Asi největší atrakcí mostu je restaurace na hlavici pylonu ve výšce 85 metrů, která dnes nese název UFO. Je spojená s vyhlídkovou plošinou, z níž je za dobré viditelnosti možné dohlédnout až sto kilometrů daleko. Jde o vyhledávané místo jak u domácích, tak zahraničních turistů. Restauraci UFO podle webu www.visitbratislava.com ročně navštíví až čtvrt milionu lidí.

Zároveň nabízí jinde nevídanou adrenalinovou atrakci, která vám umožní užít si vyhlídku z úplně jiné perspektivy. V doprovodu profesionálního instruktora můžete vystoupit na okenní římsu za okna restaurace a zažít neopakovatelný pocit blízkosti oblaků a vzdálenosti země pod vámi. Pohybovat se přitom budete vysoko nad zemí a obkroužíte všech šedesát oken, které se nacházejí po obvodu vyhlídkové věže UFO.

Viadukt Glenfinnan, nacházející se na skotské železniční trati West Highland, proslavily filmy o Harrym Potterovi.
Cesta jako do Bradavic. Nejkrásnější železniční tratě nabízí dechberoucí výhledy

Nejdelší bratislavský most byl postavený v letech 1967 až 1972 podle projektu inženýrů Arpáda Tesára a Jozefa Zvary a architektů Jozefa Lacka, Ladislava Kušníra a Ivana Slemeňa. Hned po svém otevření se stal čtvrtým nejdelším závěsným mostem na světě a v užší kategorii závěsných mostů s jedním pylonem mu podle dostupných informací zůstalo dodnes světové prvenství.

Restaurace ve výšce osmdesáti metrů je v jednom rameni pylonu spojená s mostem šikmým rychlovýtahem, v druhém rameni je nouzové evakuační schodiště se 430 schody. Celý most je dlouhý 431 metrů a široký jednadvacet metrů. Celá váha ocelové konstrukce včetně pylonu přesahuje 7,5 tisíce tun. Most spojuje Bratislavu s jejím největším sídlištěm – Petržalkou.

Spojení s Petržalkou

Přímo uvnitř mostu se nachází vodovodní potrubí, které zásobuje bratislavské Staré Mesto vodou z Petržalky. Most byl původně osvětlený třemi tisíci svítidel, jež byly umístěné na zábradlí. Po rekonstrukci v roce 1998 byla tato varianta vyměněna za stožárové osvětlení s 52 speciálními svítidly.

V Hallstattu žije necelých 1000 stálých obyvatel.
Nejfotogeničtější místo Rakouska. Půvabnou vesničku okopírovali i Číňani

Hlavním důvodem pro výstavbu mostu byla potřeba zabezpečit dopravu na sídliště Petržalka, kde v té době mělo žít podle odhadu socialistických plánovačů asi šedesát až osmdesát tisíc lidí. Otázka, zda most měl vyrůst právě zde, ale zůstala a dodnes mnohé odborníky rozděluje v jejich názorech. Architekt mostu Ladislav Kušnír později na otázku, zda mohl most Slovenského národní povstání vyrůst i jinde, odpověděl: „Mohl, ale bez výstavby a života nové Petržalky, která měla narůst až na sto padesát tisíc obyvatel.“

Co se týče umístění mostu, tak mnozí slovenští historici zdůrazňují, že v konečném rozhodování hrálo hlavní roli praktické důvody. Plocha bývalého Rybného námestia ve Starém městě byla podle nich vybrána prostě proto, že Dunaj je v tomto místě nejužší.

Stavaře čekalo vyznamenání
Most Slovenského národního povstání v Bratislavě slavnostně otevřel 27. srpna 1972 tehdejší prezident a předseda Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Gustáv Husák. Rudé právo, tehdy oficiální noviny Komunistické strany Československa, o tom přineslo rozsáhlou reportáž na dvou úvodních stranách.

„Sobota 26. srpna 1972 bude v historii Bratislavy trvale patřit k nejvýznamnějším dnům. V sobotu tady generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák uvedl do provozu nový most přes Dunaj, most, který je další přesvědčivým dokladem možností a úrovně našeho socialistického průmyslu a umu našich projektantů, konstruktérů, techniků a dělníků,“ referovalo tehdy o historické události v dějinách Bratislavy Rudé právo.

Neopomnělo přitom dodat, že ti nejlepší z techniků, stavitelů i dělníků obdrželi následně v historickém Primaciálním paláci státní a resortní vyznamenání. Prezident Gustáv Husák při otevírání mostu i trochu zavzpomínal.

„Před 27 lety jsem měl možnost spolu s maršálem Koněvem otevírat starý bratislavský most, který jako veterán dosluhuje. Tehdy se říkalo, že je to provizorium asi na deset let. Musel ale dosloužit až do dneška, kdy se podařilo našim technikům a dělníkům krásné dílo, které bude po dlouhá léta vizitkou nejen hlavního města Slovenska, ale celé naší československé vlasti. Chtěl bych blahopřát projektantům, konstruktérům, technikům, dělníkům – všem, kteří se zúčastnili takové velké, technicky odvážné práce, která zůstane na dlouhá léta památníkem jejich umu, jejich schopností, jejich pracovitosti a bude novým, významným pomníkem dnešních časů,“ pronesl tehdy prezident Husák v obsáhlém projevu, který citovalo Rudé Právo.