„Zvažujeme tvorbu takzvaného regulačního plánu. Ten by měl sjednotit a také zjednodušit pravidla pro úpravy baťovských domků," vysvětlil Zdeněk Dvořák, mluvčí radnice. Ačkoli se tentokrát nejednalo o kontrolu, pravidla se musí dodržovat neustále. Za jejich porušování hrozí sankce.

„Ty mohou být od domluvy až po dva miliony korun," upřesnil mluvčí města. Na dodržování pravidel dohlíží jak zlínský magistrát, tak Národní památkový ústav z Kroměříže. 

Radnice: Je potřeba sjednotit pravidla

Jsou jich více než dva tisíce a tvoří charakteristickou zástavbu Zlína. Řeč je o takzvaných baťovských domcích, čili jednodomcích, půldomcích či čtvrtdomcích pojmenovaných podle počtu samostatně obyvatelných bytových jednotek. V poslední době u nich bylo více ruchu než dřív. Ve čtvrti Zálešná se totiž připravuje pilotní projekt takzvaného regulačního plánu.

Ačkoli se jedná o zlínský fenomén a skutečně i architektonické turistické lákadlo, pohled na ně je ve Zlíně rozporuplný. Baťovské domky se stejně jako velká část Zlína staly v roce 1990 památkově chráněnými, a tedy součástí městské památkové zóny. Pro jejich obyvatele to zejména při rekonstrukcích či přestavbách ovšem znamená dodržení určitých pravidel. Ne každý je však ochoten tato pravidla akceptovat.

„Je pravda, že jsme si ta pravidla úprav a rekonstrukcí po přistěhování nastudovali, ale v hlavě to tedy nemám. Jestli tu nemáme něco, co být nesmí, si tedy rozhodně jistá nejsem. Navíc jsme vevnitř dělali nějaké úpravy, tak doufám, že nedostanu nějakou pokutu," má obavy jedna z obyvatelek čtvrti Zálešná Martina Vaňková.

Její konkrétní obavy jsou na místě jen zčásti. Úřadům jde především o jednotný venkovní vzhled. K vnitřním úpravám je již úřad benevolentnější. Co se týká úředníků v terénu, jedná se o pracovníky magistrátu, kteří v terénu sbírají data pro přípravu takzvaného regulačního plánu.

Aby byl přístup k úpravám domků jednotný, ale srozumitelnější, zvažuje město Zlín přípravu regulačního plánu. Jako pilotní lokalita pro shromažďování informací o životním stylu a potřebách baťovských domků byla zvolena nejprve čtvrť Zálešná. Místní obyvatelé se tu tak mohli setkat s úředníky magistrátu přímo v terénu.

„Tento plán stanoví pravidla pro další rozvoj dané lokality," vysvětlil Zdeněk Dvořák," mluvčí magistrátu. Podle něj je však příprava těchto pravidel zatím v počátku. Mluvčí dále vysvětlil, proč je důležité držet jednotný vzhled baťovských domků.

„V případě baťovského bydlení jde o jedno z nejrozsáhlejších dochovaných území průmyslového zahradního města. Je tedy na místě, aby se veškeré stavební aktivity odvíjely podle určitých pravidel platných jak pro jednotlivé stavebníky, tak i pro pracovníky dotčených orgánů," vysvětlil Dvořák.

Jiní obyvatelé nutnost pravidel chápou.

„Když jsem si baťovský domek pořizoval, tak jsem věděl, do čeho jdu. Podobně kdybych si stavěl dům v CHKO, taky musím dodržovat určitá pravidla. Myslím, že to není zas tak složité dodržet daná doporučení," myslí si Robert Pekař ze Zlína, který také v baťovském domku bydlí. Bohužel se to často tak neděje. Nejčastějším prohřeškem jsou nepovolené přístavby.

„Lidé se snaží své domky odlišit. Je to přirozená potřeba projevu individuality, která je bohužel v přímém rozporu s hodnotami, které chceme chránit," říká Dalibor Stříbný, zlínský náměstek pro oblast kultury a památkové péče.

Na dodržování pravidel dohlíží jak zlínský magistrát, tak Národní památkový ústav z Kroměříže. Podle památkářů jsou největším problémem svévolné úpravy.

„Jedná se například o úpravu fasád omítkou s barevným nátěrem, patrové přístavby či zimní zahrady na terasách a podobně. Otázka řešení těchto černých staveb je na příslušném výkonném odboru či stavebním úřadu. Mělo by být vlastním zájmem města udržet si takto cenný architektonický soubor na jisté kvalitativní úrovni," míní Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

„Kam vede absence jasných pravidel, je zřetelné například u obdobné zástavby v Otrokovicích," míní památkář. V Otrokovicích totiž tyto domky chráněné nejsou, a tudíž jsou, lidově řečeno „Každý pes jiná ves." Regulační plány, o kterých přemýšlí město Zlín, budou tak dle něj pro majitele i úředníky jednotnou zákonnou a nestrannou oporou při postupech v rámci stavebních úprav.

