K 29. listopadu loňského roku napočítali statistici 114 781 úmrtí. To je více než za celých dvanáct měsíců v letech 1996 až 2019. Ukazuje se tak, že letošní koronavirová pandemie bude mít na celkové počty zemřelých podstatný vliv. Do zmíněného 29. listopadu podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem 8400 lidí.

V závěru loňského roku umírali nadprůměrně často zejména senioři. V minulých letech mělo každý týden pohřeb průměrně šest stovek obyvatel starších 85 let. V týdnu na přelomu října a listopadu ale jejich počet přesáhl 1400. Ve stejném období umírali dvakrát častěji než obvykle také lidé z věkové skupiny 65 až 84 let. 

Očkování proti covidu. Ilustrační snímek
Očkování proti koronaviru: Kdy a kde se přihlásit, co za komplikace hrozí

Lidí v produktivním věku se zvýšená úmrtnost prakticky netýkala. Až do půlky října jich naopak umíralo méně než obvykle. Mírné zvýšení vyvolal až vrchol druhé vlny epidemie koronaviru. Ten přišel v prvním listopadovém týdnu, kdy s covidem zemřelo přes 1521 Čechů – více než třetina z celkového počtu 4,2 tisíce úmrtí. 

Úmrtnost v Česku v posledních dekádách mírně, ale setrvale klesá. Lví podíl na tom má vývoj moderních léků a očkování, zejména proti tuberkulóze, která patřila v první polovině minulého století mezi vůbec nejčastější příčiny úmrtí.  

Ještě v roce 1990 zemřelo více než 129 tisíc lidí, na přelomu tisíciletí to už bylo o 20 tisíc úmrtí méně. Rekordní byl rok 2014, kdy skonalo pouze 105 tisíc Čechů, tedy přesně jedno procento celkové populace.  

Historicky měla smrt v českých zemích žně zejména v závěru ozbrojených konfliktů. V roce 1918 končící první světová válka a pandemie španělské chřipky navýšily bilanci úmrtí na 236 tisíc. V roce 1945 zazvonil umíráček ve 185 tisících případech. Vůbec nejtragičtějším však byl rok 1866, v němž vypukla prudká a krvavá prusko-rakouská válka a naše země přišly o více než 336 tisíc z tehdejšího celkového počtu 7,5 milionu obyvatel.