Neobjevila se náhodou – úvod do 20. století znamenal v oblasti pedagogiky velké změny. Hledaly se nové možnosti, jak zaměřit vzdělání na potřeby dítěte. Výsledkem reformních snah je několik proudů alternativních škol - Freinetovská škola, Waldorfská škola, škola Montessori a samozřejmě Daltonský plán.

Parkhurstová určila základní principy, od nichž se ve škole všechny aktivity odvozují:

· samostatnost: děti se učí zodpovědnosti za svoji práci

· spolupráce: učí se pracovat v kolektivu, spolupracují v týmu

· volnost - svoboda: za své učení jsou zodpovědné

· plánování: zvolí si čas, tempo a pořadí úkolů

V naší škole pracujeme s Daltonským plánem už řadu let a jsme „Českou daltonskou školou“.

Letos od října probíhá „dalton“ například takto:

Ve 2.A paní učitelka Vojáčková připravila pro děti „Dýňování“. V daltonu se žáci seznámili s tím, jak je to vlastně s Halloweenem a našimi českými Dušičkami. Teď už ví, že Halloween se slaví v anglicky mluvících zemích a české Dušičky si připomínáme u nás trochu jiným způsobem. Po splnění povinných a nepovinných úkolů si děti vydlabaly dýni a vyrobili si strašáka.

Děti ve 2.B u paní učitelky Doležalové prožívají dalton v duchu cestovatelském. První cesta je zavedla na školu v přírodě, která byla motivační pro celý školní rok. Po návratu ze školy v přírodě čekala děti plavba přes všechny světadíly. Prvním daltonským tématem bylo procvičování známého učiva, následovalo téma jablíčko a téma stromy. Aktivity na téma stromy dělaly děti v parku Svobody, kde získaly medaile za poznávání stromů, zasadily si stromeček a někteří dokonce vyzkoušeli střelbu z luku či lanové aktivity.

Třeťáci mají letos všechna témata pojmenována podle toho, co se probírá ve výuce. Novinkou by měla být inspirace knihou, kterou právě společně čtou.

Děti nejprve pracují na povinných úkolech. Mohou si je zkontrolovat a pak si vybrat z takzvaných úkolů bonusových. Výběr je ovlivněn u některých dětí bodovým ohodnocením. Někdo si vybírá podle atraktivity úkolu, i když za něj získá menší počet bodů. Někdo si vybere úkol složitější, protože za něj získá více bodů.

Na konci výukového bloku každý zhodnotí svou práci. Děti mohou ocenit také pomoc kamaráda. V daltonské výuce není práce hodnocena známkou, pouze body za splněné úkoly.

Žáci 4.A s paní učitelkou Čambalovou využili daltonský plán v takzvaném týdnu jablka.

Ve čtení bylo důležité si správně přečíst text o Isaacu Newtonovi a jeho objevu. Odpovědět na otázky pak byla hračka! Matematika dala dětem tentokráte celkem zabrat. Logickou hádanku vyřešilo jen pár dětí, slovní úloha a písemné odčítání taky nedopadlo nejlépe… Zato horká matematická novinka, šipkové grafy, šly dětem opravdu skvostně! V extra úkolech se pak seřazovaly odrůdy jablek podle abecedy, určovaly se slovní druhy, tvořila se příbuzná a vyjmenovaná slova z kartiček, hledalo se v česko-anglickém slovníku a nebo se luštila hádanka z písmen.

V 5.A u paní učitelky Březovákové plní žáci daltonské úkoly, a to stejně jako v jiných třídách. Speciální je ale vyhodnocení jejich nasbíraných bodů, které se započítávají do celoroční hry na téma HOLLYWOOD.

Už na začátku roku nejlepší řešitelé daltonských úkolů z minulého školního roku sestavili týmy, pojmenovali je podle filmových společností, nebo tak, jak je zrovna napadlo. Body jednotlivých členů týmu se sčítají a společně se posouvají mezi filmovými ateliéry. Občas se objeví skupinové úkoly, na kterých musí zapracovat jako tým. Každý týden se nese v duchu jiného filmu. Filmy vybírají zvolení žáci dle svého vkusu a připravují si i své vlastní úkoly pro spolužáky.

Třída 5.B s paní učitelkou Pospíšilovou využila pro daltonskou výuku téma Halloween.

Žáci pracovali na pracovních listech, které byly rozděleny do čtyř částí. Největší část zabíral anglický jazyk, který byl ale pojat velice hravě. Žáci poslouchali dětskou anglickou písničku a na jejím základě měli doplnit slova, jež v písničce chyběla. Čekala je také osmisměrka, spojování slov s obrázkem, anglické přesmyčky a bludiště. V matematice procvičili jak sčítání a odečítání pod sebou, tak také násobení nebo dělení jednociferným číslem. Děti to ale neměly jen tak jednoduché! Příklady měly zjišťovat na základě různých kódů a až pak mohly počítat. Češtinářská část děti také moc bavila, a to proto, že měly vytvořit identifikační kartu Halloweenského strašidla. Měly nejen nakreslit obrázek, ale také tomuto strašidlu vymyslet jméno, bydliště, místo strašení. Měly tomuto strašidlu přiřadit vlastnosti a popsat jeho způsob strašení. Drtivá většina dětí se také dostala k extra úkolům, kde měly buď vymýšlet a kreslit Halloweenský komiks nebo si měly vybarvit obrázek čarodějnice a následně ji v deseti větách popsat v anglickém jazyce.

Co děti například vymyslely!?

SAKALAKA

Sakalaka je latinsko - americký název. Toto strašidlo se živí lidským strachem. Sakalaka nevypadá nikdy stejně, protože se mění v to, čeho se lidé bojí nejvíce. Tím dokáže lidi poměrně hodně vyděsit. Vždy se potuluje blízko hřbitova. Na Sakalakský hřbitov proto mnoho lidí nechodí. Toto strašidlo je nesmrtelné. Zbavit se ho můžete tak, že se přestanete bát a přestanete utíkat před tím, čeho se nejvíce bojíte.

FRNKVOŇA

Už odmalička straší v Irsku za odpadkovým košem, ale skoro všechna ostatní strašidla vylekají ji samotnou, protože je velmi plachá. Oproti svým rodičům má jinou barvu, ale prý to nevadí. Rodiče jsou fialoví a ona sama má barvu modrou. Při strašení je to ale výhoda. Nejde totiž tolik vidět. Frnkvoňa je velmi zajímavé a zvláštní strašidlo, které rádo zpívá a právě svým zpěvem děsí všechny lidi okolo.

Zdena Velebová, Základní škola Komenského I ve Zlíně