VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šušká se, že je Voroněž prodaný. Majitel mlčí

Pozlovice - Kdysi vyhledávaný pozlovický hotel stále chátrá. Ruinu ale možná čeká zásadní změna. Mezi místními se totiž špitá, že hotel Voroněž někdo za třicet milionů koupil.

6.2.2017
SDÍLEJ:

Chátrající ruina u pozlovické přehradyFoto: VLP / Kaniová Marcela

Jak je to s roky chátrající ruinou v Pozlovicích? Cedule o prodeji zmizela.

„Za takovou ruinu bych nedal ani desetinu této sumy," prohlásil místní obyvatel Michal Nerušil.

K přehradě chodívá rád na procházky. Je přesvědčený, že zdevastovanou stavbu čekají brzy změny.

„Slyšel jsem, že už je domluven prodej a že nový majitel vyřizuje dotace," doplnil.

Hotel Voroněž se nachází na lukrativním místě u přehrady. Kdysi velmi významný podnik se nedávno nechvalně proslavil škodlivým azbestem. Vedení Pozlovic si s objektem nevědělo rady a prodalo ho v roce 2013 za pouhé dva miliony korun manželům Bílovým z Pozlovic.

Všichni tenkrát očekávali, že Bílovi (kterým patří i hotel Zátiší v Pozlovicích) se postarají o likvidaci azbestu a demolici objektu. Nový vlastník sice zahájil likvidaci azbestu, ale dál v úpravách nepokračoval.

Kdysi vyhlášený hotel Voroněž, dnes známý jako Kaskáda, už několik let chátrá

Chátrající hotel Voroněž v roce 2009 Autor: DENÍK/Matej Slávik

„Velmi nás to mrzí," posteskla si starostka městysu Olga Tkáčová.

„Původně jsme si přáli, aby na místě bylo sportoviště, ale Bílovi se rozhodli objekt prodat, tedy nevíme, co zde v budoucnu bude," vysvětlila.

Podle územního plánu by přitom prostor měl do budoucna sloužit právě pro sportovní aktivity.

Marta Bílová je sice zastupitelkou v Pozlovicích, ale od ruiny dává ruce pryč.

„Nechci se k tomu vyjadřovat, o budoucnost objektu se stará můj muž," uvedla stroze.

Samotný Josef Bíla se odmítl vyjádřit a prodej nemovitosti nepotvrdil.

Ještě nedávno ale byla na ruině umístěna cedule, že je na prodej. Nově zmizela.

Kdysi vyhlášený hotel Voroněž, dnes známý jako Kaskáda, už několik let chátrá

Chátrající hotel Voroněž v roce 2009 Autor: DENÍK/Matej Slávik

„Prodávala to nějaká pražská realitka a všichni se na tom chtěli napakovat, proto to tady tak dlouho straší," komentoval Michal Nerušil a poznamenal, že všechny objekty na Luhačovicku mají přemrštěné prodejní ceny.

Jeho slova potvrdila i majitelka blízkého rodinného penzionu Vila u přehrady Katarína Doležalová.

„Bylo by skvělé, kdyby se to dalo do pořádku. Naši hosté se k nám rádi vracejí dlouhá léta a někteří pamatují slávu hotelu Voroněž. Stále se ptají, kdy se torzo zbourá," popsala s tím, že nikdo nechápe, proč ruina stále stojí.

Související: Pozlovická Kaskáda má konečně kupce

„Stavební úřad vydal v dubnu 2014 rozhodnutí o povolení odstranění stavby na základě žádosti vlastníků," vysvětlil za stavební úřad Vladislav Běhunek.

„Termín pro odstranění byl stanoven do 30. dubna 2015. Do té doby byly ze stavby odstraněny všechny konstrukce obsahující azbest," doplnil.

Pak ale stavebníci v odstranění stavby nepokračovali. Podle informací stavebního úřadu vlastníci v současné době nemají připravený žádný stavební záměr, nemají jasno, zda tedy přistoupí k přestavbě stávajícího objektu, nebo dokončí odstranění stavby.

Na katastru nemovitostí jsou stále zapsaní jako majitelé manželé Bílovi.

MARCELA KANIOVÁ

Autor: Redakce

6.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Ve středu ve Zlínském deníku: prvňáčci ze ZŠ Tečovice, Provodova a Halenkovic

Natáčení v Kroměříži. Ilustrační foto

Kraj chce vrátit filmaře do regionu, vytvořil program na podporu filmu

Posnídal termix s rohlíkem. Pak Bartoš nastřílel pět branek

Vyspal se, posnídal termix s rohlíkem a šel na věc. Výsledek? Pět gólů.

Výstava obrazů Františka Chmelaře ve Zlíně: malíř, který psal básně

Galerie Václava Chada na zlínském zámku vystavuje obrazy Františka Chmelaře. Expozice „Malíř, který psal básně“ představuje Chmelařovu krajinnou i figurální tvorbu. Doplňujícím prvkem je pak autorova osobní korespondence.

Nejlepší sociální pracovníci v kraji: sedm žen a jeden muž

Marie Dostálková se dostala k sociální práci přirozeně: její maminka narozená v roce 1920 docela běžně chodila po dědině a pomáhala jakékoliv sousedce, babičce a pak i jejím čtyřem dětem.

Učitelé: Dokud platy nezvýší, nevěříme tomu

„Vidina malého platu nás neodradila. Je to spíše práce o tom, jestli vás to baví, či ne,“ říká pro Deník čtyřiadvacetiletá učitelka Alena Hiršová z Napajedel. Letos v červnu ukončila studium na olomoucké univerzitě, obor učitelství pro první stupeň, a v září nastoupila coby učitelka do 2. základní školy Napajedla, kam sama coby školačka chodila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení