VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Pokluda: I jako velký šéf se Tomáš Baťa dokázal otevřeně omluvit za chyby

Zlínsko – /ROZHOVOR/ Psal se 3. duben 1876, když se manželům Antonínovi a Anně Baťovým narodil syn Tomáš, budoucí obuvník, zlínský podnikatel a zakladatel obuvnického impéria, které přetrvalo dodnes.

2.4.2016
SDÍLEJ:

Zdeněk PokludaFoto: DENÍK/archiv

Od té doby uplyne v neděli už 140 let. Vzpomenout kulaté výročí mohli lidé například i uplynulé úterý ve Zlíně na derniéře divadelní hry Tomáš Baťa, živý, pro niž napsal scénář Dodo Gombár, který hru také režíroval. Inscenace vznikla ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati a je první částí volné divadelní trilogie věnované rodině Baťů a jejich odkazu. „Hru jsem viděl a moc mě oslovila," říká devětašedesátiletý Zdeněk Pokluda z Informačního centra Baťa zlínské Univerzity Tomáše Bati. Ten v rozhovoru pro Deník na osobnost Tomáše Bati při příležitosti výročí jeho narození vzpomíná.

Jaký byl podle vás Tomáš Baťa?

Byl určitě člověkem, který se choval a jednal čitelně, srozumitelně. Lidé nemuseli pochybovat o jeho úmyslech a činech. Byl optimistou a hledal cesty k řešením, pozitivním výsledkům. A povzbuzoval lidi kolem sebe ke spolupráci a k nejlepším výsledkům. Hodně četl a naučil se znát lidi, dovedl je strhnout vlastním příkladem. Jako miliardář a velký šéf se dokázal veřejně omluvit za svou chybu.

Co považujete za jeho největší odkaz, ať ve Zlíně, či ve světě?

Asi navždy se Baťa zapsal do našich dějin svým podnikatelským a společenským programem: od roku 1924 zavedl svůj proslulý systém vysoké mzdy (pro zaměstnance), nízké ceny (pro zákazníky), přiměřený zisk (pro podnikatele). Chtěl tím dosáhnout spolupráce zaměstnanců s podnikateli. Ludvík Vaculík o tom řekl, že Tomáš Baťa byl utopistou, kterému se pořádný kus sociální utopie podařilo uskutečnit. K jeho odkazu samozřejmě patří také dodnes sloužící školy, nemocnice atd. A také speciální baťovský či zlínský architektonický styl továrny a domy z červených cihel obklopené zelenými zahradami.

Jméno Baťa nese ve Zlíně celá řada institucí, od univerzity, přes nemocnici až třeba po ulice. Měli bychom mu věnovat ještě více pozornosti? Jak třeba?

Baťa by měl jistě radost, kdybychom se drželi jeho zásad, například hesla „Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě." Pokud jde o hmotné památky, jistě se podaří obnovit Památník Tomáše Bati. A kvůli turistům, kteří ve Zlíně hledají Baťův rodný domek, by bylo dobré upozornit, že ten domek stál přímo v prostoru severozápadního nároží Městského divadla.

Sám jste autorem několika knih o rodině Baťů, připravujete při příležitosti výročí vzpomínkovou publikaci?

Zdá se mi, že k Tomáši Baťovi není třeba psát vzpomínkové publikace k určitému výročí, protože vlastně pořád vycházejí o něm knížky. Třeba jen v uplynulém půlroce jich vyšlo několik, jako například tlustý životopis pod názvem Tomáš Baťa život a práce hospodářského buditele anebo čtenářsky přístupné zpracování Tomáš Baťa zblízka a další. Na naší univerzitě byla před nedávnem vydána publikace nazvaná Vzdělávání a výzkum ve Zlíně od Tomáše Bati po univerzitu a je v ní řada informací o Baťových kontaktech s vysokoškolskými a akademickými pracovišti, což není zrovna všeobecně známo.

Je něco, co vás osobně během dohledávání faktů při tvorbě knih překvapilo?

Překvapuje mě hodně věcí. Třeba to, že jednu dobu zkoušel hrát v ochotnickém divadle. Anebo při všem zaneprázdnění organizoval ve Zlíně roku 1918 kurzy vědeckých přednášek, na které zval univerzitní profesory z Prahy. Také jsem donedávna nevěděl, že s pomocí vědeckých metod pěstoval zemědělské hospodaření s pokročilou rostlinnou i živočišnou produkcí. Anebo jsem zjistil, že Tomáš Baťa byl největším daňovým poplatníkem v Československu z jeho daní vláda hradila rozpočet tří ministerstev. A na jiná zajímavá a ne docela známá fakta narážím dost často.

V regionu si výročí připomínají ať už zmíněnou divadelní hrou, či třeba shromážděním u jeho hrobu na Lesním hřbitově. Myslíte, že si na něj vzpomenou i v zahraničí?

K nám do univerzitní knihovny docházejí publikace, které se v cizině čas od času vydávají o baťovském podnikání. V tom vidím svědectví, že i v jiných zemích paměť o Tomáši Baťovi trvá. 

Některé citáty Tomáše Bati

  • „Co chceš, můžeš."
  • „Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k vašim dveřím."
  • „Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti."
  • „Každý člověk je zámožný, pokud má zdravé ruce a rozum."
  • „Náš zákazník náš pán."
  • „Než něco řeknu, musím přemýšlet, co mi ten druhý na to odpoví."
  • „Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění."
  • „Nenapodobovat, být v čele!"
  • „Boj je podstatou života. Kdo nebojuje, nemůže ani zvítězit."
  • „Dělejme třeba nejnepatrnější věc na světě, ale dělejme ji nejlépe."
  • „Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš."

