Zjednodušeně řečeno: soud již po několikáté potvrdil, že prodej Vodovodů a kanalizací (VaK) byl v roce 2004 neplatný. Všechen majetek i provoz tedy patří zpátky akcionářům – a to jsou města a obce.
Nyní by tedy VaK (tedy prakticky město Zlín) mohl případně zahájit zpětný proces, převzít svůj majetek, zažádat o evropské dotace (které doposud nemohlo na vodu čerpat) a vymáhat od Veolie miliardové zisky. Občané by následně měli mít kvalitnější vodovody a levnější vodu. Problém je ale složitější.
Podle vrchního soudu porušilo město Zlín v roce 2004 jak stanovy společnosti VaK, tak i zákonná ustanovení, když jednalo takzvaně ve shodě se společnostmi Jižní vodárenská a Českou spořitelnou s cílem umožnit zavedení takzvaného „provozního modelu“.
Čtěte také: VIDEO: Druhá vlna EET zdržuje zákazníky
Valná hromada VaK rozhodovala v roce 2004 o smlouvě o prodeji části VaK společnosti Jižní vodárenská (dnes Moravská vodárenská).
„Soudní rozhodnutí pouze konstatovalo fakta, která všichni víme, že tedy celý prodej vody byl zmanipulovaný a nečestný,“ domnívá se aktivista Radek Novotný. Rozčarován je zejména z neobvyklého postupu vedení města Zlína.
„Místo aby byli rádi, že soud jim vrací zpátky miliardové zisky, stále váhají, jako by nevěděli, co si se svým majetkem počít,“ diví se, proč stále odtékají peníze kamsi za hranice, místo aby se investovaly do údržby a rozvoje.
„V roce 2010 dostal VaK Zlín rozsudek o neplatnosti modelu a bohužel se odvolal,“ vzpomíná tehdejší zastupitel Miroslav Rafaja.
Město Zlín si následně nechalo vypracovat audit v říjnu 2011. Z dokumentu vyplynuly závažné věci, které říkají, že společnost Vodovody a kanalizace je fakticky ovládaná Moravskou vodárenskou, proto si určuje ceny i podmínky
„v negativním smyslu nastolení nejhorších podmínek“.
„Takže když město mělo rozsudek z roku 2010 a k tomu ještě navíc audit, mělo ihned přes své zástupce ve statutárních orgánech VaK Zlín konat,“ je přesvědčený Miroslav Rafaja, který v té době působil ve vedení VaK Zlín jako předseda dozorčí rady.
Podle něj je zřejmé, že viníkem za špatné hospodaření s vodou nejsou jen radní, kteří v roce 2004 vodu prodali, ale také současné vedení města Zlína.
Čtěte také: Postupová matematika
STÁLÁ NEJISTOTA
„Vymlouvali se, že neměli dostatečnou právní oporu, že si tedy stále nebyli jistí, jestli soudní rozhodnutí opravdu platí,“ popsal pro Deník Miroslav Rafaja. Nyní padlo jednoznačné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci.
„Jsme rádi, že soud potvrdil to, co tvrdíme už léta. Určitě je dobře, že město uznalo svou vinu a věřím, že nyní zasedneme ke společnému jednání,“ uvedl pro Deník starosta Fryštáku Lubomír Doležel.
Ne každý se ale na situaci dívá stejným pohledem. Ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard už dříve sdělil, že je podle něj provozní model výhodný „pro obě strany“.
I město Zlín tápe a chce si nechat zpracovat nezávislé posudky.
„Vrchní soud v Olomouci aktuálně rozhodl o tom, že valná hromada VaK Zlín z roku 2004 je neplatná a že viníkem je město. To je pro nás důležitá informace, na kterou budeme jako největší akcionář VaK Zlín reagovat,“ zopakoval primátor Miroslav Adámek, který se brání nařčení, že mohl zasáhnout již dříve.
„V roce 2011 jsme přece nemohli vědět, jak rozhodne soud v roce 2016,“ upřesňuje mluvčí města Zdeněk Dvořák.
I teď přitom situace není jednoduchá. Stále totiž platí smlouva uzavřená s Veolií. Navíc je tady i vzájemná dohoda o nenavyšování cen za vodné a stočné.
Čtěte také: Zakuklenec z křoví sledoval děti
JE TŘEBA JEDNAT
„Je důležité si uvědomit, že VaK a Zlín není jedno a totéž,“ zdůraznil Zdeněk Dvořák, podle kterého dělá město Zlín maximum pro snížení cen za vodu a vyhnutí se zbytečným rozbrojům.
„Musíme respektovat platné smlouvy,“ připomněl s tím, že právě díky vyjednávání se podařilo snížit ceny za vodné i stočné, a proto Veolia už zdaleka nemá tak vysoké zisky.
„Není potřeba se vymlouvat na platnost nějaké smlouvy. Je potřeba ihned jednat,“ kontruje starosta Fryštáku Lubomír Doležel.
Další postup musí pečlivě zvážit i samotná společnost VaK Zlín.
„Převzetí provozní části od společnosti MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s. by nebylo jednoduché, neboť i její právní názor spočívá na trvání platnosti všech uzavřených smluv,“ domnívá se Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK Zlín.
Vyjádření Zdenka Dvořáka za město Zlín: "O ziscích Vrchní soud nerozhodoval, ale pouze o platnosti valné hromady z roku 2004. Zisky řeší úplně jiná smlouva, smlouva o provozním modelu, která je stále platná.
A o žádné miliardové zisky nejde, cenu vody určitě mimo jiné Ministerstvo financí, 41 procent z ceny vody jde státu a Veolia inkasuje 7 procent, což může být dnes ročně kolem 15 milionů korun. Zisky se jim snížily, protože město prosadilo zmrazení cen vody a navýšení investic.
A ve Vak dnes není co přebírat, prodán byl mobiliář a dnes už neexistuje, ty auta, lopaty atd. A trubky převzít nelze, ty ošetřuje smlouva o provozním modelu."
Duben 2004: Prodej části VaK Zlín zahraniční firmě Veolia (VaK tak přichází o zisky a také nemůže čerpat dotace na obnovu a výstavbu vodárenské infrastruktury).
2010: Krajský soud v Brně rozhodl, že smlouva z roku 2004 je neplatná (Valná hromada jednala v rozporu s dobrými mravy).
Říjen 2011: Město Zlín zjistilo auditem nevýhodnost smlouvy z roku 2004.
Říjen 2012: S výsledky auditu byli seznámeni zlínští radní.
Březen 2013: Bývalý předseda dozorčí rady VaKu Miroslav Rafaja zveřejňuje posudek, že nic z toho, co bylo Veolií slibováno, není plněno. Následně je odvolán.
Březen 2014: Krajský soud v Brně vydal usnesení, že smlouva o prodeji provozní části VaK Zlín je neplatná. Vše se má vrátit zpátky do stavu před prodejem Veolii.
Duben 2014: Společnost VaK Zlín se odvolala.
Listopad 2016: Vrchní soud v Olomouci potvrzuje neplatnost smlouvy o prodeji Vak Zlín z roku 2004.
Autor: Marcela Kaniová