Kliknutím zvětšíteBílé domky s modrými okenicemi, strmé skály a romantické pláže… Santorini je považována za jedno z nejmalebnějších míst Řecka. Vedle koupání a nádherných výhledů nabízí také výlety na oslíku k archeologickým vykopávkám nebo výpravu na sopku Nea Kameni.
Santorini leží v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem a skládá se z pěti ostrovů. Největší a nejznámější je Théra, která má tvar rohlíku a tvoří východní hranici celého souostroví. Na západ od ní je Therasia, mezi nimi ostrůvky Nea Kameni a Palea Kameni a kruh uzavírá Aspronisi. Tato oblast je ohniskem geologické aktivity.
Tento vulkán je stále aktivní a důrazně připomíná, že z tohoto malého ráje na zemi by se rázem mohlo stát peklo. Za poslední dva tisíce let byla zdejší oblast postižena sopečnými výbuchy už devětkrát, naposledy v roce 1950. Menší zemětřesení jsou tady téměř na týdenním pořádku.
Vodní ovál mezi zdejšími ostrovy je totiž ve skutečnosti sopečná kaldera naplněná mořem, pozůstatek po výbuchu mohutného vulkánu, který zhruba v roce 1613 před naším letopočtem ostrov zdevastoval, zcela změnil jeho podobu a zničil i přilehlé ostrovy. Následky obří erupce se zřejmě staly příčinou pozdějšího zániku mínojské civilizace na Krétě a ovlivnily dějiny i v jiných částech světa.
Smrtící déšť
Erupce začala silným deštěm horké pemzy. Erupční sloup vulkánu Théra vystřelil do výše téměř čtyřiceti kilometrů, takže dosáhl stratosféry. „Pemza pokryla celý ostrov, okolní moře a ostrovy východně od Théry,“ píše web Volcano Discovery s odvoláním na výzkumy skupiny vědců, kteří okolnosti starověké přírodní katastrofy studovali na počátku našeho tisíciletí, aby zjistili přesnější datum erupce, a usnadnili tak bádání přírodovědcům i historikům.
Sopka vyvrhla několik desítek kilometrů krychlových plynem nabitého magmatu, které se dostalo do moře jako pyroklastické proudy a kamenné trosky. Další obrovské množství směsi žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, se dostalo do atmosféry, pokrylo město, které dnes nazýváme Akrotiri, a během několika hodin i celou oblast východního Středomoří.
Centrální část sopečného ostrova byla zničena mohutným výbuchem. Zachovaly se jen obvodové části obklopující asi 400 metrů hlubokou kalderu. Podle některých zdrojů se intenzita výbuchu rovnala explozi 160 tisíc hirošimských bomb Na Santorini jsou dnes až šedesátimetrové nánosy sopečného materiálu, který tehdy padal několik měsíců.
Popel v ovzduší uvrhl celou oblast do tmy. Výbuch sopky vyvolal ničivé vlny tsunami, které opakovaně zasáhly a zdevastovaly například severní pobřeží Kréty, vzdálené asi 110 kilometrů, uvádí web Santorini Volcano. Mimo jiné zničily tamější přístavy a loďstvo, což znemožnilo obranu země a zřejmě vedlo k postupnému zániku zdejší pozoruhodné mínojské civilizace. Má se za to, že Mínojci podlehli vpádu Achájců z některého města mykénské kultury a jejich civilizace postupně vymizela.
Odhady počtu lidských obětí řádění vulkánu v oblastech okolo Santorini se liší. Některé zdroje uvádějí 20 tisíc mrtvých, jiné 40 tisíc.
Kaldera na Santorini je pozůstatkem dávné sopečné erupce.
Ložiska pemzy změnila odhady
Obrovský výbuch je stále atraktivním předmětem vědeckého zkoumání. Podle Volcano Discovery v roce 1991 vulkanolog Harald Sigurdsson a jeho kolega z University of Rhode Island Steven Carey na základě spadu, který pozorovali na souši, odhadli, že kolem roku 1600 př. n. l. ze sopky uniklo 39 krychlových kilometrů magmatu a horniny. Během dalších výzkumných expedic však vědci našli ložiska vulkanické pemzy a popela o tloušťce 10 až 80 metrů táhnoucí se 20 až 30 kilometrů všemi směry od Santorini.
"Tato ložiska změnila naše myšlení o celkovém objemu vybuchlého materiálu z mínojské erupce," řekl Sigurdsson. Nové důkazy vedly k odhadu, že sopka vyvrhla 60 kilometrů krychlových magmatu a horniny. Pokud bychom chtěli nějaké srovnání: deset kilometrů krychlových by mělo představovat objem materiálu na čtyři tisíce egyptských pyramid.
Víra v Atlantidu
Takzvaná mínojská erupce bývá přirovnávána k výbuchu Vesuvu, který se odehrál téměř o 2000 let později a který zničil město Pompeje. Erupce na Théře však byla mnohem silnější a měla pravděpodobně dalekosáhlé dopady na životní prostředí a vývoj civilizace v regionu. Podobnost se však nabízí díky tomu, že stejně jako se podařilo nalézt a odkrýt pozůstatky Pompejí, bylo poblíž vesnice Akrotiri na Sartorini vykopáno starobylé mínojské město. Jedním z nejpozoruhodnějších nálezů bylo velké množství fresek ukazujících život ve městě v době předcházející katastrofě.
