„Máme opravdu nejhorší zimu za poslední roky, ale naštěstí už nepotrvá dlouho. Přesné číslo uhynulé zvěře však zatím nevíme,“ povzdechl si jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.

Zvířata umírají přesto, že o ně myslivci pečují. „V krmelcích je dostatek krmiva,“ upozornil Janoušek s tím, že nejnáchylnější na nízké teploty je podle něj srnčí zvěř. Té letošní zimu nepřežijí desítky kusů.

Srny a další spárkatá zvěř hyne většinou na zápal plic. Kvůli vysoké sněhové pokrývce nemůže nocovat a odpočívat na relativně teplé zemi, a proto prochladnou. Dalším ohroženým druhem jsou divoká prasata, protože je období metání,“ popsal jednatel mysliveckého spolku. Velký strach o mláďata ale nemá: „Samice se o selata pečlivě starají a zimu určitě přežijí.“

Aby zvěř kruté podmínky zimy obstála, je podstatné, aby byla zdravá. Pokud se zvěř dobře přikrmuje a odčervuje od parazitů, úhyn velký není.

„Do krmiva přidáváme třeba jeřabiny s vysokým podílem vitaminu C,“ prozradil veterinář a předseda vsetínských myslivců Jiří Durmon.

Pojít však může i zvěř v dobré kondici. Stačí ji uhnat psi, kterých je v lesích plno.

„Když jdou lidi se psi na procházku, většinou je pustí bez vodítka. Psi se rozběhnou za srnou, a uštvané zvíře může velmi rychle dostat zápal plic,“ ilustruje veterinář. Naopak dobře se daří liškám, jejichž počet musí myslivci omezovat odstřelem.

I když úhyn zvěře nevidí myslivci rádi, přiznávají, že má i své světlé stránky. „ Má to i své pozitiva a to v tom, že je to selektivní výběr přírody. Slabší nemocné kusy umírají, silnější přežijou,“ vysvětluje Janoušek.

Mezi další problémy, se kterými se musí myslivci v zimě potýkat, jsou zbytky jablek na silnicích lákající hladová zvířata.

Příčinou úrazů jsou i běžkaři nebo v nejbližší budoucnosti zvýšený výskyt motocyklistů v lesích. „Zvěř nemůže dodržovat své cykly, když ji neustále někdo vyrušuje a je pak zbytečně ve stresu,“ potvrdil Janoušek.