměrná měsíční mzda v kraji 20 359 korun. „Proti průměrné celorepublikové hrubé mzdě byla nižší o 3210 korun a proti nejvyšší mzdě, kterou ve sledovaném období měli zaměstnanci v Praze, byla nižší o 9338 korun,“ přiblížil regionální zmocněnec Českého statistického úřadu Pavel Hrbáček.

Podle mluvčí výzkumu Anny Šámalové může být tento údaj ale i předností. „Nižší průměrná mzda představuje velkou podnikatelskou výhodu a může do kraje přilákat další investory,“ podotkla Šámalová.

Zlínské ženy žijí déle než ostatní

Analýza mapuje ale i přednosti. Do této kolonky autoři studie zařadili například dlouhodobé zlepšení kvality životního prostředí v kraji, vysoký podíl kvalifikovaných pracovníků či mírný nárůst vysokoškoláků. Zlínský kraj se také může chlubit tím, že se ženy dožívají průměrně třetího nejvyššího věku – 79,7 let.

V regionu se například nežije špatně Michalu Málkovi ze Zlína. „Ale jestli brzy nebude pořádné napojení na dálnici, tak náš region zakrní. Nové firmy se raději usídlí v příhodnějších oblastech,“ míní Zlíňan. Více velkých podniků by v kraji chtěla i Marie Zlámalová ze Vsetína. „Najít práci v okolí je opravdu problém,“ myslí si.

Několikastránková analýza úrovně života ve Zlínském kraji vznikla v projektu s názvem MasterCard česká centra rozvoje. Jednotlivé kraje a města byla vzájemně srovnávána podle šesti specifických kategorií, jako například dle ekonomické stability, investiční atraktivity či kvality života. Projekt byl realizován pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj.

Hana Trčková

Silné stránky Zlínského kraje:

- tradiční sounáležitost obyvatelstva s regionem
- vysoký podíl kvalifikovaných pracovníků na celkové zaměstnanosti
- velký podíl osob se zkušenostmi ve zpracovatelském průmyslu
- výraznější nárůst počtu studentů vysokých škol
- rostoucí ekonomická síla malých podniků
- velmi početný malý a střední podnikatelský stav
- poměrně hustá síť dopravní infrastruktury
- dlouhodobě výrazné zlepšení kvality životního prostředí

Slabé stránky Zlínského kraje:

- pokles počtu obyvatel
- výrazný nárůst hodnot indexu stáří napříč regionem
- podprůměrná ekonomická vyspělost regionu v rámci ČR
- prohlubování ekonomického zaostávání regionu ve vztahu k průměru ČR
- stále limitovaná atraktivita regionu pro investory
- mírně podprůměrná vzdělanostní struktura
- nenaplněný potenciál cestovního ruchu: slabý marketing, slabá součinnost a provázanost služeb
- vysoká produkce odpadů, včetně těch nebezpečných
- stále neuspokojivý stav povrchových vod
- nedostatečný přeshraniční dopravní ruch