VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vánoce dnes: Více hraček i čokolády, zato méně času

Zlínsko - /DISKUZE/ Tolik dárků, že se vnich obdarované dítko jen přehrabuje. Neví, který by je zaujmul, a tak je vlastně nezajímá žádný - tak to se ještě drtivé většině dnešních třicátníkům nemohlo přihodit. Astejné je to isčokoládovými dobrotami, výběrem stromků či vánočních ozdob.

23.12.2008
SDÍLEJ:

Vánoce u Malotů. Dvaatřicet let stará fotografie vánoc.Foto: Archiv rodiny Malotovy

Umělý stromek z kartáčoven

„Když jsem koupila první umělá světélka na stromek, tak mi manžel nadával. Prý že umělé svíčky se rovnají umělé Vánoce,“ svěřovala se před týdnem jedna paní druhé v autobuse při vzpomínce na vánoce v 80. letech minulého století. Umělý stromeček pak prosadila až poté, co jednou donutila manžela vysávat jehličí.

Nyní je sice v řadě domácností stále živý stromek, svíčky jsou však téměř bez výhrady už jen elektrické. V 80. letech ale bylo asi lepší pořídit si umělý stromeček ze státního podniku Spojené kartáčovny. Ten přírodní, který se dal tehdy koupit z lesních probírek, totiž často připomínal koště více než jeho neživá napodobenina z kartáčoven.

A co se dávalo před dvaceti až třiceti lety na stromek a pod něj? Baňky byly téměř výhradně skleněné, zatímco nyní jsou to jen na sklo si hrající plastové výlisky.

Jaké byly ty vaše nejkrásnější vánoce? Vzpomínáte? Vrátili byste se do časů minulých, kdy sice toho pod stromečkem moc nebylo, zato si lidé jeden druhého vážili? Co byste změnili na dnešním vánočním čase? Podělte se s námi o vaše příspěvky!

„A bonboniéry jsme dostávali od ROH na příděl – každý člen jednu,“ vzpomínají rodiče třicátníků.

A jaká to byla křivda, když na nás vyšla hořká kolekce! To se nám stávalo tak dva roky ze tří. No co, alespoň déle vydržela…Také cukroví se peklo výhradně doma. Pracovní doba přála tomu, že hospodyňky si jej mohly připravit v relativním klidu samy doma, zatímco nyní řada domácností cukroví nakoupí v supermarketu.

Panenka a knížka. Dárky let minulých

A nejlepší hračky? Každé dítě dostalo zpravidla jeden či dva dárky. Radost mívali dnešní třicátníci nejen z jedné panenky, která obvykle prožila s holčičkou celé dětství, ale i z knížky, obuvi nebo oblečení. Dnešní capart si, soudě podle mladších příbuzných, se už ani neobtěžuje takzvaně měkký dárek vybalit z papíru.

„Nejlepší dárek byl pro mě tehdy stavebnice LEGO. Byla z dovozu, a tak jsem si jí hodně vážil,“ vzpomíná jeden známý Petr Kučera. S dřevěnými kostkami, které dostal před pětadvaceti lety, si teď zase hraje jeho dcera.

„Jinak má každý rok od všech babiček a tetiček několik panenek a plyšáků. Tím pádem nemá zájem o žádného z nich,“ dodal. Rozdílů doznávají i vánoční přání. zatímco ještě počátkem 90. let existovaly jen pohlednice rozesílané poštou, nyní jim úspěšně konkuruje e-mail a smsky.

Vánoce před šedesáti lety

Ještě o šedesát let dříve byla také naprosto nesrovnatelná situace, jak to popisuje alespoň etnografka luhačovického muzea Blanka Petráková.

„Naši předkové na Zálesí prožívali ve dvacátých letech 20. století celý advent, včetně Štědrého dne, v přípravách na Boží hod vánoční. Protože o Štědrém dnu se dodržoval přísný půst, večer 23. prosince se všichni hleděli dobře najíst, aby nazítří vydrželi bez jídla až do večeře,“ poznamenala etnografka.

