VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Hlačík: Koně jsou mou láskou, která nerezaví

Napajedla - Se Zdeňkem Hlačíkem jsem se nemohl potkat nikde jinde než v areálu jeho milovaného hřebčína. Jednak proto, že zde dělal tři desítky let ředitele, ale také proto, že bydlí hned vedle mohutných zdí svého bývalého pracoviště. Už více než dva roky je tento statný dvaasedmdesátník v důchodu.

10.3.2008
SDÍLEJ:

Zdeněk HlačíkFoto: Robert Heč

Železná vrata hřebčína jsou však legendě českého chovu samozřejmě vždy otevřená. „Občas beru o víkendu službu jako technik. Jsem za to rád, vždyť já tu vůni koňské stáje potřebuju k životu jako vzduch,“ přiznává a láskyplně si pohrává s hřívou dvouletého hříběte ve výběhu.

Koně jsem vídal od malička

„Mou první vzpomínkou je plačící maminka a tatínek mašírující s kufrem. To, že šlo o mobilizaci a že tatínek mohl odejít do války, jsem si samozřejmě uvědomil až o mnoho let později. Naštěstí mobilizace byla později odvolána a tatínek se nám vrátil domů,“ popsal jednu z prvních vzpomínek. Dětství prožil malý Zdeněk ve Vrbátkách na Prostějovsku.

Rodiče měli hospodářství, a tak od malička vyrůstal mezi domácími zvířaty a samozřejmě koňmi. Přiznává, že tohle prostředí ho ovlivnilo na celý život. „Když si vzpomenu na dětství, vybaví se mi léto, když jsem se jezdil koupat s koňmi do potoka. Byla to nádherná doba. To, že ve světě zuřila válka, jsem samozřejmě vůbec nevnímal,“ popisoval koňák.

Na začátku 50. let začal Hlačík v Olomouci studovat Vyšší rolnickou školu. Doba přituhovala a politické čistky se nevyhnuly ani studentskému prostředí. „V roce 1952 několik mých spolužáků vyhodili ze školy. Jediné jejich provinění bylo, že byli dětmi kulaků,“ popisoval s tím, že právě kvůli dokončení synových studií podepsal jeho otec vstup do JZD.

Do Napajedel mě přivála politika

Po získání vysokoškolského diplomu na Vysoké škole zemědělské v Brně se Hlačík na třináct let zabydlel ve Státním plemenářském podniku v jihočeských Netolicích. „Jako každý z našeho oboru jsem i já chtěl vždycky jezdit dostihy. Bohužel jsem byl na to příliš těžký, a tak jsem se o dostihové koně alespoň staral jako zootechnik,“ vzpomínal Hlačík.

V roce 1968 začal dělat v Netolicích ředitele. I tentokrát ale do jeho života osudově zasáhl společenský kvas doby. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy na naše území neprojevil dostatek radostného nadšení a začal mít ve své funkci problémy. Nakonec raději dobrovolně z ředitelského postu odešel a vrátil se i s manželkou Jarmilou a dvěma dětmi zpátky na Moravu. Ne však přímo do Napajedel, ale oklikou přes plemenářský podnik v Tlumačově, kde nastoupil jako samostatný šlechtitel chovu koní. Do největšího a nejstaršího chovného střediska anglického plnokrevníka u nás odešel až v roce 1975. Ujal se tam ředitelských otěží na téměř tři desítky let.

Byl to neustálý boj

„Když jsem přišel do Napajedel, vedení tenkrát vehementně prosazovalo co největší rozšíření chovu. Problém ale byl, že jsme neměli ani dostatečné stájové kapacity ani pastviny. V prvním období mého působení se tedy začalo v areálu hodně stavět a rozšiřovat,“ rozpovídal se o svých napajedelských začátcích.

