Zápolení traktorů na chvíli přehlušilo Barumku

I když kvůli termínové kolizi s jedním z největších rallye závodů u nás startovní pole zeštíhlelo, stále se bylo nač koukat.

Celým srazem sálala uvolněná a především pohodová atmosféra. Odhodlání pilotů jednotlivých traktorů bylo patrné na první pohled, což dokládal i zběsilý řev těchto jedinečných strojů, které jezdí prakticky na vše.

„Jsou tu nafťáky, benziňáky a dokonce i jeden plyňák. Všechny traktory jsou vyrobeny doslova na koleně. Lepeňáky jim říkáme proto, že je většinou soutěžící lepí, z čeho se dá. Stačí jen svářečka, součástky a traktor je na světě,“ vysvětlil hlavní organizátor akce Miroslav Janků.

Zároveň připustil, že Barumka mnohé přihlášené, ale i diváky přece jen zlákala do jiných končin Zlínského kraje.

„Letos závodilo jen třináct posádek. Původně jich mělo být přes dvacet, ale někteří zkrátka nedorazili, i když třeba zaplatili startovné,“ zalitoval.

Termínová kolize však prý byla nevyhnutelná. „Počasí je letos nevypočitatelné. Navíc jsme měli dopředu nasmlouvanou louku, na které se akce koná. Příště už ale proti Barumce nepůjdeme,“ upíral svůj zrak k dalšímu ročníku Janků.

Soutěžilo se hned v několika disciplínách. „Soutěžící musejí absolvovat slalom, slalom s vlečkou a couváním do garáže, nejrychlejší a nejpomalejší jízdu a také zápolení v tahu, musejí tahat břemeno a následně se přetahovat,“ odhalil Janků.

Rozdíl ve výkonu podomácku vyrobených strojů byl v některých disciplínách znatelný. Menší byly mnohdy rychlejší, ale trápily se s větší zátěží, zatímco u velkých tomu bylo naopak. I přes neúspěch si však báječní muži na lepených strojích vysloužili potlesk soupeřů i diváků. Mnohdy i za dokonalý smysl pro recesi. Stačilo jen sladit barvu montérek s rudým traktorem a na kapotu recesisticky vyvěsit vlajky Československa a Sovětského svazu.

Traktor Karel rozbouřil davy

Když pak prosvištěl kolem diváků i soupeřů traktor pojmenovaný Karel, strhlo se takřka davové šílenství. „Řidič je jeden z největších šoumenů ve Vlachovicích. Když to bylo vloni, nemohl závodit, tak si jednoho lepeňáka pořídil, aby mu to už letos neuteklo,“ prozradil jeden z postávajících diváků.

A motivace? Zábava, ale i putovní pohár pro absolutního vítěze a další tři pro různé kategorie. V parném odpoledni nikdo z přítomných nepodceňoval ani pitný režim. Občerstvení bylo samozřejmostí. Reakce diváků pak na sebe nenechávaly čekat. „Je to dobrá akce. Bydlím kousek od louky a už vloni to stálo za to. Bylo sice víc lidí, ale za to asi může Barumka. Kdo přišel, ale rozhodně nelituje,“ naznačil například přihlížející Roman Novosad z Vlachovic. Zároveň poznamenal, že závodní účast by lákala i jeho. „Sám mám doma zetor, ten ale bohužel nesplňuje hlavní podmínku pro účast v zápolení. Kdybych ale lepeňáka měl, neváhal bych ani vteřinu,“ uzavřel Novosad.