VYBERTE SI REGION

Tečovice: chloubou obce je i nejstarší kostel na Zlínsku

Tečovice – V podstatě vklíněná do Zlína je obec Tečovice, která se může už historicky pochlubit i tím, že se nachází na samém rozhraní Hané, Valašska a Slovácka. Po dlouhou dobu byla navíc vesnice čítající nyní zhruba 1300 obyvatel neodmyslitelnou součástí krajského města.

1.3.2016 1
SDÍLEJ:

V podstatě vklíněná do Zlína je obec Tečovice, která se může už historicky pochlubit i tím, že se nachází na samém rozhraní Hané, Valašska a Slovácka.Foto: DENÍK/Jarmila Kuncová

Tečovičtí však nebyli spokojeni, což také vyjádřili v referendu konaném v roce 1990, a o rok později se obec osamostatnila. Od té doby Tečovice nastartovaly novou éru, čímž i díky tomu nemají vůbec nouzi o nové obyvatele. Vesnice se těší mezi lidmi oblibě.

„Do té doby, co jsme byli pod Zlínem, tak tady nebylo prakticky nic. Neměli jsme vodovod, plyn, bylo tady jen pár telefonních linek, a to prakticky jen v areálu zemědělského družstva, ve škole a na místním národním výboru. Pro prosté občany sloužily například veřejné telefonní stanice umístěné uvnitř rodinného domku. Lidé, kteří potřebovali telefon, byli nuceni zvonit na obyvatele domku a doslova se doprošovat, aby si mohli zavolat. Na konci socialismu jsme v tomto směru tehdy byli opravdu unikát," připomíná tehdejší zaostalost obce starosta Jaromír Doležal.

Zatímco telefony se všude rozvíjely, Tečovice zůstávaly od pokroku a modernizace stranou.

„Naše osamostatnění byl pozitivní krok, hned jsme začali budovat veškeré inženýrské sítě a infrastrukturu obce," podotýká.

V dědině také obnovili společenský život. Lidé byli zvyklí jezdit na kulturní a společenské akce do Zlína, v Tečovicích nebylo nic. Nebylo to prý potřeba, když byly součástí krajského města.

„Tak jsme to nechtěli nechat. Obnovili jsme tečovický kroj, tečovickou pouť, založili mimo jiné folklorní sdružení, které zavedlo obecní hody. Obnovili jsme i fašanky, vodění medvěda nebo třeba stavění máje," vyzdvihuje starosta.

Nyní ve vesnici už funguje celá řada spolků: TJ Sokol Tečovice, dobrovolní hasiči, chovatelé, myslivci, skauti, folklorní sdružení, mužský a ženský pěvecký sbor nebo třeba občanské sdružení

Z-DRAVÉ ženy, které si pořádá své kulturní akce (cvičení pro ženy nebo třeba módní přehlídky).

„Jsem tady spokojená, za mě mi tu nic nechybí, neměnila bych," hodnotí život v obci například seniorka Jindra Šidlíková, která se do Tečovic přestěhovala ze Zlína a nyní tam žije už čtyřicet pět let. Bydliště by neměnila ani Romana Zini.

„Žiji tady už skoro čtyřicet let. Nic mi tu opravdu neschází," usmívá se Romana Zini.

Chloubou obce vklíněné do krajského města (sousedí se zlínskými místními částmi Lhotka, Chlum a Malenovice) je kostel svatého Jakuba Většího, který je jeden z nejstarších kostelů na Moravě. Pochází přibližně z doby okolo roku 1260. Je i památkově chráněný. Stejně tak se obec může pochlubit jednou z nejstarších kronik v okolí.

Co se týče dopravní obslužnosti, tu mají prý na jedničku. Autobusem se lidé pohodlně dostanou například ve směru na Holešov, pěšky lehce mohou dojít na zastávku trolejbusu do přilehlých Malenovic.

„Zajíždí sem i autobusy MHD, takže ani starší lidé nemají problém s dopravou. Za to jsme rádi, podařilo se nám MHD domluvit tak před čtyřmi roky," připomíná starosta obce Jaromír Doležal.

V obci mají prakticky vše, co potřebují: dětské hřiště, mateřskou a základní školu (pouze první stupeň), obchod, pohostinství. Mladým chybí snad jen bankomat a obdoba kulturního domu. Ten obec opravdu postrádá, na nápravě už ale pracuje, před lety totiž odkoupila budovu, v níž se nachází hospoda a kulturní sál. Jeho opravu připravuje.

„Přistěhoval jsem se sem před dvěma lety a líbí se mi tady. Je to kousek od města, máme tady klid. Akorát bych uvítal ten kulturák," hodnotí také Tomáš Buňka. 

Možná jste nevěděli, že…

  • … obec má jednu z nejstarších kronik v okolí. Pochází z roku 1793
  • … zajímavou postavou obce je kněz Milíč z Tečovic, který údajně odešel do Kroměříže a je totožný se známým kazatelem Janem Milíčem z Kroměříže
  • … koncovka –ice v názvu obce dokladuje, že patří mezi nejstarší. Obce s touto koncovkou vznikaly mezi devátým a jedenáctým stoletím. Není vyloučeno, že i dříve
  • … v obecním znaku má obec 2 stříbrné jezdecké ostruhy. Upomínají na erb dávného rodu vladyků z Tečovic. Stříbrná mušle je symbolem sv. Jakuba Většího, patrona místního kostela
  • … obec Tečovice byla také farní obcí, daleko dříve než farnosti ve Zlíně nebo Malenovicích
  • … v obci se nacházela středověká dřevěná tvrz, která vyhořela a zanikla ve 14. století a je možné, že se v ní narodil i kněz Milíč

Tečovice v číslech:

  • 1141 – tento letopočet se považuje za rok vzniku obce. Z tohoto období totiž pochází nejstarší dochovaná písemná zpráva
  • 1885 – otevření historické budovy školy
  • 1470 – v srpnu tohoto roku tu měl král Jiří z Poděbrad ležení, když se účastnil uherské války
  • 1882 – zřízení hasičského sboru v Tečovicích a zakoupení čtyřkolové hasičské koňské stříkačky, kterou vlastní dodnes
  • 1917 – z věže kostela se zrekvíroval zvon, který se použil na výrobu zbraní. Zuřila zrovna 1. světová válka

Autor: Jarmila Kuncová

Místo události:
1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Po cenné výhře na punče? Obdržálek zvolí domácí krb

Zlín – Po vydařeném utkání v Brně si volejbalisté Zlína o víkendu odfouknou. Těší se na to i hrající asistent trenéra Přemysl Obdržálek, avšak košťování punčů na vánočních trzích, jak by se nabízelo, v plánu nemá. „Moc na takové chození nejsem. Spíš strávím čas s rodinou u domácího krbu," směje se 39letý patriot Fatry.

Kdo je kouč Zlína Svoboda? Vicemistr světa i soupeř Shanahana a Fjodorova

Zlín – Devět let hrál za Zlín nejvyšší soutěž, ve které nastoupil celkem k 262 zápasům, má trenérskou licenci A, dosud vedl mládež, naposledy juniory. A tím informace o novém trenérovi hokejistů PSG Zlín Robertu Svobodovi končí. Více se nikde nedočtete. „To přece stačí," ošíval se 49letý Robert Svoboda při žádosti o rozhovor o své minulosti.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies