Státní maturita nanečisto. Těžká příprava studentky

Jako poslední doběhla do dveří drobounká blondýnka. Evidentně měla naspěch. Možná si trochu více pospala. Těžko říct. Chvíle následující napověděly mnohé.

Sedl jsem si na své oblíbené místečko úplně vzadu do rohu a slečna hned přede mne. Až po sem mi vše přišlo docela standardní. Drobounká kráska ale v momentě, kdy se autobus dal do pohybu, ze sebe začala vehementně shazovat oblečení, aby nakonec zůstala jen v tílečku a na sedadle vedle ní hromada zimních svršků. Sáhl jsem si pro jistotu na topení v autobuse, abych se ujistil, že jedeme stejným spojem. Příjemně temperoval, ale na saunování to nebylo.

Slečna vytáhla z kabelečky gumku, stáhla své peroxidem vyšisované vlasy do ohonu a se zrcátkem v ruce se pustila do úprav svého exteriéru. Rtěnku v rychlém sledu střídala mascara a pak si jakýmsi prachem barvy těla obsypala obličej. „Proboha, a to jí je tak šestnáct maximálně, co bude dělat za 20–30 let? Ráno začne skalpelem a botoxem? Nebo rovnou natáhne masku?“ ptal jsem se sám sebe.

Autobus, jehož osazenstvo již z větší části věnovalo pozornost kosmetickému okénku blondýnky, zastavil na semaforu. Slečna situace využila a před malým zrcátkem se jala zjistit, ze kterého úhlu je nejkrásnější. Přitom začala prudce máchat hlavou zleva doprava a při každé rychlé otočce jsem byl vyliskán jejím vyschlým ocasem vlasů.

Bože, náročná příprava studentky do školy. „Ale až tak? Vždyť ji už musejí v kolektivu všichni znát, tak proč ta snaha?“ běžela mi hlavou otázka. A pak mi to secvaklo – no jo, dnes se zkoušejí státní maturity. Tak proto na sobě blondýnka musela zapracovat. Co není v hlavě, musí být vidět zvenku. Autobus přijel do města, slečna rychle sbalila kosmetiku, shrábla oblečky a vyběhla ven. „No, snad má aspoň kalhotky,“ pomyslel jsem si. Ale. Já být na jejím místě, kdybych měl vynaložit tolik úsilí, abych byl co nejkrásnější před zkoušejícím, tak bych si nejdříve ověřil, jestli náhodou není gay.