Tehdy se po průtrži mračen ze Stavěšického potoka stala až sto metrů široká divoká řeka. Ta prolomila u dolu těžbou narušené nadloží. Pod zemí zůstalo uvězněných čtyřiatřicet horníků ze třinácti obcí. „Po padesáti letech jsme chtěli alespoň trochu splatit dluh těm, kteří tady zahynuli a jejich rodinám,“ řekla starostka Šardic Blažena Galiová za tým, který připravil památník tragédie.

Žulový kámen se jmény všech obětí se dočkal odhalení v sobotu za účastí stovek lidí, především bývalých horníků. „Ještě dnes si na to úterý živě vzpomínám, měl jsem ranní směnu. Chtěli jsme jet pak na šachtu pomoct, ale nedostali jsme se tam, povodňová vlna nás přehodila přes zítku i s autem,“ říká pamětník Miroslav Gregorovič. Tomu bylo v době tragédie jedenadvacet let.

Vizualizace lužické sokolovny po rekonstrukci.
Proměna Lužic: moderní sokolovna bude mít původní podobu z roku 1932

V odpolední směně, kdy došlo k havárii, pracovalo na dole 110 lidí. Čtyřiatřicet z nich zůstalo v podzemí, pronikající vodě a bahnu se jim nepodařilo uniknout.

Pietní vzpomínkovou akci s odhalením památníku uspořádaly hornické spolky jihomoravského lignitového revíru nebo obec Šardice.