Zvířatům musíme vytvořit příznivější podmínky, říká nová šéfka Zoo Brno

S manželem, přírodovědcem, často podnikáte výpravy do zahraničí za divokými zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Co vám tyto výpravy daly?
Vždy si v takovém případě uvědomím, jakým způsobem máme přistupovat ke zvířatům, která jsou nám v zoologických zahradách svěřena do péče. Nebylo to pro mě vůbec jednoduché akceptovat. Nejsem příznivkyní zavírání zvířat do klecí. Jsem přesvědčená, že spousta z nich už v klecích být nemusí a musíme jim vytvořit příznivější podmínky.

Chcete vaše zkušenosti načerpané v zahraničí přenést i do brněnské zoo a vylepšit tamní podmínky?
Zoo Brno má určitě mnoho expozic, které jsou v dobrém stavu a odpovídají normám pro chov určitých zvířat. Zákony jsou ale úplné minimum, které máme dodržovat. Vývoj zahrad jde tím směrem, že vylepšování podmínek nikdy nekončí. Těžko si umím představit, že bych vedla zahradu, kde bych nepracovala v první řadě na tom, abychom zvířatům poskytovali ty nejlepší podmínky, které jsou v našich možnostech.

Další osud planet v Brně? Město neschválilo příspěvek, hvězdárna zvažuje omezení

Jakými kroky chcete dosáhnout zlepšení?
Jednou z cest je, že zkrátka chováte jenom druhy, kterým můžete poskytnout dobré podmínky. Narážím na peníze. Prostory brněnská zoo má. Vytvářet jen takové expozice, které budou odpovídat všem nárokům zvířat. A to nejen v prostorech, které vidí návštěvník, ale i tam, kde jsou zvířata v zázemí. Nebo když máte rozrůstající se smečku, kde se mezi sebou přestanou jedinci snášet, je potřeba je dočasně oddělit. I oddělené zvíře ale potřebuje svůj životní prostor. V tomto má naše zoo rezervy.

Jakých druhů by se měly úpravy týkat?
Máme tady několik bolístek. Umím si toho spoustu představit, spoustu toho určitě navrhnu, ale v první chvíli chci projít s kolegy zahradu, udělat revizi a zjistit, v jaké kondici zahrada je. A podle mě je nefér zmínit jeden druh, který by mi zrovna přišel na mysl.

Zmínila jste, že ne všechny druhy jsou vhodné pro chov v brněnské zahradě. Můžete být konkrétnější?
Jsme na kopci, ne pro každé zvíře se hodí svažitý terén. Rovných částí tady máme málo. Vím skoro určitě, že hlavně z prostorových důvodů si tady neumím představit slony, i když se na ně lidé často ptají. Je to zvíře, které je velké, na prostor velmi náročné, potřebuje sociální kontakty v rámci stáda. Potřebujete pro ně velký výběh, tuny krmení. Úkolem naší zoo je chovat hlavně spokojená zvířata, která už máme.

Takže nyní není na stole, že byste do brněnské zahrady přivedli nějaký nový druh?
Pojedeme s kolegy podle už dávno nastavené chovatelské koncepce. Určitě v momentě, kdy budeme řešit další vývoj zoo a budeme budovat novou expozici, budeme se bavit o druzích. Jsem zastáncem toho chovat kompatibilní druhy společně. Ostatně společně se vyskytují i v původním ekosystému. Budeme diskutovat s kolegy kurátory. Budeme chtít expozice udělat tak, abychom ukázali lidem, více ze života zvířat.

Můžete uvést nějaké příklady?
Chceme jim ukázat, co obnáší péče o zvířata v zoologických zahradách. Není to jen o tom, že je nakrmíte a vystrčíte do nějaké ohrady. Je za tím spousta složité i odborné práce. Jak se třeba skládá krmení pro jednotlivé druhy, abyste jim nahradil to, co přijímají jako potravu v přírodě. Jako návštěvníka mě vždycky zajímalo, co se děje v zákulisí. Srdcem zahrady jsou zvířata. Mým zájmem je podívat se i po hluchých místech v zoo. Chci se hodně zaměřit na komunikaci s návštěvníky, kteří přijdou a mnohdy nerozumí tomu, proč nevidí všechna zvířata ze seznamu chovaných v expozicích zrovna ve chvíli, kdy tu jsou. Každé zvíře má svůj životní cyklus. Jsou zvířata, která jsou soumračná, velké kočkovité šelmy v poledne příliš aktivity neprojeví. Chci, aby lidé po odchodu přírodě více rozuměli a více s ní cítili.

