Od symbolu života k dekoraci
Původně se zdobila vejce plná, která od pradávna symbolizovala znovuzrození, život a plodnost. Díky tomu se stala součástí jarních slavností obnovy života a dívky či ženy jimi mnohde ještě dnes obdarovávají koledníky při velikonoční pomlázce. S oslabováním jejich původního významu se postupně rozšířilo i dekorování vajec vyfouklých, určený většinou k výzdobě velikonočních interiérů.

Vizovické kraslice Anny Krocové – husí a slepičí vejce.Vizovické kraslice Anny Krocové – husí a slepičí vejce.Zdroj: fotoarchiv MuRV

Vizovické kraslice
Zdobením vaječných výdumků prosluly v druhé půli minulého století Vizovice. K znovuobnovení výroby kraslic starobylou, pro Valašsko typickou technologií – batikováním (vykrýváním vzoru voskem a následným barvením, zde často několikanásobným), tu došlo v roce 1958. Tehdy si tuto ve městě dávno zapomenutou a v okolí zanikající dovednost od posledních malířek kraslic z Vizovicka osvojili členové tamního „valašského krúžku“ v čele s rodinou Halových, kteří tuto tradici postupně předávali i dalším zájemcům. Jejich zásluhou a přispěním Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) tak vznikla tzv. novodobá vizovická kraslice (obvykle černá s bílo-žluto-červeným vzorem), vycházející z tradičních vzorů, barevnosti i technologie. Za účelem komerčního využití se z původně plného vejce sloužícího jako dar o Velikonocích stal suvenýr v podobě výdumku, který prostřednictvím prodejen ÚLUV putoval nejen k českým zákazníkům, ale i daleko za hranice. Se zrušením ÚLUV na počátku 90. let 20. století však začala tvorba vizovických kraslic znovu upadat.

Anna Krocová – jedna z posledních tvůrkyň vizovických kraslic
Jednou z posledních, kdo se zánikem ohrožené výrobě vizovických kraslic věnuje, a to už bezmála půlstoletí, je Anna Krocová (nar. 1940) z Vizovic. Touto časově i technicky náročnou technikou nazdobí každoročně stovky slepičích, ale i kachních, husích a výjimečně i pštrosích vajec a své dovednosti a výtvory předvádí na četných velikonočních akcích. Pro její kraslice je typická dokonalost kresby, absence nápisů a rozmanitost motivů se spoustou starobylých symbolů. Za své jedinečné umění byla letos Anna Krocová Muzeem regionu Valašsko nominována na prestižní cenu Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.

Milada Fohlerová, etnografka Muzea regionu Valašsko