Rozsáhlé ničivé povodně v roce 1997 jim způsobily mnohamiliardové škody, tisíce lidí byly evakuovány, stovky domů zaplaveny, desítky z nich se zřítily k zemi.

Kdyby se kvůli extrémním výkyvům počasí katastrofický scénář při vší smůle opakoval, jak by to v regionu vypadalo? Poučily se obce z povodní a zapracovaly na lepší ochraně před velkou vodou? Povětšinou prý ano zkáza by neměla mít až tak ničivý dopad na domácnosti a firmy jako před patnácti lety.

„Předně je ale nutné upozornit na skutečnost, že stejně velká voda se rozhodně nebude vždy chovat absolutně stejně. Průtok povodňové vody je ovlivňován řadou faktorů, například rychlostí náběhu povodňového průtoku, intenzitou přítoku vody z okolních toků, množstvím a charakterem splaveného a unášeného materiálu nebo třeba případnými umělými překážkami v toku," upozorňuje Petr Kupský ze zlínského magistrátu.

Prevenci však přesto nepodcenili a na území Zlína od roku 1997 do současnosti provedli řadu protipovodňových opatření. „Mezi ně patří ohrazování toku Dřevnice v lokalitách Příluky a Lužkovice, které zabrání zaplavení okolí toku při průchodu stoleté vody. Významným opatřením byla i rekonstrukce dvou tamních jezů. Jsou nově koncipovány jako pohyblivé, takže umožňují v případě potřeby manipulovat s hladinou vody v Dřevnici tak, aby se po co nejdelší dobu udržela v korytě," vyjmenovává některé ze změn mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Mimo to upozorňuje na celou řadu dalších opatření, která mají za cíl omezení případných škod. Jedná se například o administrativní stanovení záplavového území toku Dřevnice v rozsahu povodně z roku 1997. Otrokovice, které v rámci okresu byly postiženy nejvíce, zato v minulých letech vypracovaly jeden z nejpropracovanějších systémů protipovodňových opatření.

„Patří k nejlepším v republice. Například protipovodňové stěny lemují koryta řek Moravy a Dřevnice. Navýšili jsme kapacitu odvodňovacích koryt. Po materiální stránce se zlepšila situace ve vybavení dobrovolných hasičů. Pořízena byla také výkonná čerpadla či protipovodňové vaky," přiblížila mluvčí otrokovické radnice Lenka Krupková.

V Napajedlích bylo zatopeno více než 130 rodinných domů a bytů, lidem byla způsobena škoda ve výši téměř 67 milionů korun. Nejvíce postiženým objektem byla akciová společnost Fatra, kde se škody vyšplhaly na neuvěřitelných 300 milionů korun.

„I když se to zpočátku nezdálo, budování hrází se stalo během na dlouhou trať. Protipovodňovou ochranu zástavby na levém břehu Moravy se podařilo v našem městě připravit a postavit v letech 2003 2006, a to v hodnotě téměř 29 milionů korun," říká starostka Napajedel Irena Brabcová. Novou ochranu otestovaly prudké přívalové deště v roce 2006, kdy se na město valila dvacetiletá voda.

„Obstály hlavně protipovodňové hráze na levém břehu Moravy, pravý břeh zachránila čerpací stanice Fatry, přesto škody na majetku činily téměř 25 milionů korun," připomíná starostka. Teprve vloni při příležitosti čtrnáctého výročí povodní si pak převzali hotovou další stavbu protipovodňovou ochranu pravého břehu řeky Moravy.

„Realizací této stavby byla dokončena komplexní protipovodňová ochrana města se 7500 obyvateli," doplňuje Brabcová.

Také v Tlumačově mají i po letech na paměti povodeň a dodnes mají z vody respekt. „V roce 1997 jsme si nedovedli ani představit, že bychom tu měli místy dva metry vody. Dnes po negativní zkušenosti jsme po této stránce obezřetní a nic nepodceňujeme," uzavírá starosta Tlumačova Antonín Jonášek.