Konečně prodáno. Novým majitelem zámku ve Ptení je punkový zpěvák Horset

V roce 2019 zavítalo do brněnské zoo přes 330 tisíc lidí. Vidíte ještě možnost nárůstu návštěvníků, nebo už jste narazili na strop?
Budeme si dělat analýzu, jak vypadají návštěvnická čísla. Vím, že když sem přijde tři tisíce lidí za jeden den, už je to na provozech znát. Myslím si, že jednotky tisíc za rok už by neměly tuhle věc změnit, ale nemyslím si, že je potřeba zvýšit návštěvnost o padesát procent tím způsobem, že další lidé přijdou zase v červenci a v srpnu. Spíše se chceme podívat na to, jak roztáhnout návštěvnická čísla i do další části sezony. Mým snem by bylo připravit se, navrhnout a udělat průchozí, ale zavřenou expozici, kde lidé stráví v zimě třeba dvě hodiny, ale budou mít pořád na co se dívat.

Nyní se ve všech oblastech projevuje energetická krize. Počítáte i vy se zvyšováním nákladů?
Náklady na energie nám už v letošním roce výrazně stouply. Požádali jsme o příspěvek město a dostali jsme jej na pokrytí zvýšených nákladů. Pokud se nestane ještě něco překvapivého, tak bychom měli v tomto režimu do konce roku vydržet. Co bude příští rok s energiemi, to neví dneska nikdo. Není to lehká doba. Budeme čelit snahám o přiškrcení v momentě, kdy potřebujeme spíše pomoci. Nyní je velká příležitost podívat se na možnosti jiného druhu financování, než je jen příspěvek od města.

Například?
Díky tomu, že máme velký areál, můžeme se podívat, kde a za jakých podmínek můžeme uplatnit i nějaké alternativní zdroje. Jak pracovat s fotovoltaikou, jak lépe hospodařit s vodou. Věřím, že najdeme cestu, která by zoo pomohla. A pochopitelně je také třeba pracovat s úsporami tam, kde to je možné.

Je ve hře i zdražení vstupného?
Když se podíváte na ostatní zoologické zahrady, všichni s tím nějakým způsobem bojují. Na skladbu vstupného se podíváme. Neslíbím, že zůstaneme na té ceně, kterou máme nyní. Věřím tomu, že ten, kdo chodí rád do zoo, nebude hledat důvod tam nejít třeba kvůli patnácti korunám navíc.

Jak velká pomoc je adopce zvířat? Dárců každým rokem přibývá.
Je to velká pomoc, která skokově narostla s nástupem covidu. Lidem není osud zvířat v zoo lhostejný. Počet adoptivních rodičů nám narostl minimálně na trojnásobek. Jsem za to ráda a přesvědčuje mě to, že je potřeba s lidmi více mluvit.

Vysočina je plná hub, ukazují čtenáři Deníku. Podívejte se na jejich úlovky

Jedna z dlouho plánovaných akcí, jak proměnit brněnskou zahradu, je nový vstup. Jak vnímáte tento projekt?
Představuji si zaprvé komfortnější přístup do zoo, zadruhé i důstojnější vstup ve smyslu toho, co zahrada nabídne. Například návštěvnické centrum, kde lidé hned zjistí, co kde je. Nemyslím, že je na pořadu dne nyní uskutečnit tento za mě zastaralý návrh. Chceme se na všechny investice podívat tím okem, co se dá postavit jako lehčí konstrukce. Když si vzpomenu, že se vstup navrhoval přemostěním silnice do Kníniček formou mořského akvária, tak to nikdy nebudu prosazovat, protože za mě by Zoo Brno nemělo zřizovat mořské akvárium z důvodu udržitelnosti a etiky takové investice.

Berete si příklad i ze zahraničních zoo, kde razí třeba podobný směr jako vy?
Samozřejmě. Cesty jsou. Doufám, že budeme dobře využívat našeho členství v mezinárodních asociacích zoo. Progresivních zoo už je ve světě celá řada, i v České republice. Není potřeba objevovat Ameriku, musíme se učit tam, kde to funguje.