Po Baťovi je tam pojmenované i náměstí, letos mu tamní obyvatelé odhalili i sochu, sdělil dnes novinářům mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.
„Toto město se k baťovské tradici velmi hlásí, zástupci města a naše soubory byly také pozvány na velkou slavnost," poznamenal Dvořák. Zajímavé podle něj bylo, že o změně jména ulice na J. A. Bati rozhodli tamní obyvatelé, ne vedení města.
„V Martfű měnili názvy celkem deseti ulic. Ve spolupráci s veřejností bylo vytipováno 40 jmen osobností, například umělců nebo vědců, v návrzích byly i zeměpisné či historické pojmy. Možnost hlasovat využilo kolem čtyř tisíc lidí," podotkl mluvčí.
„Nás to samozřejmě těší, k baťovské tradici se hlásíme a budeme s tímto městem rádi nadále spolupracovat," uvedl Dvořák.
V Martfű žije necelých sedm a půl tisíce obyvatel. Jeho představitelé v letošním roce Zlín navštívili. Vedení krajského města však zatím nezvažuje, že by Martfű bylo dalším partnerským městem.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel.
Národní soud v Československu jej označil po druhé světové válce v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. V roce 2007 se Baťa dočkal rehabilitace. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity. Baťovi potomci žijící v Brazílii se nyní u českého soudu domáhají přiznání náhrady ve výši několika desítek milionů korun za znárodněný majetek.