Ševčenkův tým se díky čtvrteční těsné výhře nad Severní Makedonií přiblížil play-off, bodovat ale musí i v posledním utkání základní skupiny C proti Rakousku. „Ze druhého místa postoupíme dál,“ věří rodák z Oděsy.
Jak si užíváte letošní šampionát? Sledujete poctivě všechny zápasy?
Letošní mistrovství Evropy si užívám ve volném čase mezi školou a práci. Všechny zápasy nesleduji. Určitě se dívám na každý zápas Ukrajiny a taky na top zápasy daného dne.
Jak se vám zamlouvají výkony Ukrajiny?
Ukrajina podle mě teď má nejlepší sestavu za posledních deset, patnáct let. Máme zkušené hráče, kteří hrají v nejlepších týmech světa, což jsou třeba Zinchenko, Yarmolenko nebo Malinovskyi. Nejvíce se mi z našeho týmu ale líbí Yarmolenko s Yaremchukem. Po druhém zápase si myslím, že určitě postoupíme dál, asi z druhého místa.
Je fotbal na Ukrajině sportem číslo jedna?
Fotbal je určitě sport číslo jedna. EURO je u nás hodně sledované. Skoro v každém městě máme velkou fanzónu, ve které lidi sledují zápasy. Samozřejmě někdo sedí i v hospodě, kde se dívá, ale neřekl bych, že jde o většinu. Pije se asi všechno. (úsměv) V dnešní době ale vodka na Ukrajině není až tak populární, jak si myslíte. (úsměv) Ale možná patří do top pět alkoholických nápojů.
Co říkáte na český tým? Fandíte mu taky, nebo vás moc nezajímá?
Abych se přiznal, český tým moc nesleduji, ale přeji mu, aby postoupil co nejdál. Třeba finále Ukrajina – Česko by bylo ideální. (úsměv). Mými favority na celkové vítězství jsou ale Itálie, Francie a Belgie.
Jak se vám vůbec v Česku žije?
Do Zlína jsem se dostal v roce 2017 přes agenta. Už jsem tady čtyři roky. Hrál jsem za starší dorost Fastavu, pak jsem ještě jednou sezonu strávil v juniorce. Do Luhačovic jsem šel díky trenéru Jelínkovi, za což mu děkuji.
Mrzí vás hodně, že jste se v ligovém klubu neprosadil?
Ano, je to tak. Ve Zlíně jsem prošel kategorií U19 i U21. Teď mužů říct, že mě to mrzí. Kdybych dřív pochopil, co ode mě trenéři a vedení čeká, tak bych teď mohl být někde jinde. Ale stejně jsem rád, že jsem měl takovou možnost a poznal tolik skvělých lidí.
Jedním z nich jistě bude i ex-ligový fotbalista Lukáš Pazdera, který se stal novým trenérem Luhačovic …
Bohužel se ještě osobně neznáme. Zatím jsem tam netrénoval. Nějakou dobu jsem byl doma na Ukrajině, kde jsem taky studoval a taky musel obhájit bakalářskou práci. Jinak nový trenér je pro mě vždycky možnost se naučit něco nového, jak ve fotbale, tak i v životě. Takže se moc těším na první trénink a seznámení.
Není pro vás krajský přebor málo?
Toto je dobrá otázka. Samozřejmě chci se fotbalově rozvíjet a jít dál. Cítím to v sobě, že se mohu posunout ještě dál. Ale až čas ukáže. Teď je pro mě velice důležitá doba a jsem otevřen novým možnostem a nabídkám.
Jak moc vám fotbal chyběl v době pandemie koronaviru?
Normální život včetně fotbalu mi moc chyběl. Chyběl mi tým, komunikace, prostě všechno. Snažil jsem se trénovat sám, ale teď musím pracovat a trénovat dvakrát tolik než před pandemií, abych se dokázal vrátit do dřívější formy.
A co studium? Jde vám stejně jako fotbal?
Student jsem lepší než fotbalista. (úsměv) Studuji anebo spíše už jsme dostudoval angličtinu pro manažerskou praxi na vysoké škole ve Zlíně. Už jsem úspěšně obhájil bakalářskou práci a čekají mě státnice. Pro mě byla velká příležitost studovat v zahraničí a jsme moc vděčný. Poslední pandemický rok byl pro mě hodně náročný. Dlouhou dobu jsem byl ve Zlíně sám. Nemohl jsem vycestovat domů ani rodina nemohla přijet sem. Jinak za normálních podmínek se tady žije dobře. Všechno je k dispozici a je možnost cestovat nejen po České republice, ale i po celé Evropě.
