Průzkumy veřejného mínění jsou zejména od toho, aby se lid pobavil, když je na Matějské tak draho. Nyní vyšel jeden, který ukazuje, že jsme osmnáctou nejšťastnější zemí světa. Ze sto třiceti hodnocených dost dobré. Jenže před pár týdny jiný říká, že spokojenost s kvalitou života v zemi prudce klesla. Před covidem mělo rádo svůj život šedesát devět procent našinců, dnes jen čtyřiapadesát.

Martin Komárek
Pošta. Pomůže jí Rakušan?

První průzkum štěstí přináší i jiné pozoruhodné závěry: Kupodivu jsou šťastnější lidé v bohatých než ti v chudých zemích. Mráz přispívá k naplněnému životu. Hned pět států z první desítky pochází ze severní Evropy. Jediným slunečným ostrůvkem v popředí je Izrael, což ukazuje, že neustálý konflikt a napětí v radosti ze světa nebrání. Ostatně válka nesebrala štěstí, byť nevelké, ani obyvatelům Ukrajiny.

Měřit pocit štěstí či spokojenosti je velká věda. Každý normální člověk ví, že se za den mění třeba desetkrát. Ráno vesele vstávám, ale do pošty přijde pokuta od úřadu, a už je den černý. Jde tedy o to, v jaké náladě průzkumníkům odpovídám. Vzhledem k tomuto zřejmému a nepopiratelnému faktu je zvláštní, proč je žebříček poměrně stálý a dlouhodobě vede Finsko. Asi proto, že má sympatickou premiérku.