Legiovlak je ambiciózní projekt Československé obce legionářské, který si předsevzal vytvořit věrnou repliku legionářského vlaku v období let 1918 – 1920. kdy na Transsibiřské magistrále v rusku probíhaly válečné operace čs. legií.

Po osmé hodině ráno 30.září nás čtrnácti vagony provedl Vítězslav Uvíra , člen posádky Legiovlaku.

Zajímavé informace jsme se dozvěděli v jedním z posledních vagonu Obrněného vozu. Ve vnitřním prostoru dominuje ruské polní dělo střední ráže Putilov. Dělo se běžně v Rusku používalo. Ve vlaku je funkční replika, z kterého se ve Zbirohu nedávno střílelo. Vůz je toho času osazen dvěma kulomety Maxim a další dvě historické zbraně.

Důležitým vagonem vlaku je vůz pro samotné vojáky.

„Takovému vagonu vojáci říkali Těpluška. Je to vagon, který je nejtypičtější pro tu sibiřskou anabázi. Je to vagon ubytovací. V jednom takovém bydlelo 16 – 20 vojáků, pro které byl domovem. Vzhledem k tomu, že jedna ta kasárenská souprava musela ubytovat tak 500 – 800 vojáků mohl být vlak více než půl kilometrů dlouhý. Těch samotných souprav tam bylo 259,“ vysvětlil Vítězslav Uvíra.

O zdravotní stav se starali zdravotnici, kteří ošetřovali zraněné či nemocné vojáky.

Vojáci měli možnost napsat psaní. K tomu byl k vlaku spřažen také poštovní vůz. Kompletně vybavený.

„Mohli bychom si myslet, že pošta byla nejméně potřebnou. Opak je pravdou! Právě pošta je jednou z nejdůležitějších pro zachování bojeschopnosti a morálky," zdůraznil náš průvodce.

Mnozí vojáci ve vlaku trávili někdy i více než dva roky. Museli tedy mít uniformu. V Krejčovském vagonu jsou ukázky uniforem a také toho, že jim uniformy opravovali a také šili.

Vystavenému vlaku dominuje Salonní vůz v modré barvě. Těch salonních vozů bylo málo a proto v nich obyčejně bydleli jen nejvyšší velitelé. Vagon se skládá z ubikace velitelé, kancelář pro pobočníka. Salon byl využíván pro porady a reprezentaci.

Legiovlak je v Ostravě–Svinově již na sedmnácté zastávce při jeho letošním putováním po městech České republiky. Po 10 říjnu bude putovat dále.

Československá obec legionářská byla založena roku 1921. Založili ji navrátivši se legionáři, kteří válčili v První světové válce. Vznikla tak celorepubliková organizace bývalých bojovníků za samostatnost Československého státu.

„Tady na Ostravsku vzniká ta struktura Obce legionářské již týden po ustavující pražském sněmu. Bylo to v květnu 1921. Po roce 1948 byla obec Legionářská převedena do Svazu bojovníků za svobodu, později přejmenovaného na Svaz protofašistických bojovníků.

Po roce 1989 dochází k obnově Československé obce legionářské. Dnes na území Ostravy působí dvě jednoty legionářské. Dohromady mají více než 100 členů a v členské základně máme mnoho mladých lidí,“ sdělil Martin Lokaj, předseda jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1.

Žádost posádky Legiovlaku:
Prosíme návštěvníky, aby se chovali ohleduplně a v souladu s vládním nařízením proti šíření COVID – 19. Veškeré bezpečnostní pokyny pro návštěvníky budou uvedeny na místě expozice.

Josef Zajíc