Nakonec se rozhodli opravit mlýn. Ten pak fungoval až do roku 1956 a teď je zapsán jako památka Muzea jihovýchodní Moravy.

„Tehdy se točil naposledy za účelem řezání dřeva. Na zařízení se připojila pila, která se dostatečně točila při otáčkách větrného kola,“ popsal majitel mlýna Jiří Procházka, jehož prapradědeček mlýn postavil.

„Jmenoval se Kristián Kovář a postavil jej v letech 1858 až 1860 na základě někoho, kdo byl v Holandsku a předal mu informace o holandských mlýnech,“ přiblížil historii Procházka. Mlýn má dvě patra, kterými prochází celé mlýnské zařízení. Je tak jedním z třinácti mlýnů v České republice s původním zařízením.

„Aby byl mlýn plně funkční, museli bychom zpevnit ložisko, které spojuje větrné kolo s pohonným kolem, a vyplnit mlýnské lopaty, které jsou pro větrný mlýn charakteristické,“ vysvětlil Procházka, přičemž dodal, že pro zprovoznění jsou důležité finance i čas.

Jednodušší by tak byla alternativní varianta, která počítá s elektromotorem. „K zařízení bychom připojili elektromotor jako kdysi pilu na dřevo, a tak by se mlýn roztočil, aniž by potřeboval vítr. Návštěvníci by pak i tímto způsobem viděli pohyb celého mlýnského soustrojí,“ dodal.

Návštěvníků sem zavítá poměrně dost. „Lidé sem jezdí, třeba cyklisté nebo tady byla i základní škola. Když má někdo zájem, mlýn mu rád ukážu,“ podotkl majitel.