Ve vesnickém fotbale nejde o výdělky, ale o radost

I když se nejedná o žádné velké zápasy a hráči nedostávají mnohdy žádné honoráře, je každé utkání v obcích velkou událostí. Zástupci jednotlivých fotbalových klubů se však shodují na tom, že zájem o tento sport klesá. A to ze strany diváků i potenciálních nových hráčů.

„V minulosti to bylo jiné. Lidé neměli mnoho možností, jak se odreagovat po práci a fotbal byl velmi oblíbený. Teď už je tolik dalších možností. Navíc dnešní děti často raději volný čas tráví u počítače, než aby běhaly za míčem,“ povzdechl si sekretář sportovního klubu Jestřabí Jindřich Hnilo.

Doplnil, že díky zápasům je ve vesnici alespoň nějaká kultura. „Chlapi, kteří hrají, jsou rádi, že se odreagují. Jde o to potkat se, zahrát si spolu. A když se nějaký zápas povede, je strašně milé, jakou z toho mají radost,“ vysvětlil Hnilo.

Podobně to funguje i v ostatních vesnických klubech. „Hrajeme to hlavně pro obecní prestiž. Peníze za to nejsou, takže je to vyloženě o nadšení. Navíc musí mít fotbalisté i podporu doma, protože to je minimálně třináct zabitých nedělí jen v jarní části sezony,“ zmínil jednatel Sokola Petrůvka Miroslav Maca.

Podotkl, že většina hráčů podporu doma má. „To pak můžete vidět, že na fotbal chodí svým členům fandit celé rodiny. Manželky nebo přítelkyně v podstatě pravidelně,“ řekl Maca.

Dodal, že odměnou hráčům většinou bývá jen dobrý pocit. „Občas se ale stane, že sem tam dostanou nějaké to pivko nebo klobásu,“ sdělil s úsměvem.
Fotbalem žijí nejen vesnice, ale i příměstské části Zlína. Jednou z nich jsou například Příluky. „Děláme to hlavně pro radost z pohybu a také, aby se lidi alespoň někdy navzájem sešli,“ zmínil předseda fotbalového klubu Patrik Berger.

Kromě fanoušků mají ze začátku jarní fotbalové sezony radost i hospodští. Hostince jsou totiž hned po hřišti druhým nejdůležitějším dějištěm. „To, že se blíží sezona, poznám na tržbách už několik týdnů předtím. Začne totiž příprava a chlapi se vždycky po tréninku na chvíli staví,“ zmínil provozovatel cukrárny a hospody v Kašavě Martin Šarman.

Pokud se pak v sezoně hraje v Kašavě, je podle něj vždycky podnik plný k prasknutí. „Po zápase se to k nám nahrne a to se pak znovu hraje celý zápas. Tentokrát ale s půllitrem u stolu. Chlapi probírají, jaký zápas byl,“ vysvětlil Šarman. Dodal, že posedět chodí skalní fanoušci i po utkání, které domácí tým hrál venku.