Otázky a odpovědi k baťovskému bydlení

Smí se provádět vnitřní úpravy bez konzultace?

Majitelé domků mohou měnit vnitřní dispozice a modernizovat vnitřní vybavení bez omezení památkářů. Jedná se především o systém vytápění, elektrorozvody, odpady, rozvody vody a plynu. Lidé také mohou renovovat koupelny, WC, kuchyně a podobně. Hlavní podmínka je zachování vnějšího vzhledu jednotlivých domků.

Lze udělat přístavbu u čtvrtdomku?

Přístavby ke čtvrtdomkům se obecně nepovolují. Lze je však povolit individuálně, a to za předpokladu, že vždy dvě sousední čtvrtiny budou také doplněny shodnými přístavbami.

Ideální je proto žádat o přístavbu společně se sousedy. Ani pak ale nemusíte být úspěšní a přístavba nemusí být povolena. Je to v těch případech, kdy to jen stěží umožní okolní terén nebo hustota zástavby. Vaše šance jsou ovšem větší, než postupujete-li samostatně. Tato rada bohužel neplatí pro obyvatele Mostní ulice, kde nejsou přístavby čtvrtdomků povoleny absolutně. Ulice Mostní je totiž páteřní komunikací této lokality a navíc je zájmovou lokalitou památkové péče.

Co je vlastně na domcích nejvíce chráněné?

Například na půldomcích je to členění a velikost bílých oken. Pak struktura zdiva, zejména režné červené cihelné zdivo. V Lesní čtvrti jsou to i omítky v odstínech světlého okru. Chráněný je také sklon střechy, tvar oplechování římsy, atika a jednoduchý kubický tvar domků většinou původně bez přístavků.

Kde poradí s přístavbou půldomku?

Pokud se zamýšlíte nad přístavbou k půldomku, kontaktujte dříve než stavební úřad magistrátní odbor kultury nebo útvar hlavního architekta. Tady jsou uloženy mapy regulačních plánů přístaveb zpracované pro území Zálešná a Podvesná. Seznámíte se s možnostmi rozvoje, které má dle regulačních plánů a podmínek památkové ochrany vaše nemovitost.

Pokud si nejste jisti, zda projekt přístavby vyhovuje požadavkům ochrany památkové zóny, požádejte vašeho projektanta, aby využil možnosti bezplatné konzultace s odborným pracovníkem Národního památkového ústavu.

Jaká jsou základní pravidla pro přístavbu?

Šířka přístavby dvojdomku nesmí být větší než šířka původní jedné poloviny domku. Přístavba nesmí svým tvarem konkurovat původnímu objektu, musí být prostě kubická, bez výklenků, lomů a zasunutí. Na ploché střeše přístavby je možné realizovat pochůznou terasu.

Jaká platí pravidla pro pochůznou terasu na přístavbě?

Okolo pochůzné terasy je vhodné provést zábradlí z ocelových trubek barvy bílé nebo zelené, tzv. parníkové zábradlí. Zábradlí musí působit transparentně a opticky nesmí zvyšovat přístavbu. Z bezpečnostních důvodů je možné doplnit zábradlí žebříčkovým pletivem nebo drátosklem.

Jak zateplit baťovský domek?

Režné zdivo je možné zateplit vnější tepelnou izolací a následně obložit cihelným páskem v rozměru a barvě tradiční cihly. Tloušťka zateplovacího systému i s cihelným páskem nesmí přesáhnout 10 cm. Spárování proveďte hmotou v přírodním šedém, například cementovém odstínu. Bílá barva působí nepřirozeně a vzhledem k moderním materiálům nemusí ani časem přirozeně zšednout.

Co musím dodržet při výměně oken?

Materiál nových oken památková péče zkoumat nebude. Vyžaduje ovšem zachování původní velikosti stavebního otvoru či původního členění okenních křídel. I pro okenní otvory nových přístaveb se vyžaduje tvar původních baťovských oken. Ve většině případů je to typické členění ve tvaru písmene „T", v Lesní čtvrti jsou to také trojdílná okna z druhé poloviny 40. let.

Jaké mohu použít nové dveře?

Nové vstupní dveře jsou doporučované ze dřeva. Používají se však i plastové. Vzhled má být jednoduchý s čirým nebo mléčným zasklením. Z hlediska památkové péče je nepřípustné barevné a zrcadlové zasklení.

Co se musí dodržet při výměně střešní krytiny?

Dožilou střešní krytinu sedlových střech můžete vyměnit ve čtvrti Zálešná za plechovou nebo za takzvané vláknitocementové šablony. Sklon střechy však nesmí být změněn.