Doba 70. a 80. let představovala pro napajedelský hřebčín seriál velkých chovatelských a sportovních úspěchů. „Zapomenout nemohu například na naši kobylku Redaktu. U nás vyhrála, co se dalo, mimo jiné dva klasické dostihy. Nakonec jsme dostali povolení pustit ji na jednu sezonu do západního Německa a představte si, ona tam dokonale uspěla. Vyhrála několik špičkových dostihů a dokonce tam byla vyhlášena za nejlepší starší klisnu roku. Němci jenom kroutili hlavama.“

Listopad znásobil konkurenci

Za nejtěžší období ve své funkci považuje Hlačík jednoznačně první roky po společensko-politických změnách v listopadu 1989.
„Tenkrát nechybělo mnoho, a ty změny nás ekonomicky zlikvidovaly. Jako hřebčín jsme v republice přežili prakticky jako jediní. Jsem přesvědčen o tom, že je to díky tomu, že se mi podařilo umístit nás do kuponové formy privatizace. Přímý prodej by nám zlámal vaz. Takhle si akcie nakoupili koňáci, kteří nechtěli připustit náš zánik,“ poznamenal.

Otevřené hranice a konkurenční boj ovšem tvrdě otřásly dosavadním výsadním postavením napajedelského hřebčína. Najednou se objevili bohatí soukromníci, kteří neváhali dát za koně miliony korun a začali je ve velkém vozit z Anglie, Irska či Francie.

„Museli jsme se přizpůsobit a dokázat všem, že český chov je kvalitní. Musím také objektivně přiznat, že co se týká dostihů, tak jejich úroveň se v posledních letech výrazně zvýšila,“ pochvaluje si bývalý ředitel.

Hřebčín má nyní ve stájích na padesát vlastních kobyl a osm plemeníků. Mezi nimi se tyčí dvacetiletý veterán a mnohonásobný šampion západoevropských mítinků Rainbows for Life. Jeho více než důstojným nástupcem je od loňska další skvělý hřebec Relaxed Gesture. „Oba to jsou opravdu kanoni, jaké jsme tu nikdy neměli. Jsem rád, že taková krev obohacuje český chov,“ netají se obdivem Hlačík.

Teď mám konečně čas na holuby

Zdeněk Hlačík prakticky celý život věnoval výhradně koním. Přesto jedním dechem dodává, že měl i další vášně. Za mlada byl velký sportovec a mnoho let hrál druhou ligu v házené. Před nástupem na vysokou školu ho dokonce lákali na vojnu, kde by se tomuto sportu mohl věnovat téměř na profesionální úrovni.

Nakonec u něj ale přece jen zvítězila touha po vzdělání a láska ke koním. V průběhu let si zamiloval ještě jednu zvířecí říši navíc. Jeho koníčkem jsou totiž i poštovní holubi. Dodnes má více než stohlavý mrak opeřených krasavců, se kterým vyhrál obrovskou spoustu trofejí, v roce 1997 například i velmi ceněný Středoevropský pohár.

„Je až neuvěřitelné, jaké paralely lze nalézt mezi chovem anglického plnokrevníka a poštovních holubů. Ať se to týká tréninku, potravy či vlastností. Každý den musím holubům věnovat mnoho času. Vůbec toho ale nelituju,“ říká jedním dechem. Spoustu radosti přinášejí Zdeňku Hlačíkovi i čtyři vnoučata. Na zahálení tak zatím, i díky své manželce, nemá v nejmenším čas.

10.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Oprava a náhradní provoz zastávky MHD na ulici Štefánikova ve Zlíně.
1 8

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna
5

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

První úspěch je na světě. Berani vyhráli Zubr cup v Přerově

První dílčí úspěch sezony je na světě. Extraligoví hokejisté Aukro Berani Zlín ovládli Zubr cup. K vítězství na přerovském turnaji jim stačila i porážka 3:4 v prodloužení proti domácímu týmu. Na druhém místě skončili domácí Zubři, třetí místo obsadilo Znojmo a čtvrtá byla pražská Slavia.

Papoušek je zase doma díky Facebooku

Stačí nechat na zahradě pootevřenou branku nebo doma dvířka u klece a domácí mazlíček je během chvilky pryč. Majitelé po svých ztracených zvířecích společnících pátrají různě, využívají jak služeb městské policie, tak stále častěji i sociálních sítí. Ty se v mnoha případech stávají užitečným nástrojem, zvířata se díky takzvanému sdílení příspěvků často najdou.

Když Chytil inspiruje. Dluhoš se Sedlákem skončili pod vrcholem

Cesta Filipa Chytila inspiruje. A motivuje zároveň. Před rokem slavil triumf na Memoriálu Ivana Hlinky. Následně uchvátil extraligu i New York Rangers, který na sedmnáctiletý talent ukázal v červnovém draftu NHL. A rovnou s ním podepsal nováčkovský kontrakt.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení