Slovenské Záhoří je vlastně takové napůl Česko. Ve zdejší Skalici v roce 1918 sídlily první československé úřady na Slovensku. V době, kdy Bratislava byla ještě téměř německo-maďarská a československá moc nesahala dál než na Záhoří. Právě tady, na poutním místě v Šaštíně, končil čtyřdenní pouť Slovenskem papež František.

Sem přišlo i mnoho českých poutníků, aby posílili řady slovenských katolíků. Ale Česko samé se papeže nedočkalo.

Martin Komárek.
Pan prezident je nemocný

V kázání v den svátku Panny Marie Sedmibolestné, patronky Slovenska, v den, který je na Slovensku státním svátkem, připomněl papež opět své velké téma, téma křesťanského soucitu s potřebnými.

„S pohledem upřeným na Bolestnou Pannu Marii se i my otevíráme víře, která se stává soucitnou a vede nás k tomu, abychom sdíleli svůj život s těmi, kdo jsou zranění, trpí nebo musí nést na svých bedrech těžké kříže. Víra, která není abstraktní, ale nutí nás soucítit s potřebnými a být s nimi solidární.“ Se slovenskými i českými věřícími se loučil slovy: „Blahoslavená Panna Maria ať vám udělí potřebnou milost, aby vaše víra byla stále na cestě, aby měla nádech proroctví a byla bohatá na soucit.“

Cesta papeže Františka nebyla pro Slovensko a jeho katolické věřící, kterých je v zemi stále výrazná většina, nijak jednoduchá. I proto, že slova papeže, který vyzývá často například k pomoci běžencům, jak my tady v naší části Evropy říkáme „nelegálním migrantům“, nenachází u nás větší pochopení.

Luboš Palata
Proč jsou české volby drama, a německé nejsou

Podobně jako tu nenachází pochopení výzva, že bychom se o to, co máme, měli dělit s potřebnějšími tohoto světa. Máme totiž stále pocit, že toho sami máme málo, že přece kolem nás jsou mnozí daleko bohatší a že my jsme přece teprve v posledních letech přestali být v Evropě těmi chudými.

Mnoho lidí si z papežovy cesty po Slovensku zapamatovalo především návštěvu romského sídliště Luník IX. O nepřijetí tohoto gesta majoritní společností vypovídá to, že místo desítek tisíc lidí na jiných akcích, se s papežem na Luníku IX. setkalo jen několik převážně místních stovek Romů.

Luník IX i český Chánov

Během mnoha let, co píšu o Slovensku, jsem navštívil i celou řadu romských ghet a osad. Sídliště Luník IX. je oproti nim výstavní čtvrť a to, co na něm zaráží, je, že ani takovou relativně malou lokalitu není slovenský stát s to přeměnit v normální čtvrť a je to stále ostudné ghetto. To papež František Slovákům, ale i nám Čechůms Chánovy, Mojžíři, s naším rasistickým označováním Romů za „nepřizpůsobivé“, připomenul.

Zvládnout sociálně, ekonomicky, vzdělanostně romskou výzvu není nic lehkého. Ale papež František neklade před křesťany lehké úkoly a není ho vůbec jednoduché následovat. Jeho víra nesobecké lásky, kterou káže, je těžká, jednaz nejtěžších.

Hlava státu je důležitá 

Celá Evropa se v minulých dnech ptala, proč právě na malém Slovensku trávil papež František tak dlouhý čas. Desetinásobek toho, který předtím strávil v dvojnásobně větším Maďarsku. Ten hlavní důvod se jmenuje Zuzana Čaputová. Prezidentka, která je i v dnešní chaotické politické situaci na Slovensku klidným majákem. A ztělesněním hodnot demokracie, lidskosti, lásky a tolerance, které s papežem Františkem sdílí.

Martin Komárek.
Vláda nám nevrátila čas

Je to znovu výzvou pro nás Čechy. Výzvou, že není jedno, kdo je hlavou státu a jaké hodnoty sdílí. Měla národ pozdvihovat a být mu příkladem. A ne být naopak ztělesněním malosti, netolerance, zloby a sobectví. Pak není jen nedůstojným symbolem, ale táhne zemi do bažin.

Slovensko v Zuzaně Čaputové hlavu státu, která národ pozvedáa kvůli níž váží cestu na Slovensko i papež, našlo. Poučme se v tomto od Slováků.