Tomáš Baťa

*3. 4. 1876 - †12. 7. 1932

Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel. Jde ovšem o to, jsme-li dosti rozumní, abychom se z ní poučili.
Tomáš Baťa pocházel z rodiny, která se po staletí zabývala ševcovstvím. Již Ve 14 letech odešel mladý Tomáš z domova. Proti vůli svého otce odjel do Prostějova, kde pracoval u firmy Fäber vyrábějící ševcovské stroje. Tam se velmi zajímal o stroje ulehčující a zrychlující práci ševců. Později se však vrátil zpět do Uherského Hradiště, kde se stal obchodníkem.

V roce 1894 Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna ve Zlíně založili obuvnickou živnost, ohlášenou na nejstaršího sourozence Antonína Baťu ml. Podle tehdejších norem nebyl totiž Tomáš ještě plnoletý. Původně žádali o povolení obuvnické živnosti v Uherském Hradišti, kde jim město jejich záměr nepovolilo. V té době zaměstnávali okolo 10 dělníků, kteří museli pracovat fixní pracovní dobu, za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu. Tento způsob řízení podniku byl na tu dobu velice neobvyklý, ale také velmi průkopnický.

„Po dokončení stavby železniční trati z Otrokovic do Vizovic postavil Tomáš svou první výrobní budovu, v ní roku 1900 zaměstnával 120 lidí. Postupem času odkoupil další pozemky na území města Zlína, kam začal rozšiřovat firemní infrastrukturu. Tomáš Baťa firmu přejmenoval ke dni 1. srpna 1900 na veřejnou společnost T&A Baťa. Hlavní činnost byla výroba plátěné a houněné obuvi. Firma byla v rozkvětu.

V roce 1910 bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více než 3000 párů bot. S rostoucím objemem produkce rostla také imigrace nových pracovních sil. Nastal problém, kam všechny dělníky ve Zlíně ubytovat. Proto Baťa začal s výstavbou tzv. Baťových domků. Spolu s nimi vznikly ve Zlíně další budovy, které dnes tvoří charakteristickou architekturu celého města.

V témže roce se Tomáš Baťa oženil s dcerou správce vídeňské dvorní bibliotéky Marií Menčíkovou. Po dvou letech přišel na svět jeho jediný syn Tomáš II.

Od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťových zaměstnanců zvýšil desetinásobně. Na konci války činila denní výroba téměř 6 000 párů obuvi a odhaduje se, že polovina armádních bot byla právě odsud. Byla zřízena vlastní koželužna a zakoupeny velkostatky pro zásobování dřevem a potravinami pro zaměstnance. Vlastní výrobou surovin firma ušetřila na nákladech. Ze stejného důvodu začala otevírat vlastní prodejny nejen ve Zlíně, ale po celém státě: v Praze, v Liberci, ve Vídni, v Plzni a dalších městech.

V roce 1923 měla síť prodejen Baťa již 112 poboček. V témže roce se Baťa rozhodl sestavit svoji kandidátní listinu ve volbách do obecního zastupitelstva s heslem „Chci pracovat pro všechny. Bojovat proti bídě." Volby vyhrál, získal 17 mandátů ze 30 a stal se starostou Zlína.

Baťa se začal v roce 1919 orientovat na zahraniční obchod. V zahraničí budoval obchodní síť prodejen. Prodával za ceny pod cenovou úrovní konkurence, čímž ji dokázal likvidovat. Výroba vzrůstala, na konci roku 1925 pracovalo v Baťově koncernu 5200 zaměstnanců.

ŠV letech 19261928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu. Ve firmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda. Produktivita práce vzrostla o 75 % a počet zaměstnanců o 35 %. Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy předválečných korun. Koncem roku 1928 tvořila továrna komplex 30 budov. Koncern se rozrůstal a Baťa také podnikal v dalších sférách hospodářství (gumárenský, chemický, textilní, dřevařský průmysl a mnohé další). Baťa v roce 1931 vyráběl ve Zlíně, Otrokovicích, Třebíči, Bošanech, Nových Zámcích. Roku 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun. Už dlouho předtím vznikaly dceřiné společnosti po celém světě, k tomu přibývaly továrny v Německu, Anglii, Nizozemsku, Polsku a mnoha dalších zemích. Vytvořil celou řadu výchovných i vzdělávacích organizací (Baťova škola práce).Ve Zlíně vzniklo vlastní filmové studio, které se zabývalo natáčením reklam na obuvnické výrobky. Později se ze studia staly známé Filmové ateliéry Kudlov.

12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při letecké nehodě, když ve svém osobním letadle Junkers F 13 letěl do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky v městečku Möhlin na břehu Rýna, kde byl přezdíván „Der tschechische Schuhkönig". V té době, kdy vrcholila velká hospodářská krize, měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech. Tomáš Baťa do Möhlinu startoval z firemního letiště v Otrokovicích. Let byl kvůli mlze o 1 hodinu odložen. Baťa trval na odletu, a při tom tvrdil, že je jeho přílet na 10. hodinu oznámen do Curychu. 8 minut před 6. hodinou ráno letadlo odstartovalo. Letadlo spadlo z výšky kolem 20 až 30 m poblíž továrny na Bahňáku.

Autor: Jarmila Kuncová

2.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

Vedoucí fyzioterapeutka Kroměřížské nemocnice Pavla Zemanová

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

AKTUALIZUJEME

OBRAZEM: Dožínky Zlínského kraje

Na Velkém náměstí v Kroměříži v sobotu pokračoval hlavní program krajských dožínek. Přihlížející viděli krojovaný průvod, slavnostní zahájení a předání dožínkového věnce krajskému hejtmanovi. 

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení