Civilní profesí truhlář se k severské historii středověku propracoval paradoxně přes svět fantasy příběhů. „Začalo to literaturou a čtením fantasy knih. začal jsem jezdit na akce a hrál jsem trpaslíka. Jak jsem byl ale starší, víc jsem se zajímal o vybavení a dostal jsem se až k historii. Chytlo mě to naplno,“ vzpomíná na začátky.

Skupina Voron, v níž je členem, se zabývá obdobím raného středověku od 9. do 11. století. „Nejsme vyhraněni lokalitou, ale naše zájmy se upírají na sever, od Norska až po Rusko. Fungujeme jako družina východního vladyky a já speciálně se zabývám dobou vikingskou. Jsem prostě Viking,“ má jasno Grom.

Ilustrační foto
Přírodní koupaliště v Hrušovanech? Nejspíš do pěti let

Má rád nenacvičené bitvy, u kterých nikdo předem neví, kdo bude vítěz a poražený. Což podle něj rekonstrukce bojů neumožňují, tam musí vše dopadnout tak, jak píše historie. „Vyhraje vždycky ten, kdo vždycky vyhrál a jinak to nebude. V našich bitvách vyhrává ten lepší. Vystoupení na pódiích se ale lidem líbí víc než rvačka,“ krčí rameny.

Baví ho víc dobové rekonstrukce života v podmínkách podobných středověku. „Rádi jezdíme například do Mikulčic na hradiště, do Poličky na raně středověké akce i do Jemnice. Tam postavíme dobový tábor, máme dobové oblečení, vaříme dobová jídla, pečeme placky. A bavíme se šarvátkami,“ popisuje nadšený Viking.

Zbraně jsou tupé

Pečlivě dbá se svými kolegy na to, aby používali věrohodné zbraně. „Jsou to přesné rekonstrukce, ale tupé. Kdyby nebyly, rychle by nám ubývali bojovníci. Zranění totiž utržíme snad na každé akci, protože na sobě nemáme hromadu plechu. Docela mě bolela ta moje trojitá zlomenina palce za kloubem,“ ukazuje.

V roli Vikinga uniká podle svých slov z moderního života a za partou kamarádů. Má rád svou roli. „Jsem družiník velitele, patřím do jeho nejbližšího okruhu coby ozbrojená stráž. Jako chlapa mě nejvíc naplňuje samotný boj, a vůbec hraní své postavy,“ vysvětluje.

Moderní kašna na Horním náměstí ve Znojmě vyvolala diskuse, zatím nebude.
Bazén či kašna. Nová koalice ve Znojmě mírní rozdílné názory na investice

Baví ho i specializace ostatních členů skupiny. „Kamarád třeba vaří. Je spousta receptů, které se dají používat. Jsou to většinou kaše, polívky, surovina se nemění. Holky třeba ví, že v Norsku rostou určité byliny a jak se dají používat, co se s jejich pomocí dřív vařilo. Dají se vyhledat i dobře popsané tehdejší hostiny. Tak to napodobují,“ oceňuje Grom.

Právě zkoumání severských dějin považuje za důležité, aby ztvárnění postavy Vikinga bylo autentické. A také ho přivedlo k výrobě dobových doplňků. Ve své domácí dílně dlabe dřevěné misky, lžíce, brousí jehly z kostí nebo vyrábí solničky z paroží, taví i skleněné perly. Z kůže šije brašny, opasky. A jak sám říká, největší zábava je pro něj přijít na to, jakým stylem a nástroji může napodobit původní výrobu. S tím, co nacházel na trhu nebyl totiž spokojený. „V obchodech nebyla správná kvalita, materiálem ani provedením. To jsem zjistil hned na své první akci. Šel jsem si do obchodu koupit dřevěnou lžičku, no a raději jsem si koupil dláto a lžičku si vyřezal,“ usmívá se.

Ze znojemské sportovní haly bude velkokapacitní očkovací centrum.
Očkovací centrum ve Znojmě: je rozhodnuto. Bude ve sportovní hale

Mezi lidmi podle něj koluje spousta představ a mýtů o tom, co lidé ve středověku používali. „Třeba to, že každý jedl z vlastnoručně vyrobené misky. Nebo, že Keltové pili jen z kravských rohů. Vždyť se to nedá ani nikam položit a o hygieně nemluvím. Pravdivější jsou keramické hrnky, neglazurované. Ty používáme také, máme vyrobené repliky přesně podle nálezů. Všecko máme podle nálezů, oblečení, střihy, materiál, barvy,“ zdůrazňuje Novák alias Grom.

Má radost, když je o jeho výrobky zájem. „Putovaly už i do světa, třeba do Holandska, Belgie, Německa, Rumunska. Těší mě, že jsou i v brněnském muzeu nebo v Polsku, kam si je objednala správkyně skanzenu,“ dodává Viking zvaný Gortek Grom.