Místo pro výsadbu vyberte podle toho, o jaký druh, odrůdu či podnož jde, a ohled berte i na pěstitelský tvar nebo nároky. Jeho prospívání ovlivní vhodnost půdy, teplotní i povětrnostní podmínky. Vezměte v úvahu konečný vzrůst a porovnejte ho s prostorem, který máte aktuálně k dispozici. Na menší zahradě byste měli dát přednost listnatým odrůdám, jsou průhlednější a zabírají méně místa.

Dům Zilvar alias housenka
Dům jako housenka. Dřevostavba české architektky obletěla celý svět

Za stromy nízkého vzrůstu se označují ty, které dosahují maximální výšky pět až šest metrů. Těmto požadavkům vyhovují například jeřáby, okrasné jabloně, nejrůznější varianty javorů, hlohy či vrby. V úvahu vezměte také jejich doporučenou vzdálenost od domu a od plotu sousedů. V případě jabloně činí deset metrů, u třešně jedenáct metrů, zatímco javor vyžaduje dvojnásobek.

Příprava půdy

Důležité je správně připravit půdu pro výsadbu, což zahrnuje její odplevelení, přihnojení a srovnání do roviny. Pokud ji chcete přihnojit, udělejte to s dostatečným předstihem, aby se hnojivo stačilo rozložit. Rozhodně nepoužívejte těsně před výsadbou čerstvý chlévský hnůj nebo nesypte průmyslová hnojiva přímo ke kořenům stromků.

Měli byste také vědět, jestli zemina na vaší zahradě není kyselá nebo naopak silně zásaditá, a případně půdní reakci (pH) upravit. Na meruňky může být vápenitá, ostatní peckoviny snášejí neutrální půdy. Na snížení kyselosti půdy se používá mletý nebo dolomitický vápenec. Nedávejte ho však do zeminy, kterou budete zasypávat kořeny. Stromky nesázejte na místě starého poraženého stromu dříve než po pěti letech. Tam, kde rostla jádrovina, upřednostněte peckovinu.

Když se jihočeskému statku vdechne nový život:

Nákup a příprava

Zdravý, kvalitní a dobře narostlý výpěstek bez přeschlých kořenů si obstarejte v odborných prodejnách či školkách, kde si budete jisti pravostí odrůdy a podnože dřeviny. Na jeho etiketě by měla být uvedena odrůda, podnož, mezištěpování, školka a jméno pěstitele. Pořídit si můžete stromek pěstovaný v plastovém kontejneru, nebo balový výpěstek. Stromek, kterému viditelně chybí vláha, namočte třeba přes noc do sudu a to až po korunku. Kontejnerované sadby nenamáčejte.

Díky nenáročným a recyklovaným materiálům může i malá zahrada proměnit v příjemné místo
Jak na městskou zahrádku: zvolit jen jeden druh rostliny je velkou chybou

Hloubení výsadbové jámy přizpůsobte stromku a nedělejte ji zbytečně velkou. Správný rozměr určíte snadno: vyhloubený prostor by měl být takový, aby se do něj pohodlně vešel kořenový bal koupených sazenic. Velikost jámy se odvíjí také od kvality půdy. Pokud je nekvalitní, je nutné jámu udělat větší než v případě kvalitního materiálu. Směrem k horní části by se měla rozšiřovat a rozhodně nesmí mít hladké stěny. Ty stejně jako dno narušte rýčem, aby se lépe ujímaly kořeny stromu.

Jestliže má stromek kořeny rozložené více do strany, s tím se setkáte například u broskvoní, jámu úměrně zvětšete. Nově zasazené stromy rozšiřují své kořeny hlavně ve vrchní, zhruba třiceticentimetrové vrstvě a nerozšiřují se do hloubky. Široká jáma, kterou vyplníte kyprou hlínou, dává stromu šanci, aby se jeho kořeny zvládly protlačit měkkou půdou.

Výsadba

Technika výsadby není nijak složitá. Do středu vyhloubené jámy zatlučte dostatečně pevný opěrný kolík, vložte stromek tak hluboko, jak byl pěstován ve školce, asi pět centimetrů nad místo, kde kmínek přechází v kořeny. Nezapomeňte, že místo štěpování vždy zůstává nad úrovní terénu. V případě rostliny pěstované v kontejneru kořenový systém ze všech stran narušíte rýčem, aby kořeny začaly prorůstat do okolní půdy.

Balové dřeviny mají kořenový systém obalený lehkou tkaninou a pletivem, které se časem rozloží. Rostlinu s balem lze rovnou zasadit, kořenový systém není nutné nijak narušovat. Někteří zahradníci však preferují jejich odstranění před výsadbou.

Kořeny opatrně prosypávejte vykopanou zeminou, kterou vylepšíte kompostem, listovkou nebo zahradnickým substrátem. Směs zeminy a substrátu nasypávejte po tenkých vrstvách, které pečlivě ušlapejte, aby nevznikaly vzduchové kapsy, ve kterých budou kořeny zasychat. Lepší je nasypat vždy jen několik centimetrů zeminy a pokropit ji vodou, pak přidat další vrstvu a pokračovat až do zaplnění jámy.

Četné evropské národy řadily jedli mezi posvátné stromy zimy. Její barva a vitalita i v nejtemnější části roku vždy okouzlovala
Jedlička, stále zelená ozdoba zahrady. Jakou ale vybrat?

Druhou možností, jak se vyhnout vzduchovým kapsám, je pracovat ve dvou, jeden přihrnuje hlínu, druhý drží stromek a pravidelně s ním jemně třese, aby se hlína usadila a rozprostřela ke kořenům, a zároveň zeminu přišlapává.

Vhodné je zasypat jámu zeminou jen ze dvou třetin, pak ji mírně přišlápnete, stromek uvážete k opoře a zalijete ho asi deseti litry vody. Teprve poté výkop zarovnáte. Než začnete jámu zasypávat, zkontrolujte, že tzv. kořenový krček, místo, kde se na konci kmene začínají větvit kořeny, je nad úrovní zeminy, nikdy ne níže, protože pak hrozí napadení kmene hnilobou. Pokud kořenový krček ponecháte trochu výše, vyrovná se jeho výška s pozdějším sesednutím nově přidané půdy.

Hned po vysazení stromek uvažte minimálně na dvou místech ke kolíku osmičkovým úvazkem. V dalších dnech a týdnech nezapomínejte na důkladnou a pravidelnou zálivku a povýsadbový řez, který musí být poměrně razantní: mění totiž poměr mezi nadzemní a podzemní částí dřeviny ve prospěch kořenů.