Kdyby byly volby nyní, ČSSD by podle něj vyhrála o 6,5 procenta nad ODS. Za ní by postupně obsadili příčky komunisté, lidovci, TOP 09 a Věci veřejné. K urnám by podle odhadů mohlo přijít 73 procent osob starších 18 let.

Bleskového průzkumu se zúčastnilo ve Zlínském kraji 914 respondentů, z nichž nejvíce bylo vyučených bez maturity. Mezi dotazovanými byli čerstvě plnoletí, ale například i lidé na šedesát let. Vítěznou ČSSD by volilo 24,5 procenta z nich.

„Výsledek je pozitivní, výrazně jsme posílili oproti ODS. A věřím, že si jej ještě vylepšíme,“ reagoval Zdeněk Škromach, jednička za ČSSD ve Zlínském kraji. Výzkumy prý obecně bere s rezervou, ale nelze je podceňovat. „Je to informace, s níž je možné nakládat. Nejlepší však je, když člověk přijde do hospody a poslouchá, co lidi říkají,“ podotkl s úsměvem Škromach.

ČSSD je podle výzkumu připraveno podpořit 64 procent jejích voličů z roku 2006. Největší odliv voličů straně údajně způsobují Věci veřejné a SPO-Zemanovci. „Tyto strany však mají nejméně stabilní voliče,“ poznamenal lídr.

Se skórem osmnácti procent skončili jako druzí občanští demokraté. Podle výzkumu jim utíkají voliči k jiným stranám, a to zejména k TOP 09 a Věcem veřejným. Tento trend údajně zaznamenaly agentury už i v jiných krajích.

Petr Nečas, který povede ODS v kraji do voleb, přikládá výsledek vnitrostranickým sporům v minulém týdnu. „Během dvou měsíců se samozřejmě procenta změní. Pro nás nyní bude klíčové přesvědčit voliče, že máme dobrý program. Nedivím se ale nyní středopravicovým a pravicovým voličům, že takto reagovali,“ sdělil Nečas.

INFOGRAFIKA:

Infografika

Stále silnou základnu má v regionu i KSČM, která se údajně těší vůbec nejstabilnější voličské podpoře. Ve Zlínském kraji je totiž podle odhadů komunistickou stranu připraveno volit 89 procent jejích voličů z roku 2006. Nyní by tak skončila s dvanácti procenty.

Lídr strany Vladimír Koníček touto cifrou překvapený není. Osobně však věří, že výsledek bude lepší. „Věřím, že bychom mohli získat patnáct procent. Ale i kdyby to zůstalo na dvanácti, máme jistá dvě křesla v senátu, což není špatné,“ míní Koníček.

Výzkum podle něj především ukázal na to, jak je pro Zlínský kraj specifická volební vyrovnanost, kdy se výsledky jednotlivých stran na třetí až šesté pozici od sebe liší o pouhá půl procenta. Je také potěšen tím, že jsou voliči KSČM straně věrní. „Je fakt, že máme stabilní jádro. Někteří prorokují, že o něj přijdeme, ale zatím k tomu nedochází,“ pousmál se komunistický lídr.

Lidovci figurují ve výzkumu jen pouhého půl procentního bodu za KSČM. Jednička na kandidátce Michaela Šojdrová v něm ale počítá s dvouprocentní odchylkou.

„To by odpovídalo třinácti procentům, které jsme získali při minulých volbách, a dvě poslanecká křesla. O nové voliče se však chystáme ještě bojovat,“ zdůraznila Šojdrová.

Přestože prý výzkum považuje za poměrně věrohodný, bere jej s rezervou, protože se jí nechce věřit, že by nováček v politice, strana Věci veřejné, získala přes deset procent. „Nevěřím, že by lidé sázeli jen na nové tváře, které zatím neznamenají jistotu a nejsou podpořeny předchozími výsledky,“ poznamenala.

Věci veřejné totiž získaly v předvolebním průzkumu překvapivých 10,5 procenta. Těsně před nimi potom skončila s jedenácti procenty TOP 09. Strana práv občanů – Zemanovci i Strana Zelených by skončily podle odhadů pod hranicí pěti procent.

Nakolik se výsledky výzkumu potvrdí, se uvidí 28. – 29. května, kdy se otevřou volební místnosti i ve Zlínském kraji.

Očima politologa

První ani druhé místo mě nepřekvapilo. ČSSD těží z chyb Mirka Topolánka během jeho vlády a ODS má ve Zlínském kraji daleko větší konkurenci než sociální demokraté. Tento region je považován za jeden nejpravicovějších v republice. Komunisté většinou získávají v průzkumech méně procent, než při volbách dosáhnou. Ukázalo se také, že lidovci a TOP 09 mají přibližně stejné procento voličů. Rozdělení strany nehrálo tedy velkou roli a TOP 09 nebere KDU-ČSL voliče, jak se původně předpokládalo. Největším překvapením pro mě byl výsledek strany Věci veřejné, jejichž zástupci by se podle výzkumu dostali do Poslanecké sněmovny. Je ale potřeba počítat se statistickou odchylkou dvě až tři procenta. Navíc, voliči těchto stran se pevně rozhodují až v posledním týdnu před volbami.

Pavel Šaradín, politolog, Univerzita Palackého v Olomouci