Zemědělci sklízejí ve Zlínském kraji pšenici, ječmen, kukuřici a řepku, ale i ostropestřec, světlici a svazenku

Experti proto očekávají o deset až dvacet procent nižší sklizeň než loni a také horší kvalitu. Zemědělci v kraji už mají pod střechou většinu řepky, v těchto dnech sklízejí na polích pšenici a ječmen. Těší se ale i na sběr exotických rostlin.

„Letošní úrodu ovlivnily zejména vysoké srážky a záplavy v měsících květnu a červnu. Ve Zlínském kraji bylo zaplaveno přibližně šest procent zemědělské půdy, nejvíce v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště. Nejhorší situace byla v oblastech Chropyňska, Kroměřížska, Kvasicka a v dalších oblastech kolem toku řeky Moravy,“ připomenula mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková. Úroda proto bude podle ní o deset až dvacet procent nižší než loni.

„V současnosti je ve Zlínském kraji sklizeno přibližně devadesát procent řepky a přibližně třicet procent obilovin,“ doplnila Dvořáčková aktuální čísla z terénu.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Také podle Jindřicha Václavka, jednatele Zemědělské společnosti Zemet Tečovice, jedné z největších zemědělských firem v kraji, budou letošní žně kvůli nepřízni počasí slabší. „V květnu spadlo dvě stě sedmdesát milimetrů srážek, což je stoletý rekord, a půda byla zamokřená a rostliny utopené. Výnosy tak budou u nás asi o patnáct procent nižší než loni a bude i horší kvalita,“ posteskl si.

Řepka je sklizená, zkouší se i kuriozity

„Zatím máme sklizeno z asi deseti procent ploch. Ozimou řepku už máme pod střechou a tento týden jsme zahájili sklizeň ozimé pšenice a jarního ječmene. Na polích je momentálně pět kombajnů. V okolí Tečovic, Machové a Mladcové,“ upřesnil Václavek.

Celé dny nyní tráví v kabině svého stroje například tečovický kombajnér Pavel Řihák. „Na poli jsem od rána až do přibližně půl desáté večer. Teď zrovna sklízím pšenici na Mladcové u rozvodny. Jestli mám problémy? Sem tam se zarostlým polem,“ doplnil.

Ve Zlínském kraji pěstují zemědělci většinou obiloviny, ozimou pšenici a jarní ječmen, ale také kukuřici a řepku. Nevyhýbají se ale ani exotickým rostlinám. „V kraji přibývá ploch s ostropestřcem mariánským, světlicí barvířskou a svazenkou,“ vyjmenovala méně obvyklé plodiny Dvořáčková.

Novinky podporuje například agronom Radim Patera ze Zemědělského obchodního družstva Delta Štípa. „U nás pěstujeme na padesáti hektarech ostropestřec. Je to léčivá rostlina, která vypadá jako bodlák,“ představil svého chráněnce. Jiří Moravec, agronom Zemědělského družstva vlastníků Fryšták, nechal zasít i další málo vídané plodiny. „Okrajově pěstujeme na osmi hektarech proso, na dvanácti hektarech lesknici a na dvaceti hektarech slunečnici. Pro chovatele exotických ptáků,“ usmál se.

Na sklizeň zcela nových odrůd obilovin se letos těší v Zemědělském výzkumném ústavu v Kroměříži. „Šlechtíme obilniny, převážně ječmen. Například první odrůdu nahého bezpluchého ječmene AF Lucius, který je vhodný pro zdravou výživu a netradiční potravinářské výrobky – vločky, placky a podobně,“ představil novinku ředitel ústavu Slavoj Palík.

Modifikovaná kukuřice budí vášně

Také v letošním roce zaseli někteří zemědělci v kraji úředně povolenou, geneticky modifikovanou (GM) kukuřici MON810. „Pěstování ohlásili čtyři pěstitelé na celkem čtrnácti pozemcích o rozloze tři sta dvacet pět hektarů. V okresech Zlín a Uherské Hradiště,“ spočítala Dvořáčková.

GM kukuřici fandí například už několik let v Plemenářských službách (PS) Otrokovice. „Ano, pěstujeme ji i letos. Jsme její velcí propagátoři. Brouci ji nežerou, nemusí se stříkat a je výnosnější než běžná kukuřice,“ vyjmenoval výhody geneticky upraveného produktu ředitel PS František Rod.

„GM kukuřici pěstujeme na sto padesáti hektarech. Například na poli vlevo od cesty mezi Malenovicemi a Kvítkovicemi,“ pokračoval agronom PS Pavel Krajča.

Především ekologové se ale s genetickou manipulací stále nehodlají smířit. „GM plodiny? Vzdalujeme se od přírody. Dlouhodobě nevíme, co s námi udělají. Podobný příklad? Ještě před rokem i děti spokojeně papkaly v potravinách takzvaná éčka. Než se zjistilo, že škodí. Teď už jsou zakázaná,“ připomenul Miroslav Janík z Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách.

Tradičním završením úspěšných žní jsou ve Zlínském kraji zemědělské slavnosti – dožínky. „Celokrajské dožínky se letos budou konat v Kroměříži 4. září. Připraven je průvod městem s cílem na Velkém náměstí a veselice,“ uzavřel Slavoj Palík.