V Lesní čtvrti je pak preferováno užití skládané keramické krytiny v přírodní barvě páleného střepu. Tedy například jako obyčejný nebarvený keramický květináč.

Jsou pravidla pro zpevněné plochy u domu?

Ano, jsou. Venkovní zpevněné plochy, tedy chodníky a příjezdové plochy, požaduje památková péče provést z dlažby jednoduchého pravoúhlého formátu, tzn. čtverec nebo obdélník v přirozené šedé barvě. Použití oblých či ozdobných tvarů je z hlediska památkové péče nevhodné.Plocha zeleně by ale měla při budování zpevněných ploch utrpět co nejméně.

Jak vybudovat odstavné stání pro auto?

Jedná se o jeden z nejčastějších požadavků. Pro zbudování odstavného stání na pozemku u domu se nejlépe hodí tzv. zatravňovací betonové dlaždice, které zastavění zelené travnaté plochy pro parkovací místo minimalizují. Zpevněná plocha odstavného stání musí přímo navazovat na obslužnou komunikaci.

Mohu si pozemek oplotit?

Ano, ale jde spíše o psychologické oddělení. Pozemky, které v zaužívaných hranicích patří k jednotlivým domkům, mohou být vymezeny pouze živým plotem o výšce maximálně 90 cm. Z vnitřní strany můžete plot doplnit drátěným pletivem stejné výšky bez podezdívky.

Je určeno, jak mohu využít přilehlý pozemek?

Je potřeba respektovat základní pravidlo zahradního města. To jsou travnaté plochy s okrasnou zelení, keři, stromy a živými ploty. Zahrádky nemají být zemědělsky využívány.

Jaká jsou pravidla pro pergoly či nářaďovny?

Pergoly pro zahradní posezení je možné individuálně akceptovat, pouze pokud nebudou pevně spojené s domkem ani s přístavbou. Musí se také jednat o dřevěné konstrukce dočasného charakteru bez pevného základu. Ty musí být zakomponované do zeleně podle požadavků památkové péče.

Dojíždění za prací? Únavné

„Každodenní dojíždění za prací je únavné a znamená výlohy, které snižují výdělky." Takto uvažoval Tomáš Baťa, než přišel s myšlenkou vybudovat pro zaměstnance své továrny bydlení přímo ve Zlíně. První domky byly mansardové, experimentovalo se i s dřevem.

Teprve později se objevily jednodomky, dvojdomky a čtyřdomky, které jsou pro baťovskou výstavbu typické. Na Letné vzniklo také několik trojdomků, které ovšem v pozdějších letech již stavěny nebyly.

„Dřevěné domky se však neujaly. Symbolem Zlína se tak staly cihlové domky červeně zářící ze zelených travnatých ploch," říká Hana Kuslová, historička z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Kromě známého pojmenování jako například půldomky či čtvrdomky se nové typy domů označovaly buď podle svého autora, například typy Drofa, Kubečka, Florián, Meisel, Fryček, či podle čtvrti, pro niž byly určeny. Tedy například domek typ Zálešná, Díly a podobně.

„Domkům se také říkalo i podle jejich účelu. Byl tak domek učitelský, lékařský či standard. Při stavbě domků například pro primáře Baťovy nemocnice nebo pro vedoucí firmy se také přihlíželo k jejich specifickým potřebám a přáním," upozornila historička.

Firma Baťa se věnovala také péči o ubytování svých učňů, svobodných spolupracovníků, zaměstnanců přijíždějících ze sesterských baťovských společností i návštěvníků, kteří toužili spatřit zlínský zázrak.

POZNÁMKA LUKÁŠE FABIÁNA

Co je v domě, není pro mě. Ve Zlíně to platí dvojnásob

Nedá mi to, ale musím se zastat památkářů. Z různých diskusí by člověk nabyl dojmu, že jsou to největší škůdci, co země nosí. Zlíňáci si to asi sami neuvědomují, ale mají tu něco, co se skutečně už jen tak někde nenajde. Zámek, hrad či aqupark jsou dnes všude, ale takové „celé červené město", jak řekl jeden můj známý, se jen tak někde nenajde. Přál bych vám vidět tu „otevřenou pusu" přátel, když jim ze správného kopce ukážu poprvé Zlín. Když navíc červené domečky nasvítí zapadající slunce, možná pochopíte, za co se památkáři tolik bijí. Jejich nevděčnou práci snad ocení až generace po nás. Jen ještě poznámka. Nad Uherským Brodem stával až do 70. let lovecký zámeček s vyhlídkovou věží. Bohužel jej tehdejší mocipáni nechali strhnout. Dnes se přemýšlí jak a hlavně za kolik tam obnovit alespoň tu vyhlídku. Tak mě napadá, škoda, že tenkrát neměli památkáři silnější slovo.