Strojírenská výstava má nalákat mládež 
ke studiu oborů

Výstava je také zaměřena na motivaci mládeže ke studiu strojírenských oborů. Nedostatek pracovních sil je totiž hlavním problémem firem z tohoto oboru.

„Oslovili jsme všechny střední školy v kraji a prvních čtrnáct dní už téměř obsadily. Pro mládež jsou kromě představení firem připraveny workshopy a pro zájemce i exkurze ve vybraných firmách," informoval manažer akce František Vojtěšek.

Právě na mládež jsou Dny strojírenství zaměřeny především. Strojírenské firmy totiž trpí akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil.

„Tristní nedostatek kvalitních zaměstnanců je jedním z našich výrazných problémů," potvrdil Zdeněk Šalanda, ředitel společnosti Flow tech. Některé společnosti se tak snaží navázat spolupráci se školami, jiné vsadily na vlastní výchovu.

„Pracovití lidé se zájmem o obor u nás mají jistotu práce i perspektivu kariérního růstu. Všechno ostatní je naučíme," doplnil Zbyněk Rozsypal, obchodní ředitel Kovárny Viva. Podle něj je ve školách nedostatek vhodných učebních oborů.

„Věřím, že výstava pomůže změnit myšlení rodičů i žáků a nasměruje je ke studiu technických oborů. Opravdu se dnes vyplatí být strojařem. Na druhou stranu, strojařina není únikový obor. Děti k ní musejí mít i trochu nějaký vztah," domnívá se i Vlastimil Minařík, vedoucí odboru školství Zlínského kraje.

Právě strojírenství a stavebnictví jsou přitom obory, které krizi odolávají nejlépe.

„Myslím, že my jsme taková výjimka, protože necítíme nic takového, jako je potřeba propouštět. Nepříznivé roky jsme dokázali překonat, aniž by někdo odešel nebo bychom se citelně dotkli platů. Přitom naše firma začínala v roce 2000 a málo se jí věřilo," potvrdil i další z vystavovatelů Milan Chludil, obchodní zástupce firmy Trimill.

Kromě studentů středních a žáků základních škol je výstava určena i pro širokou veřejnost a také pamětníky.

„Plánujeme šest dnů setkání pracovníků. Například hned 16. května se tu mohou sejít lidé, kteří pracovali v technickém úseku. 21. května se sejdou bývalí zaměstnanci metalurgie a o den později obsluha obuvnických strojů," prozradil Pavel Novosad, duchovní otec výstavy.

Strojírenské podniky patří k největším zaměstnavatelům v kraji. „Nejvíce lidem dává práci Česká zbrojovka 
v Uherském Brodě, kde pracuje více než 1200 lidí. Také další brodská firma, Slovácké strojírny, zaměstnává přes pět set zaměstnanců. Mezi velké zaměstnavatele patří i zlínský Tajmac nebo Indet safety systém. I další desítky strojírenských společností v kraji však zaměstnávají v průměru kolem tří set zaměstnanců na jednu společnost," doplnila Miriam Majdyšová, vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínkého úřadu práce.

Všechna odpoledne, soboty a neděle je výstava otevřena pro veřejnost, bývalé i současné pracovníky vystavujících firem a rodiče s dětmi.

Posledních 10 let je strojírenství v útlumu

Jedním z organizátorů strojírenských dnů a duchovním otcem veletrhu je Pavel Novosad, jinak jednatel zlínské společnosti Geni-
czech. Výstavou by chtěl nejen upoutat a nalákat mladou generaci, obnovit zašlou slávu zlínského strojírenství, ale i umožnit setkání bývalých spolupracovníků ze zlínských strojírenských fi­rem.

Jak je na tom české strojírenství dnes? Je alespoň malým stínem toho předválečného, které patřilo ke světové špičce?

Ještě i po válce si dokázal československý strojírenský průmysl udržet dobrou světovou úroveň. Ani devadesátá léta nepatřila k těm špatným, protože se začalo hojně vyvážet do Spojených států amerických. Bohužel po roce 2000 nastal velký útlum. Například jsme zaspali ve výrobě a vývoji turbín či kompresorů. Naopak v automobilovém průmyslu máme stále celému světu co nabídnout. Dnešní stav se dá zhodnotit tak, že jsme na dobré technické úrovní, ale jen v rámci Evropy.

Můžou Dny strojírenství pomoci znovu „nastartovat" strojírenský průmysl na Zlínsku?

Pevně věřím, že k tomu výstava přispěje. Budou zde i zástupci zahraničních firem, kteří zde rovnou získají povědomí o možnostech získávání odborných pracovníků. Také věřím, že se během strojírenských dnů podaří navázat nové vztahy a kontakty. Chtěl bych, aby firmy, školy, kraj i úřad práce táhly za jeden provaz a vznikla jedna velká strojírenská rodina.

Pro koho je výstava určena především?

To se nedá říct zjednodušeně. Přijedou studenti středních škol z celého kraje. Doplní je žáci základních škol, zájemci o zaměstnání či rekvalifikaci a v neposlední řadě lidé, kteří zlínskému strojírenství věnovali kus života. Myslím, že tu ještě nějaká nostalgie zůstala a že se lidé rádi sejdou. 

Vystavovatelé

ZPS Slévárna, a. s.

Jedna z nejmodernějších sléváren v Evropě již s osmdesátiletou tradicí. Vyrábí složité odlitky z šedé a tvárné litiny. Váhové rozmezí odlitků je 30 až 8000 kilogramů.

SVIT Machinery, s. r. o.

