U stanoviště praporčice Anny Procházkové z Krajského vojenského velitelství Zlín se z dětí stávaly neidentifikovatelné osůbky díky ochrannému obleku. To kdyby vzduch zamořily nějaké otrávené látky.
S ochrannou maskou na obličeji, jednorázovou pláštěnkou na těle a v rukavicích si to školní tělocvičnou pochodoval například páťák Lukáš Lindner.
„Dýchalo se mi v tom a pohybovalo hůř než normálně. Takovou masku jsem měl na obličeji poprvé," zhodnotil při odkládání ochranných svršků školák. Nejvíce jej pak nadchlo střílení z laserového samopalu, stejně jako jeho spolužačku Sabinu Slovákovou. Zbraň v ruce držela poprvé.
„Nikdy jsem nestřílela ani ze vzduchovky. Moc mě to bavilo," zhodnotila.
Nadšení mezi dětmi bylo patrné i u stanoviště, kde je zástupce velitele družstva Jiří Hrbáček seznámil s výbavou vojáka.
„Toto je moderní zbraň české výroby AR-15, toto zase moderní vychytávky jako navigace, nůž, elektronická sluchátka, křesadlo na oheň, multifunkční kleště, brýle, rukavice, lékárnička. Bez toho se voják v terénu neobejde," vysvětloval dětem Jiří Hrbáček.
Nadšením jiskřily například oči školačky Adriany Markové. „Překvapilo mě, kolik věcí je v pistoli, z čeho všeho se skládá," netajila údiv páťačka.
Cílem akce POKOS bylo děti připravit na různé situace. Podle praporčice Anny Procházkové z Krajského vojenského velitelství Zlín totiž dnešní školáci jinak nemají možnost se k takovým věcem dostat.
„Maximálně prostřednictvím televize, ale to je málo. Měli by mít možnost vyzkoušet si a vidět na vlastní oči zbraně, výbavu vojáka či třeba ochranný oblek a masku. Dříve děti měly ve školách běžně brannou výchovu, dnes vše spěje k tomu, aby se do nich vrátila," vysvětlila praporčice.