Jak už to u podobných nálezů bývá, město bylo objeveno náhodou. Pracovníci, kteří v 19. století ve zdejším lomu těžili pemzu pro budování Suezského průplavu, narazili na kamenné zdi a zbytky keramiky. Několik archeologů místo zkoumalo, nalezli zbytky keramiky, zlatý šperk a části nástěnných maleb, ale místo pak upadlo v zapomnění.
Teprve v 60. letech minulého století sem znovu nastoupili archeologové. Vedl je vědec a řecký nacionalista Spiridon Marinatos, který se domníval, že zde možná odhalí tajemství existence bájné Atlantidy.
Vrstva pemzy v místě nálezu byla díky erozi zeslabena, ale ani tak práce nebyla jednoduchá. První zásadní objevy pracovníci učinili asi ve čtyřmetrové hloubce a jejich postup byl zdlouhavý. „Nejenže byly zasypané budovy vysoké dvě nebo dokonce tři podlaží, ale původní stavební materiály, tedy hlína a dřevo, byly poškozeny zemětřesením, ohněm a rukou času. Bylo nutné postupovat pomalu a opatrně,“ píše Canadian Museum of History. Marinatos na místě vykopávek dokonce po nešťastném pádu přišel o život, podle jiných zdrojů se něj zhroutila vykopaná zeď.
Jedna z fresek v Akrotiri ukazuje, jak vypadaly domy a lodě před několika tisíci lety.
Útěk před erupcí
Nalezené pozůstatky města však odborníky nadchly. Dlážděné ulice byly důkazem prosperity stejně jako rozsáhlý odvodňovací systém, výroba kvalitní keramiky a rozvinutá řemeslná výroba. Vše dokládalo vysokou úroveň vzdělanosti. Město bylo zřejmě jedním z nejdůležitějších přístavů v Egejském moři. Po svém znovuzrození dostalo název Akrotiri podle nedaleké vesnice.
Největším překvapením však bylo, že se ve městě, na rozdíl od Pompejí, nenašly žádné lidské pozůstatky. Bylo zřejmé, že lidé zde začali provádět opravy svých domů, pravděpodobně v reakci na menší zemětřesení nebo sopečné škody. „Před velkou erupcí však alespoň někteří z nich měli čas vzít své rodiny, sbalit nejcennější majetek a odejít. Obrovské nádoby z keramiky i velké předměty v domácnosti byly opuštěny ve spěchu, ale zdá se jasné, že většina lidí utekla bezpečně,“ uvádí Canadian Museum of History.
Báje nebo skutečnost
- když řecký filozof Platón více než tisíc let po sopečné erupci popsal ztracené město Atlantis měl tím možná na mysli thérské pověsti o katastrofě předávané v Řecku po mnoho generací.
- erupce byla také volně spojena s biblickým příběhem o Mojžíšovi a exodu Židů z Egypta. Účinky erupce Théry mohly podle některých teorií vysvětlit mnoho pověstných ran egyptských popsaných ve Starém zákoně, včetně dnů temnoty a znečištění řek. Egyptská „Stéla Tempest of Ahmose I“ popisuje apokalyptické bouře, které zdevastovaly velkou část Egypta. Mohly je způsobit krátkodobé klimatické změny po erupcí Théry.
- podle některých záznamů bylo v té době v Číně neobvykle žluté nebe a letní mrazy, což mohly být důsledky sopečné zimy způsobené velkým sopečným výbuchem.
Zdroj: livescience.com
Otázkou samozřejmě zůstává, zda se obyvatelům podařilo najít bezpečné místo k přežití, nebo zda je výbuch zastihl v nebezpečné blízkosti na moři či na jiném ostrově.
V ruinách nebyly objeveny ani předměty ze vzácných kovů, ale zůstaly zde krásné fresky, které ochránila vrstva popela, takže se zachovaly a přinášejí nám svědectví o životě lidí v dávných dobách.
Výbuch? Řecko má záchranný plán
Santorini je nádherné místo, takže turisté si ani neuvědomují, že relaxují na velmi nebezpečném kousku země. Na zřeteli to však má řecká vláda. Kaldera i sopečná aktivita zdejších vulkánů jsou připomínkou známého faktu, že sopky jsou nevyzpytatelné. Řecký generální sekretariát pro civilní ochranu připravil pro případ podobné katastrofy záchranný plán. Zástupci úřadu v únoru roku 2020 sdělili řecké státní tiskové agentuře Athens-Macedonia News Agency, že jejich 184stránková studie zahrnuje mimořádnou reakci a projekt okamžitého a krátkodobého řízení dopadů jakékoli sopečné aktivity, která by se mohla na Santorini objevit.
Podle Greekreporter.com však řecké úřady tvrdí, že není důvod ke znepokojení, protože neexistují žádné známky toho, že by zdejší vulkány v dohledné době vybuchly.
30
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