Po obvyklé večeři proto podávali ještě takzvanou hojnou večeřu z jídla zvaného makové pjery, což byly vařené tašky z kynutého těsta, plněné mákem, posypané tlučenými sušenými hruškami či perníkem a omaštěné.

Na Štědrý den se pekly vánočky, koláče a makovnice na výslužku koledníkům. Menší děti mlely mák, roztloukaly ořechy a hlavně nesměly do pokoje, kde se připravoval vánoční stromek. Chlapci museli nachystat krmení pro dobytek na dva dny, protože na svátek Božího narození se nesměla vykonávat žádná práce. Když vyšla první hvězda, mohla začít štědrovečerní večeře.

„Lidé věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto zvali hosty, aby se tomu vyhnuli,“ připomíná Petráková jednu z pověr.

Štědrost večeře v lidovém prostředí spočívala ve skladbě chodů. Podle starých zvyků jich mělo být devatero, nejlépe však mělo přijít na stůl všechno, co se v kraji urodilo a co si hospodyně přála, aby jí po celý rok na stole nechybělo. Proto se v pestré skladbě pokrmů objevila jídla nejen sváteční, ale i prostá, vždy se však jednalo pouze o postní jídla.

Motlitba a oplatek s medem

Na stůl prostřela hospodyně bílou plachtu, na kterou položila ošatku se všemi druhy obilí, sušeným ovocem a ořechy. Večeře začínala modlitbou a pojídáním oplatku s medem. Někde se k oplatku přikusovaly i šípky.

„Z polévek se na Zálesí o Štědrém večeru vařila obvykle smetanová kyselice, ve které byly uvařené sušené švestky a houby, někde vařili i hřibovou polévku s lokšama, tedy nudlemi, či čočkovou nebo fazolovou polévku,“ uvedla etnogafka.

Dalším chodem byla čočka či hrachová kaše s chlebem, krupice se skořicí a pjery či zapékance. Šlo o předem upečenou buchtu, která se rozkrájela (někdy se nakrájely jen rohlíky) a spařila v oslazeném horkém mléce, obalila mletým mákem a zapekla.

Zapékancům se říkalo také vrány, to pro jejich černou barvu. Na závěr večeře se pojídalo sušené ovoce. Z každého jídla odložila hospodyně kousek domácím zvířatům a dobytku. Ubrus se nechal na stole tři dny, drobečky z něj se sypaly slepicím.

„Ryby se ještě ve dvacátých letech na Zálesí v selských rodinách nejedly, dovážely se pouze pro úřednické rodiny. Tento zvyk se na venkově rozšířil až po druhé světové válce, stejně jako pečení drobného vánočního cukroví,“ uzavřela Petráková.

Autor: Anna Novotná

23.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Lukáškovi zjistili leukémii v pěti letech.
2

Lukášek z Uherského Hradiště bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

Kriminálka muže dopadla až v Thajsku

FOTOGALERIE / Vsetínští kriminalisté se podíleli na vypátrání muže, který se před vězením ukrýval osm let. Dvaačtyřicetiletého podvodníka zadrželi v Thajsku.

Kopeckého určitě nepotrápím, je skromný Kresta

ROZHOVOR/ - Je hvězdou rallyového sportu a o velké zpestření se postaral také na včerejší tiskové konferenci před 47. ročníkem zlínské Barumky. Luhačovický Roman Kresta ji pojede po třech letech, když se na začátku července rozhodl k návratu na tratě. „Chtěl jsem si na chvíli udělat čas sám pro sebe a také jsem cítil motivaci svézt se,“ vysvětlil 41letý řidič Škody Fabia R5.

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

Náhradní stanoviště zastávky MHD Školní ve Štefánikově ulici ve Zlíně před budovou Kongresového centra budou muset cestující využívat nějakou dobu ještě i po skončení prázdnin, jakkoli se s tím nepočítalo. Investorovi se původní termín rekonstrukce této zastávky nepodaří dodržet.

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

Požár staré nádrže cisterny v areálu kovošrotu řešili ve středu hasiči v Tlumačově. „Podle oznamovatele došlo při rozřezávání nádrže ke vznícení zbytků asfaltu,“ popsal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení