Už se nechci jmenovat jako ty! Pokud žena tuhle větu použije při manželské hádce, hraje falešnými kartami. Nemá-li zároveň namířeno k rozvodovému soudu, manželova příjmení se jen tak nezbaví.

„Prohlášením nelze upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá,“ potvrzuje Vladimír Řepka z ministerstva vnitra. Vedoucí odboru matriky městské části Brno–střed Markéta Tintěrová dodává, že zatímco návrat k rodnému příjmení během manželství možný není, výběr jen toho společného ano. „V poslední době si dost nevěst vedle manželova nechává i svoje příjmení. Jenže časem zjistí, že to je velmi nepraktické, a tak žádají o zapsání jen toho, které nosí oba manželé,“ sdělila Tintěrová.

Může tedy nastat absurdní situace, kdy žena, která by si například kvůli rodičům chtěla k choťovu příjmení přidat svoje, toho může docílit jen rozvodem, návratem k rodnému jménu a opětovným sňatkem. Pokud by nepřemluvila manžela, aby společným prohlášením přijal i on její rodné jméno. Takový postup totiž zákon povoluje. Po rozvodu jde po této stránce naopak všechno hladce.

Stačí jiná národnost

Ještě před několika desítkami let ženy nad změnou svého příjmení většinou neuvažovaly. Svatební zvony jaksi automaticky znamenaly i to, že bere-li si Dvořák Novákovou, bude z ní po obřadu žena Dvořákova, čili Dvořáková. Dnes už jsme úplně jinde. Letmá sonda v naší redakci ukázala, kam postoupila emancipace. Kolega Lukáš Marek se svěřil, že jeho snoubenka se po svatbě bude jmenovat Tereza Marek Kroužková. „Její příjmení je hezké, poměrně neobvyklé, zatímco Marek je více než běžné,“ vysvětluje Lukáš. I přítelkyně Martina Dohnala si zřejmě nechá své příjmení. „Jmenuje se Martina, takže bychom byli skoro k nerozlišení,“ směje se Martin.

Nejvýživnější historku ale přinesl komentátor Ivan Hoffman. „Když se nám v roce 1988 narodila dcera, chtěli jsme jí dát jméno Maria. Na matrice to neprošlo, protože prý takové neexistuje. Na výběr byla jen Mária nebo Marie.“ Žádosti o změnu jména na Maria matrika vyhověla až před sedmi lety. Ale nebyla to jediná oprava rodného listu. Maria je totiž klavíristka a zpěvačka. Proto nechtěla používat přechýlené příjmení. „Dlouho hledala skulinku, až ji napadlo přihlásit se k jiné národnosti. Máme tedy doma Norku s příjmením Hoffman,“ líčí rodinné peripetie Ivan.

Právě jiná národnost, sňatek s cizincem nebo trvalý pobyt v cizině je důvodem k vyhovění žádosti na výmaz koncovky –ová v příjmení.

Jednoduchá změna

Nežádoucího příjmení se ale zbavit lze. Existuje sice doložený případ, kdy si muž ponechal jméno Hyacint Kakáček, ale pokud by požádal o jiné, úřady by mu vyšly okamžitě vstříc.

„Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, výstřední, nebo směšné,“ říká Řepka. Se změnou příjmení dítěte musejí až do jeho 18 let souhlasit oba rodiče. „Od patnáctého roku vyžadujeme i stanovisko mladistvého,“ doplňuje matrikářka Tintěrová.
V Česku je podle údajů ministerstva vnitra 115 567 mužských a 146 487 ženských příjmení.

Nositelé těch nejfrekventovanějších mají už i svůj kalendář. S notnou dávkou smyslu pro humor a provokace ho sestavil Martin Kovář. Den zmrtvýchvstání, tedy velikonoční pondělí 5. dubna, tak slaví Vyskočil, 6. červenec, kdy si připomínáme upálení Mistra Jana Husa, zase Spálený. Na Medarda 8. června Mokrý a 31. prosince pochopitelně Konečný.

INFOGRAFIKA:

#nahled|https://g.denik.cz/1/93/jmena_prijmeni_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/93/jmena_prijmeni.jpg|Nejčastější jména a příjmení v Česku#

Soudní znalkyně pro oblast jmen a příjmení Miloslava Knappová pro Deník: Bližší označení lidí se začala používat už ve 14. století

Podle doktorky Miloslavy Knappové není ve světě pravidlem, že žena přejímá automaticky manželovo příjmení. Neplatí to už ani u nás.

Pomocí příjmení se odlišujeme, a to i úředně. Kdy tahle praxe označování jedinců vznikla?
Zprvu byli lidé označováni jen jedním jménem, a když jich přibývalo, vznikla potřeba je rozlišit dalším jménem, které by pomohlo k jejich identifikaci v širším kolektivu. Tomuto druhému jménu se začalo říkat příjmí a začalo se používat ve 14. století.

Kde k nim lidé přicházeli?
Vycházelo se ze čtyř hlavních okruhů, tedy tělesných vlastností, podoby a věku – například Kučera, Starý, Kolenatý, duševních vlastností – Mudra, Veselý, Skoumal, podle řemesla – Truhlář, Rybář, Mlynář a bydliště – Hořejší, Skalský, Horský. Také se používala příjmí podle otce, takže třeba Jančák byl syn Janův a Mařák syn matčin. Používaly se i přezdívky, kdy se příjmení uvozovala slovem řečený nebo alias, kupříkladu Jan zvaný Silný. Známe i rozlišování podle domovních znamení, třeba Matěj od Tří pštrosů.

Odkdy se příjmení muselo používat?
Až do vlády Josefa II. bylo nepovinné. Pak císařský dvůr hlavně kvůli daním a odvodům do armády potřeboval obyvatelstvo evidovat. Vznikaly matriky a v roce 1786 vyšel císařský patent, jímž byla stanovena povinnost používat dědičné příjmení.

Nejčastějšími příjmeními v Česku jsou Novák, Svoboda, Dvořák, Novotný. Jak vznikla?
Příjmením Novák a Novotný se označovali lidé, kteří někam přišli a byli tam nováčky. Dvořák označoval toho, kdo pracoval na dvoře. Svoboda putoval z místa na místo, nabízel zboží nebo byl svobodným tovaryšem.

Ženy u nás obvykle po sňatku přebírají manželovo příjmení. Jak je to v cizině?
Je to různé. Například ve Španělsku po narození dostává první příjmení po otci, druhé po matce, což jí zůstává po celý život bez ohledu na sňatek. V Portugalsku je první po matce, druhé po otci. Přejímání manželova příjmení tedy není celosvětový jev.

Kolik možností má novomanželka u nás?
Tři. Nechat si svoje rodné příjmení, převzít manželovo nebo si vzít oboje, tedy první po manželovi a druhé bez pomlčky svoje rodné. Totéž platí i pro ženicha, který si může vzít manželčino příjmení a svoje si jako druhé ponechat. Společné je ale ze zákona na prvním místě, protože to přebírají děti.

Přechylování ženských příjmení je povinné?
Podle matričního zákona se ženská příjmení zapisují v přechýlené podobě, ale jsou dány podmínky, kdy lze na požádání manželky zapsat i mužskou podobu příjmení. Týká se to především žen, které si vzaly cizince, mají jinou národnost nebo pracují v zahraničí.

Jste soudní znalkyní i pro ověřování podob křestních jmen a pro jejich zápis do veřejných listin. Na vás směřují všechny žádosti o zapsání někdy i velmi exotických jmen. Na základě čeho povolení vydáváte?
Pokud takové křestní jméno u nás není evidováno, k ověření používám asi 150 slovníků cizojazyčných jmen, zjišťuji, zda v některém jazyce dané jméno oficiálně existuje. Pokud je kdekoli na světě doloženo, může být zapsáno i u nás. V mé knize, kterou používají matrikáři, je na výběr 11 tisíc jmen.