Společnost navazuje na tradici výroby obuvnických strojů, zařízení, forem a náhradních dílů. Vyrábí také díly pro automobilový průmysl. Především opěrky hlavy, těsnění či sedadla.

ZPS Prefix, a. s.

Firma se zabývá obráběním velmi přesných součástí na CNC strojích. Produkty obrábějí s přesností na 0,01 milimetru, což je tloušťka lidského vlasu. Sídlí v Ratiboři.

SPO spol., s. r. o

První soukromá slévárna v zemi. Rodinná firma dává práci 50 zaměstnancům. Řemeslo se zde dědí z otce na syna. Až tři čtvrtiny produkce se vyváží do zahraničí.

Hamag, spol. s. r. o.

Tradice, zkušenost, spolehlivost. To jsou zásady rodinné slévárny Aleše Suchánka. Zaměřují se na malosériovou a kusovou výrobu odlitků. Do Skandinávie vyváží kotle na tuhá paliva.

Frema, a. s.

Společnost se orientuje na automobilový průmysl. Stěžejním výrobkem jsou formy pro výrobu hlavových opěrek, područek a sedáků. Polovinu produkce tvoří export. Zejména do Německa a Slovinska.

GENICZECH M, s. r. o.

Firma původně vyráběla součásti pro elektronické firmy. Postupně se přeorientovala na výrobu dílů pro stroje užité v potravinářství či farmacii. Společnost se 71 zaměstnanci většinu své produkce vyváží do zahraničí.

Kalírna Zlín Chytil spol, s. r. o.

Heslem společnosti je baťovská zásada: Nedělat dluhy a udržet si stabilitu a přiměřený růst. Specialitou firmy jsou tvarově složité součástky, například na pneumatiky pro vozy F1, ale i součásti rakouských lanovek.

Konform Plastic, s. r. o.

140 zaměstnanců firmy Konform vyrábí vstřikovací formy složitých tvarů, lisovací a střižné nástroje či hydraulické systémy. Vyrobí formu až do hmotnosti 2500 kilogramů.

Kovárna VIVA, a. s.

Ze tří set zaměstnanců si společnost 60 procent vychovala sama. Vývoj a výroba čítá na šest set různých dílů. Za dobu svého působení prodala firma 120 000 tun výkovků za sedm miliard korun.

ZPS frézovací nástroje a. s.

Své výrobky vyváží společnost do 40 zemí světa. Tepelné zpracování kovů je zaměřeno na kalení ve vakuu a plazmovou nitridaci. Firma podporuje nejlepší studenty vybraných strojírenských oborů.

TAJMAC ZPS, a. s.

Ke klíčovým produktům společnosti patří vícevřetenové automaty. V tomto segmentu patří firma mezi světovou špičku. Tajmac ZPS je součástí nadnárodní skupiny Tajmac Group.

TRIMILL, a. s.

Specialitou mladé firmy je výroba vysokorychlostních obráběcích center určených pro obrábění nástrojů a forem. Nedávno založila pobočku v Německu a v Indii.

Kovosvit MAS, a. s.

Společnost se soustřeďuje na vývoj a výrobu CNC strojů. Zlomovým rokem byl rok 2011, kdy se společnost dostala z krize a vykázala zisk více než 64 milionů korun. V loňském roce už byl zisk firmy 201 milionů korun.

Flow tech, s. r. o.

Návrh, vývoj a výroba strojů a zařízení pro automobilový, letecký, energetický, ale i zbrojní průmysl. To je hlavní devíza této společnosti. Mezi největší úspěch patří spolupráce s britskou společností NISSAN UK.

Zlínský deník se ptal: Považujete dnes strojírenství za perspektivní obor?

Miloš Svoboda, 50 let, servisní technik, Luhačovice: Myslím si, že dnes už ne. Domnívám se, že nás v tomto brzy převálcují Číňani.

Jiří Sedláček, 26 let, provozní restaurace, Zlín: Nemohu to tak dobře posoudit, protože pracuji v gastronomii. Ale ano, stroje jsou důležité. Jednou nám všechny ublíží. (Smích.)

Aleš Kaňa, 47, obráběč kovů, Zlín: Strojírenství má určitě budoucnost a to neříkám jen proto, že jsem v tomto oboru sám vyučený.

David Mikulenčák, 35 let, prodejce, Zlín: V České republice určitě ano. Kromě tradice si také myslím, že Češi jsou na takové ruční práce dobří.

Vynálezce válečného stroje se bál k autorství přihlásit

Také obdobím druhé světové války a zásobováním německého wehrmachtu se bude zabývat část strojírenské výstavy. V prvních válečných letech byl však největším odběratelem protektorátních podniků Sovětský svaz, německé branné moci patřilo až druhé místo. Vše se otočilo až v roce 1941, kdy Němci vyhlásili Sovětům válku a s vývozem na Východ byl konec.

„V té době byla také potlačena výroba obuvnických strojů a přešlo se na stroje obráběcí. Není však mnoho údajů z té doby. Spoustu se toho ztratilo nebo bylo zničeno. Ví se však, že tehdejší vedení podniku bylo v roce 1945 odvoláno na minutu. Přitom to byli ve svém oboru odborníci," prozradil Pavel Novosad, organizátor výstavy. Ten také připojil kuriózní příhodu o stroji „bez vynálezce".

Obával se, že ho spojí s Německem

„Dle zadání armády se podařilo zkonstruovat frézku, která uměla dělat závity na hlavních německých zbraní. Po válce se však k autorství nikdo nepřihlásil. Autor se obával, že ho spojí s Německem a válečnou výrobou. Nikdo se nepřihlásil ani později v osmdesátých letech," uvedl Novosad. 

LUKÁŠ FABIÁN