Na ploše jen o málo převyšující půl hektaru se budou tyčit dva obří zásobníky na biomasu, které dohromady pojmou až 7 tisíc kubíků palivového materiálu, což je pro představu množství čítající 700 fekálních vozů. Zkušební provoz tohoto alternativního zařízení na výrobu elektřiny s přesným označením bioplynová stanice by měl být spuštěn v první polovině příštího roku.
„Hlavním zdrojem pro výrobu „zelené elektřiny“ má být kejda ze sousedního vepřína. V malém množství zamýšlíme zpracovávat také jiné biologicky rozložitelné materiály, jako například trávu, seno, siláž, kukuřici, masokostní moučku nebo tříděný komunální odpad produkovaný sousedícími obcemi,“ uvedl Miroslav Minařík, jednatel společnosti EPS, která je investorem stavby a pozdějším provozovatelem bioplynové stanice.
Zařízení má denně zpracovat 115 tun biologicky rozložitelných materiálů, z čehož má být 110 tun kejdy. „Tyto materiály budou činností vhodných bakterií v plynotěsném fermentoru rozkládány na methan a oxid uhličitý, tedy bioplyn. Ten bude následně spalován v kogenerační jednotce za vzniku elektrické energie a tepla. Teplo zajistí ohřev fermentoru a v sousedícím velkokapacitním vepříně poslouží například k vytápění poroden, předvýkrmu a případně administrativní budovy,“ upřesnil Minařík. Ročně má podle něj bioelektrárna vyrobit 4,5 gigawathodin elektrické energie, což umožní vytápění a provoz zhruba 600 rodinných domů. Odprodej elektřiny mají její výrobci dohodnut se společností E.ON. „Do budoucna uvažujeme s rozšířením spektra odběratelů například sousednímu vepřínu,“ poznamenal Minařík.
Lidé, obývající nedaleké bytové domy, se na výstavbu bioelektrárny dívají zatím bez emocí. Smrad z vepřína se pro ně sice stal nepříjemnou součástí života, další nepříjemný zápach by však už nesnesli. „Pokud to nebude smrdět, tak nám to vadit nebude. Jestli nás to ale zápachem bude obtěžovat tak jako sousední vepřín, budeme si stěžovat,“ varovaly unisono obyvatelky bytů z osady Nový dvůr. Dvaatřicetiletá matka nemluvněte i padesátiletá žena však odmítly zveřejnit svá jména.
Obavy však provozovatelé zařízení už nyní odmítají jako neopodstatněné. „Odpadovým produktem má být organická hmota o vysoké užitné hodnotě v podobě hnojiva. Toto hnojivo bude před vlastním upotřebením skladováno v plynotěsném zásobníku,“ konstatoval Minařík.
Projekt byl před projednáváním v radě a zastupitelstvu města Kunovice, kam Nový dvůr katastrálně patří, realizován ve spolupráci s Vysokou školou chemicko – technologickou v Praze. Ta je podle slov kunovického starosty Jiřího Vařechy pro město garantem vysoké odbornosti. „Jsem odborníky v oboru ubezpečován, že stanice bude pachově zatěžovat své okolí méně než stávající velkochov vepřů, o jehož pachové zátěži se můžeme čas od času přesvědčit všichni, kdo v blízkém či vzdálenějším okolí bydlíme,“ vysvětlil Vařecha.
Stavba bioelektrárny, která má přijít na více než 60 milionů korun byla zahájena letos v květnu. Zkušební provoz zařízení má být zahájen v první polovině příštího roku. Součástí stanice bude podle Minaříka vedle provozní části také výzkumná laboratoř, postavená na unikátně vybavené laboratoři, která nemá v rámci ČR obdobu.