Tomáš Baťa nejdříve chtěl, aby Tomík cestoval do Německa sám, ale nakonec ustoupil naléhání své ženy a dovolil, aby jej do tábora odvezla. Zpátky však Tomík musel přijet sám. Nejprve jel z ostrova trajektem a potom vlakem s přestupy v Berlíně, Lipsku, Drážďanech a Praze. Teprve do Otrokovic na nádraží pro něj přijeli rodiče autem. Cestu naštěstí zvládl a paní Baťové spadl kámen ze srdce.

Pohlednici poslala Marie Baťová Tomíkovi z rodinného statku v Loučce u Valašského Meziříčí, kde v létě pobývala. Svému milovanému synovi do Německa napsala: „Milý Tomíčku, nedostali jsme mimo jeden lístek žádnou zprávu od Tebe. Já píšu, jak jsem slíbila. Jak se často koupeš? Máte hezké počasí? Hleď, aby Tě sluníčko hezky opálilo. Jsem stále v Loučce. Příště Ti napíši dlouhý dopis. Musíš mi psát též německy a hlavně tatuškovi. Líbá Tě a vzpomíná Tě mnohokrát Tvá mamuša.“

Mgr. Yvona Činčová