„Tato technologie je sice zhruba o deset procent dražší než živičné povrchy, což ale bohatě vyváží delší životnost, která se pohybuje mezi pětatřiceti až padesáti lety. Zatímco asfaltové stezky vydrží do patnácti roků,“ vysvětil stavbyvedoucí Jaroslav Bartoš ze společnosti Skanska, která stezku buduje.
Podle ředitele hradišťské pobočky stejnojmenného podniku Bohuslava Slánského, se pro cyklostezky tyto technologie rozšířily jak v Evropské unii, tak třeba i ve Spojených státech amerických.
„Vedle větší odolnosti je cementobetonový povrch šetrnější k životnímu prostředí, protože se z něj neodpařují dehtové substance,“ upozornil Slánský. Další z předností, pro kterou si tuto technologii staroměstští radní vybrali, jsou nižší náklady na údržbu a také skutečnost, že se vozovka v létě tolik nezahřívá a nedeformuje.
Jedním z důvodů, proč bude šestnáct set metrů dlouhý úsek čtyřkilometrové stezky cementobetonový, jsou i požadavky Povodí Moravy. „To tudy potřebuje jezdit ke kunovickému jezu s těžkou technikou,“ doplnil staroměstský starosta Josef Bazala. Na možnost, jak se vyhnout nebezpečné komunikaci mezi Nedakonicemi a Starým Městem, již netrpělivě čekají obyvatelé okolních vesnic a další příznivci bicyklů.
„Je to silnice smrti, kde se stala řada nehod. Na novou cyklostezku se proto opravdu těším,“ poznamenal například cyklista z Nedakonic Zdenek Polišenský.
Cyklostezka, která má být průjezdná už od půlky listopadu, přišla na bezmála osmnáct milionů korun, z nichž šedesát procent zaplatil Státní fond dopravní infrastruktury. O zbylé investice se pěti miliony postaral staroměstský a dvěma a půl milionem korun i kostelanský obecní rozpočet.