Křížová cesta je pouhým „torzem“ nikdy nerealizovaného, velkoryse koncipovaného architektonicko-urbanistického projektu Dušana Samuela Jurkoviče z roku 1903 na úpravu celého poutního areálu.

S výstavbou třinácti zastavení v podobě kamenných kapliček, inspirovaných valašskou lidovou architekturou, bylo započato roku 1904. Původní obrazy křížové cesty navrhl malíř Joža Úprka. Z původních mozaik se dochoval pouze výjev třináctého zastavení. Nové mozaikové obrazy I. až XII. zastavení vznikaly postupně v letech 1912 a 1933 jako společné dílo dalšího moravského malíře Jano Koehlera a firmy RAKO, na jejich realizaci byl použit originální technologický postup – řezaná keramika, díky kterému dosáhl Koehler zcela výjimečné výtvarné působivosti jednotlivých obrazů.

Už od roku 2009 se koná postupná obnova vybraných keramických obrazů křížové cesty Dušana S. Jurkoviče. Obrazy I., X. a XI. zastavení byly co nejšetrněji konzervovány a v letech 2010–2019 postupně překryty nově vytvořenými kopiemi, vsazenými do nerezových rámů, kotvenými mimo originální mozaiku. Na tomto nelehkém úkolu, který stále ještě probíhá, se podílí akademický sochař Vojtěch Pařík s manželkou a s architektem Markem Houskou, který nosnou konstrukci navrhl.

Proces a postupy této obnovy v rámci své přednášky přiblížila v knihovně památkářka Národního památkového ústavu Mgr. Anna Grossová. Besedy se zúčastnil také vnuk samotného Jano Koehlera, který ochotně zodpovídal odborné dotazy stran technologických postupů.

Mgr. Gabriela Winklerová, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně