Místo toho je ale vjezd do areálu již několik týdnů ohrazen betonovými zátarasy. To vše kvůli námitkám soukromé společnosti. Jednání zlínské radnice s podnikatelskými subjekty, které křižovatku odmítly akceptovat, jsou však prý na dobré cestě.

Řada řidičů při pohledu na zakonzervovanou stavbu jen nechápavě kroutí hlavou. „Tolik peněz to stálo, a zatím to přineslo víc škody než užitku,“ zareagoval například Petr Konečný, který jezdí kolem křižovatky prakticky denně.

V živé paměti měl především kolony, které testovaly nervy motoristů.

„Po krásných zážitcích při jízdě z Otrokovic po I/49 ve mně občas doslova vřela krev,“ vzpomněl hořce.

Nastalá situace je podle něj dalším důkazem některých absurdních rozhodnutí v naší společnosti. „Když už je to jednou postavené, tak je přece hloupost, aby to nefungovalo. Navíc jsem někde zaslechl, že má křižovatka snad i ulehčit přetížené třídě Tomáše Bati,“ připojil Konečný.

A kde je tedy zakopán pes? Námitky společnosti B. A. Zlín a Sdružení podnikatelů Baťův areál Zlín (SPBAZ) proti křižovatce za 60 milionů korun jakékoli slavnostní famfáry nepřipustily.

Zatímco B. A. Zlín se ohrazuje, že byla vynechána ze stavebního řízení, SPBAZ se pro změnu nepozdává umístění křižovatky. Namísto ostrého provozu je tak nový vjezd do areálu uzavřen betonovými zátarasy.

Zastupitele Miroslava Šenkýře (ODS), který se problematice dopravy věnoval za minulého vedení radnice, některé argumenty překvapily.

„Hovoří se o údajné chybě stavebního řízení, ale když se podívám na oba subjekty, pak je jasné, že jejich jednatelé o výstavbě křižovatky dobře věděli, a mohli se tak ozvat,“ míní.

Zarážel jej zejména fakt, že mezi jednateli B. A. Zlín je Josef Křemeček, výrobní ředitel firmy Mitas, s níž o křižovatce v minulosti několikrát jednal.

Předseda SPBAZ a zároveň jednatel B. A. Zlín Čestmír Vančura však na podobná tvrzení nereagoval. „K té situaci bych se nevracel. Je důležité, že jednáme a že ta problematika radnici zajímá,“ poznamenal.

I přes zmíněné námitky se tak ledy hnuly. „Na pondělní zasedání Rady města Zlína bude předložen materiál na uzavření dohody s těmito subjekty,“ naznačila dnes již bývalá náměstkyně zlínského primátora Eva Štauderová (M.O.R.), která s řešením tohoto problému asistuje svému nástupci v městské radě Josefu Kadeřábkovi (M.O.R.).

Možné komplikace

Ten její slova včera podtrhl. „Dnes máme společné jednání. Mám informaci, že je vůle tuto situaci vyřešit. Svou roli možná sehrál i tlak ze strany médií, veřejnosti, podnikatelů či kraje,“ doplnil Kadeřábek.

Cíl je přitom podle něj jasný. „Někdo říká, že podnikatelé s křižovatkou souhlasili, jiný zase, že tomu bylo naopak. Mě nezajímají domněnky, jenom chci, aby konečně fungovala tak, jak má,“ naznačil. Práce radnice však rozhodně nekončí.

Osmdesát let existence se totiž na stavu komunikací v továrním areálu značně podepsalo. „Potřebujeme jak generel dopravy Svitu, tak Zlína, z těch vyplynou další kroky,“ přiblížil Kadeřábek.

To koneckonců potvrdil i Čestmír Vančura. „Ta problematika tam není jednoduchá. Nové vedení navíc potřebovalo čas, aby se s ní seznámilo. Chybějící generel, tedy odborná studie, nás navíc staví do nelehké situace a nevíme, nač se vlastně můžeme spoléhat. Rozhodnutí tak v této věci nemohou být jen účelová, nýbrž koncepční,” přiblížil s tím, že dohoda je podle něj možná.

Eva Štauderová si je však dobře vědoma i možných komplikací.

„Vyjít oběma subjektům vstříc jsme se rozhodli již před několika měsíci. Vše však bude záviset na tom, zda to bude technicky možné,“ doplnila. Narážela zejména na jejich požadavek na vybudování dalšího napojení areálu směrem na západ k Otrokovicím za zhruba půl milionu korun.

Veřejnost si však na průjezd celým areálem musí nechat zajít chuť.

„Ta představa je mylná. Osobní automobily se dostanou pouze k mrakodrapu,“ upozornil zlínský radní Josef Kadeřábek.