Nejdříve jej psychicky týrali, potom bydlel ve dvacíti stupních mrazu v nevytápěných dřevěných domcích a pracoval v šachtě.

„Zatkli mě v Mariánských lázních a vyslýchali za přítomnosti Aloise Grebeníčka v Uherském Hradišti. Znali jsme se, oba jsme pocházeli z Jalubí,“ popisuje Gajdošík.

„Poté mě odvezli k soudu do Brna a trest jsem vykonával od padesátého do šedesátého roku minulého století v táborech na Jáchymovsku. Blízcí mě mohli navštívit tak třikrát do roka,“ zavzpomínal dále Zlíňan.

Zavřený měl být původně na třináct let, poslední tři roky jej však pustili na podmínku.

„Za tři měsíce jsem se oženil. Nynější manželka na mě celých těch deset let čekala,“ pousmál se Gajdošík.

Po roce 1948 bylo kvůli režimu popraveno jednadvacet lidí ze Zlínského kraje. Nevlídnou dobu si každoročně společně připomínají v Den památky obětí komunistického režimu 27. června i v Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu u památníku na zlínské radnici. Stanislav Gajdošík se totiž o jeho zbudování zasadil a je také autorem tamního textu.